Ekonomika sítí

  1. Jaké charakteristiky ovlivňují míru návratnosti při kvantitativní regulaci rate-of-return?

Model rate of return (míra návratnosti) je založen na podílu zisku v tarifu, resp. v ceně služby (výrobku) a na nákladech spojených se službou (výrobkem). Jedná se o způsob regulace, který je běžně používán již od 30. let, zejména v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací.
Základní charakteristické prvky modelu jsou:

  • Míra návratnosti kapitálu stanovená regulátorem je obvykle podstatně vyšší než tržní míra,
  • Tarifikace vychází z principu stanovení ceny každého statku na základě průměrných nákladů,
  • Ceny a tarify takto stanovené zůstávají během daného regulačního období neměnné,
  • Změny v systému cen a tarifů představují komplexní proces vzhledem ke všem dotčeným stranám, tj. regulátorovi, regulovaným podnikům a spotřebitelům.

Faktory ovlivňující přiměřenou míru zisku:
Rf – míra bezrizikových zisků = míra bezrizikových zisků, které by investor získal z bezrizikových investic. Referenčním bodem míry zisku bez rizika jsou dlouhodobé vládní dluhopisy.
Rp – míra zisku tržního rizika = zisk investora z plně diverzifikovaného portfolia. Je to jakýsi příplatek za tržní riziko, definovaný jako míra zisku převyšující míru bezrizikových zisků.
„β“ – beta faktor = citlivost cenného papíru na změny hodnoty tržního portfolia. Beta faktor příslušné investice měří vzájemný vztah – citlivost – mezi rizikem jednotlivé investice a rizikem trhu jako celku.
At – daňové úpravy = úprava pro výpočet rozdílu mezi ziskem po zdanění a před zdaněním.
Rc – míra zisku za riziko země = vypočítá se jako poměr výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů dané země a výnosů dluhopisů emitovaných vládou v referenční zemi.
Ai – inflační úprava = pokud celková inflace překračuje růst inflace v referenční zemi, používá se k vyjádření nominální míry zisku stejné kapitálové investice uskutečněné v konkrétních podmínkách dané země.
Re – náklady vlastního kapitálu před zdaněním = pomocí metody vážených nákladů kapitálu (WACC) se vypočítají nominální náklady vlastního kapitálu před zdaněním v podmínkách příslušné země podle vztahu:
Re = (Rf + β . Rp) . At + Rc + Ai
Nc – náklady cizích zdrojů před zdaněním = definují se úrokovou mírou aplikovanou na vyčerpané půjčky.

  1. Co jsou to první nejlepší ceny?

Jsou to ceny, které se dlouhodobě rovnají marginálním nákladům jednotky.

  1. Co jsou to přírůstkové náklady (model LRAIC)?

Dlouhodobé přírůstkové náklady (LRAIC) jsou náklady, které by bylo možné ušetřit, pokud by se přestalo se zabezpečováním určitého přírůstku. Takovým přírůstkem může být například část telekomunikační sítě, jako přenosová nebo přístupová síť, ale i soubor telekomunikačních služeb (pronajaté okruhy, komutované hlasové služby, mezisíťové volání apod.).
LRAIC nebere v úvahu skutečné (historické) náklady, které reální operátoři měli s budováním své sítě, ale pracuje s „moderním ekvivalentem“ nebo předpokládá využití dnes dostupných řešení za dnešní ceny.

  1. Jaká kritéria používáte pro výběr modelu regulace?

Vzhledem k rozmanitosti modelů regulace je při výběru vhodného modelu nutné zvážit následující charakteristiky:

  • Velikost morálního rizika – jaké informace operátor poskytuje regulátorovi,
  • Možnost nekompetentních rozhodnutí,
  • Nedostatek informací v centrálním bodě,
  • Nezvratnost regulace – zda je možné vrátit stav do původního stavu, který existoval před zásahem do procesu.
  1. Definujte vstupy transformačního procesu v sítích

Práce, kmitočtové spektrum, kapitál, organizace.

  1. Jaká kritéria používáme při klasifikaci služeb v telekomunikacích?
  • Dostupnost služby,
  • Vztah služby k síti,
  • Způsob regulace služby,
  • Velikost obsluhovaného území,
  • Princip a způsob komunikace,
  • Typ přenášené informace,
  • Typ sítě,
  • Šířka pásma,
  • Model OSI,
  • Charakter služby,
  • Tvůrci služby,
  • Použitý typ komunikační technologie.
  1. Charakterizujte oligopol

Oligopol označuje typ nedokonalé konkurence, kdy na trhu působí malý počet velkých firem. Každá firma je dostatečně velká, aby mohla do určité míry kontrolovat a ovlivňovat tržní ceny, přičemž její výrobky nebo služby mohou, ale nemusí být diferencované. Chování firmy v oligopolním prostředí je značně závislé na chování ostatních firem.

