Agregované plánování výroby
– představuje „makro přístup“ k plánování, tj. předmětem plánování nejsou jednotlivé produkty ani časové rozvržení výroby, ale pracuje se se skupinami nebo třídami produktů.
Pro sestavení agregovaného plánu potřebujeme tyto informace:
– prognóza vývoje poptávky
– kapacitní zdroje
– pracovní síly a politika zaměstnanosti
– informace o subdodávkách a řízení úrovně zásob
Postup tvorby agregovaného plánu:
1. třídění informací o poptávce v plánovacím období
2. určení kapacit v normální pracovní době a přesčasech
3. sestavení zásad řízení zásob
4. určení jednotkových nákladů na výrobu v normální pracovní době a přesčasech
5. sestavení variant plánu a výpočet odpovídajících nákladů
6. výběr variant, které nejvíce vyhovují podmínkám podniku
DEZAGREGACE
Dezagregace navazuje na agregovaný plán. Provádí se v kratších časových horizontech (měsíc, týden, den). Tyto plány mají charakter operativních plánů. Součástí operativního plánování výroby je produkční plánování a kontrola.
Mezi nejznámější koncepce produkčního plánování patří 2 koncepce:
1. NRP1 – jedná se o výpočet hrubých potřeb komponentů a materiálu, které je třeba vyrobit nebo nakoupit. Systém NRP1 odpovídá na otázky typu:
– co zadat do výroby?
– jaké množství zadat do výroby?
– kdy zadat výrobu?
– kdy naplánovat dodávku?
2. NRP2 – jedná se o plánování výrobních kapacit. Odpovídá na otázky typu:
– co se stane v případě naléhavé objednávky?
– bude kapacita dostačující?
– které z předchozích objednávek bude nutné odložit?
– jaké to bude mít důsledky?
