Úvod
Přetrvávající problém zhoršování úrovně vzdělání a kvalifikace studentů po ukončení středních či vysokých škol spočívá zejména v nedostatečné spolupráci škol s firmami a v celkovém nezájmu jednotlivých škol o požadavky trhu práce. Na jedné straně firmy požadují například kvalitní programátory a strojní inženýry, zatímco školy naopak produkují absolventy ekonomie, pedagogiky či práva, kteří následně zápasí s nezaměstnaností. Tento problém by mohl být řešitelný také prostřednictvím kooperace škol a firem.
ANALÝZA – Vzdělávání budoucích zaměstnanců
Vzdělávání budoucích zaměstnanců firem již na středních a vysokých školách znamená spolupráci (kooperaci) mezi školou a zaměstnavatelem, která přináší výhody pro obě strany. Taková spolupráce může vzniknout ve většině odvětví a oborů, například:
- strojírenství,
- elektrotechnika,
- stavebnictví,
- IT,
- hotelnictví a restaurační služby,
- ekonomie a účetnictví,
- management,
- marketing,
- chemický průmysl a farmacie,
- a další.
Zapojit se mohou jak střední, tak i vysoké školy podle požadované kvalifikace a požadavků na zaměstnance.
V současnosti probíhá spolupráce mezi KIA Motors Slovakia a odbornými školami a univerzitami. Podobně například mezi SOU KNM a společností EMERSON. Tato spolupráce však není na dostatečné úrovni.
Firma by měla podporovat a zasahovat do vzdělávání na střední odborné škole a poskytnout studentům možnost praxe přímo ve výrobě. Tímto způsobem by škola produkovala zručné absolventy s dostatečnou praxí. Firma by si po ukončení studia mohla vybrat proškolené a připravené absolventy, kteří budou znát podmínky a způsob práce v dané firmě, a budou připraveni nastoupit do práce a pracovat na 100 % bez dalšího nutného zaučení, které zdržuje a vyžaduje čas.
Základní požadavkem firmy je mít kvalifikovaný a efektivně pracující personál, a požadavkem školy produkovat absolventy, kteří se ihned po škole zaměstnají nebo pokračují ve studiu na vysoké škole. Zaměříme se na část studentů, kteří nepokračují na VŠ, ale chtějí se zaměstnat.
Plnění školy a firmy
Firma by škole poskytla podporu, prostor pro realizaci studentů a škola kvalitní absolventy.
Firma by poskytla:
- finanční prostředky na vybavení školy,
- technické pomůcky pro výuku,
- požadavky na dovednosti zaměstnanců,
- prostor pro praxi ve výrobě, vývoji, administrativě, managementu apod.,
- stipendijní programy pro SŠ a VŠ,
- témata diplomových prací a projektů,
- konzultace a přednášky s odborníky z praxe,
- možnost podílet se na procesu výroby a vývoje produktů,
- větší podporu i finančního charakteru studentům s dobrými výsledky, kteří mají zájem pracovat ve firmě po skončení studia (např. placené stáže, jisté místo po ukončení studia).
Škola by poskytla:
- úpravu učebních osnov podle požadavků firmy,
- větší část výuky zaměřenou na praxi,
- prostor pro odborníky z firmy, kteří by se podíleli na výuce,
- možnost pracovat ve firmě i během studia,
- smluvní závazek, že část absolventů ihned po škole nastoupí do práce v konkrétní firmě,
- prostor pro inovace a vývoj,
- kvalitní, vzdělané a motivované absolventy.
Způsoby výuky: praxe ve výrobě, přednášky a konzultace s odborníky z praxe, exkurze a prohlídky ve společnosti, workshopy, tréninky, koučink, zážitkové vzdělávání. Celkovou formou by bylo zážitkové vzdělávání studentů přímo ve firmě.
Z popsané spolupráce vyplývají výhody pro firmu, školu i samotného studenta.
Výhody a nevýhody pro firmu, školu a studenta
Výhody pro firmu:
- vyškolení zaměstnanci,
- dostatek kvalitních zaměstnanců,
- vyšší produktivita práce,
- praxející studenti = levná pracovní síla,
- absolventi se zvyklostí na práci,
- možnost vychovat si specialisty,
- dobrá pověst firmy.
Výhody pro školu:
- vyškolení zaměstnanci – prestiž ze spolupráce s firmou,
- dostatek kvalitních absolventů – více absolventů uplatněných v oboru,
- vyšší kvalita výuky – zahrnující nové trendy,
- praxející studenti = větší zájem o studium na škole.
Nevýhody/rizika pro firmu:
- vychovaný absolvent může odejít pracovat jinam,
- vysoká fluktuace zaměstnanců,
- vysoké náklady spojené s podporou a zvládnutím nejnovějších trendů v dané oblasti,
- zdržování výroby kvůli praxi studentů.
Nevýhody/rizika pro školu:
- úzké specifické zaměření,
- žáci budou více pracovat než se učit – dlouhodobá návratnost investice (minimálně 4 roky, horší prospěch, dokud student nedokončí studium a nezaměstná se),
- nedostatek odborných pedagogů, kteří by zvládli vysoké náklady na podporu a sledování nejnovějších trendů v oboru.
Výhody pro studenta:
- vyšší možnost uplatnění,
- možnost vydělávat si i během studia,
- možnost pracovat i během studia.
Nevýhody pro studenta:
- více praxe na úkor všeobecného vzdělání,
- vyšší nároky než u jiných studentů = zvýšená zátěž.
Prvky business modelu
Zákaznické segmenty
Jelikož firmy a školy mezi sebou spolupracují, zákazníky lze rozdělit takto: Školy jako zákazníci firem mají zájem o vhodnou nabídku od podniků ohledně možné praxe a zaučení svých studentů podle oboru a zaměření školy. Firmy jako zákazníci škol požadují nabídku vhodných nejlepších studentů, které si mohou zaučit s možností další spolupráce i po absolvování školy. Studenti jako zákazníci firem mají primární potřebu zaučit se ve firmě, kde po skončení školy vidí lepší možnosti uplatnění na trhu práce nebo dokonce okamžitý nástup do zaměstnání ve firmě, kde absolvovali praxi.
Hodnota pro zákazníka
Praxe studentovi umožňuje osvojit si získané teoretické poznatky ze školy. Má reálnou možnost vyzkoušet své znalosti a dovednosti ve firmě. Je lépe připraven a chápe souvislosti teorie a praxe.
Student se učí nové důležité informace týkající se profese, kterou bude v budoucnu vykonávat. Tyto informace většinou nejsou školami poskytovány, takže mají vyšší hodnotu.
Uplatnění na trhu práce – student s praxí má mnohem větší šanci rychlejšího uplatnění na trhu práce, protože většina firem preferuje právě uchazeče s praxí.
Budoucí vyškolení zaměstnanci – pro firmu to znamená možnost dlouhodobě plánovat zaměstnance, postupně je školit a šetřit tak čas.
Dobrá pověst firmy a školy – tato kooperace je výhodná i tím, že student rozšiřuje povědomí o dobré reputaci firmy a školy, čímž přispívá k získání nových zákazníků a studentů.
Distribuční kanály
Studenti a školy se mohou o absolventské praxi dozvědět například z úřadu práce, webových stránek firem, novin, časopisů nebo prostřednictvím přímých kontaktů zástupců firem při prezentaci jejich požadavků na školách studentům. Firmy nabízejí školám a studentům různé formy spolupráce a naopak školy a studenti nabízejí spolupráci firmám. Firma a škola spolupracují na základě smlouvy, kterou uzavřou. Následně škola doporučí studenta firmě, která poskytne prostor a potřebné zaučení v daném oboru.
Budování vztahů se zákazníky
Vztahy mezi firmou a školou, která zastupuje studenty, jsou sjednány písemnou smlouvou. Škola je povinna poskytovat studenty flexibilní vůči požadavkům firmy, kde vykonávají praxi. Firma se naopak snaží poskytovat potřebné vybavení či finanční podporu partnerským školám a studentům. Dále firmy motivují studenty, aby po škole nastoupili k nim do zaměstnání. Motivaci mohou tvořit finanční odměny za odpracované hodiny. Student má možnost komunikovat s vedením firmy i školy podle potřeby.
Způsob generování tržeb
Firma získává vyšší produktivitu práce, praxe studenti představují levnou pracovní sílu, má možnost vychovat si specialisty a efektivně plánovat personál. Takoví zaměstnanci jsou ihned schopni pracovat a využívat svůj potenciál, což firmě přináší okamžitý zisk.
Student může během studia také přivydělávat, pokud se tak dohodne s firmou.
Klíčové zdroje
Pro firmy jsou klíčovým zdrojem lidské a intelektuální kapacity, tedy studenti. Pro školy představují klíčové zdroje fyzické a finanční prostředky včetně dodávek potřebných strojů či materiálů na výuku od firem nebo finanční podpory. Pro studenty jsou hlavními zdroji intelektuální a finanční prostředky získané v praxi.
Klíčové aktivity
Pro fungování celého procesu praxe je nejdůležitější kvalitní vzdělávání a poskytování informací studentům ve firmě, stejně jako celkový přístup firmy ke studentům.
Klíčoví partneři
Klíčovými partnery jsou spolupracující školy, firmy a studenti. Například firma KIA ve spolupráci s Žilinskou univerzitou je příkladem takového partnerství.
Generování zisku
U této alternativní formy vzdělávání jde spíše o nepřímý zisk. Z pohledu firmy i školy se tento zisk projeví například počtem kvalitních absolventů, kteří budou ihned schopni nastoupit do práce bez dalšího školení a zaučování.
Strategie pro marketingový management
Hlavním cílem alternativního vzdělávání ve formě kooperace mezi firmami a školami je prakticky připravený (vzdělaný) absolvent střední nebo vysoké školy.
Pod pojmem vzdělaný student rozumíme studenta, který během studia získal pracovní návyky, seznámil se s postupy jednotlivých prací a pracovní náplní, naučil se být samostatný a případně iniciativně přispívat k řešení problémů.
Aby systém vzdělávání založený na kooperaci vedl k dosažení cíle, je třeba splnit určité podmínky:
- Podpora státu – podpora formou legislativy a finančních opatření na podporu kooperace škol a firem, například formou snížení DPH pro společnosti nebo vyšších finančních odměn kooperujícím firmám.
- Ochota firem vstoupit do kooperace a působit přímo ve školách – firmy by mohly přednášet, vytvářet konkrétní předměty nebo studijní programy a poskytovat odbornou i materiální podporu.
- Ochota škol upravit a přizpůsobit učební osnovy – úprava osnov podle požadavků firem je klíčová a úzce souvisí s praxí.
- Ochota vyučujících adaptovat se na nové požadavky – někteří, zvláště starší pedagogové, nemusí být ochotni měnit zaužívané metody, proto je nutné je motivovat a informovat o přínosech změn.
- Definování hodnocení studentů v praxi (hodnocení od kolegů, nadřízených a vedoucích oddělení) – hodnocení by mohlo probíhat měsíčně podobně jako vyplácení mzdy a poskytovat studentům pravidelnou zpětnou vazbu či odměnu.
- Aktivní studenti – studenti by měli vnímat příležitost praxe jako prestižní možnost, nikoli jako zátěž.
- Závazek studenta – studenti by mohli po absolvování pracovat ve firmě, která jim poskytla praxi, minimálně tři roky. Tento závazek by mohl být formálně sjednán smlouvou už v průběhu studijní praxe.
- Veřejná osvěta – motivace zaměřená na vzdělávání absolventů využitelných na trhu práce a informování o možném zlepšení ekonomiky.
- Monitoring a reporting uplatnění absolventů, případně zveřejňování výše jejich platů – tato podmínka by mohla sloužit jako pozitivní či negativní vizitka škol podle úspěšnosti uplatnění jejich absolventů.
Omezení
Mezi hlavní bariéry navrhované formy vzdělávání patří neochota firem zapojit se do vzdělávacího procesu, přestože nejsou spokojeny s kvalitou a dostupností prakticky zručných studentů. Z těch mála firem, které se o spolupráci a změnu vzdělávacího procesu pokusily, bylo až 20 % neúspěšných, což ukazuje, že bariérou jsou také samotné školy, které nemají o změny zájem. Tyto školy obvykle nechtějí měnit a inovovat zastaralé osnovy.
Velkou bariérou je i neochota vychovávat užitečné a prakticky zručné absolventy. Školám bývá prioritou kvantita, nikoli kvalita studentů, což může být způsobeno systémem financování škol.
Závěr
Na slovenském trhu se podobné vzdělávání již realizuje. Tato kooperace však má značné rezervy, které bude možné minimalizovat po splnění výše uvedených podmínek. Existuje prostor pro rozšiřování a prohlubování kooperačních vztahů, z nichž by profitovaly obě strany. V současnosti je nutné se zam