  1. Charakterizujte kvantitativní modely regulace

Model cost-plus je nejjednodušší model regulace založený na kontrole variability cen výrobků a služeb v podmínkách státního monopolu. Jedná se o nejstarší model (v ČR neuplatňovaný), tzv. model nárůstu nákladů. Tento model je výhodné používat, pokud stát má zájem na zvyšování efektivity. Nutnou podmínkou jeho uplatnění je nízká míra inflace. Největším problémem je asymetrie informací.
Model rate of return (míra návratnosti) je založen na podílu zisku v tarifu, resp. v ceně služby a nákladech spojených se službou. Tento model se běžně používá od 30. let zejména v dopravě, energetice a telekomunikacích.
Model price-cap vychází z předchozích modelů a jeho podstata spočívá v tom, že přírůstek tarifu má automaticky odpovídat čistému přírůstku očekávané produktivity a efektivity. Hlavním omezením je množství nutných informací pro stanovení úrovně očekávaného zvyšování produktivity. Délka období platnosti stropu (cap) z toho vyplývá a může se neúměrně prodlužovat. Výhodou je omezení ztrát způsobených nekompetentností, přijímáním nepřiměřeného rizika a nedostatečnou stimulací zvyšování efektivity a inovační aktivity.
Model franchise-bidding spočívá v organizaci aukce, ve které může koncesi na budování infrastruktury získat pouze nejlepší uchazeč. Z toho pro stát vyplývají dvě hlavní výhody:

  • Přesný odhad skutečných nákladových, poptávkových a ziskových funkcí daného objektu,
  • Odstranění všech nepovolených výhod (takzvaných kvazizisků).
  1. Co jsou to druhé nejlepší ceny?

Druhé nejlepší ceny = Ramseyho optimální ceny – základní myšlenka Ramseyho cenotvorby vychází z poznatku, že cena by se měla rovnat marginálním nákladům.
Používají se v odvětvích, kde existují úspory z rozsahu a úspory z sortimentu. Optimální ceny musí být stanoveny nad marginálními náklady, aby byla zajištěna určitá minimální profitabilita firmy. Velikost rozdílu mezi cenou a marginálními náklady závisí na elasticitě poptávky po daném produktu nebo službě. Proto poměr ceny a marginálních nákladů by měl být nejvyšší u výrobků, u kterých je elasticita poptávky nejnižší, a naopak.

  1. Co je elasticita poptávky a jak se stanovuje?

Elasticita nebo pružnost je ekonomický pojem vyjadřující citlivost jedné proměnné vůči změně druhé proměnné. Elasticita proměnné X vzhledem k proměnné Y je rovna procentuální změně X v důsledku změny Y o 1 %.
Cenová pružnost vyjadřuje změnu celkové poptávky nebo nabídky po určitém výrobku či službě způsobenou změnou ceny.
Je to relativní změna požadovaného množství vůči relativní změně požadované ceny.
Pokud platí Ed > 1, poptávka je elastická.
Pokud platí Ed < 1, poptávka je neelastická.
Pokud platí Ed = 1, poptávka je jednotková elasticita.
Pokud platí Ed = nekonečno, jedná se o nekonečnou elasticitu poptávky.
Pokud platí Ed = 0, jde o nulovou elasticitu.

  1. Jaké postupy při zkoumání poptávky znáte a v čem se liší?

Desagregovaný a agregovaný
Individuální poptávka je poptávka jednoho spotřebitele po určitém druhu produktů.
Částečná poptávka je poptávka všech kupujících po určitém druhu produktu.
Agregátní poptávka je poptávka po všech druzích produktů dostupných na trhu.

  1. Jaké činnosti v poště a telekomunikacích znáte?

Z hlediska charakteru rozlišujeme v poště a telekomunikacích činnosti:

  • přemisťovací,
  • obchodní,
  • při oběhu peněz,
  • obstaravatelskou,
  • dopravní,
  • věcně výrobní,
  • ostatní.
  1. Jaká kritéria klasifikace služeb v poště znáte?

1. Systém založený na rychlosti zpracování zásilek, podle kterého lze zásilky rozdělit na:

  1. preferenční zásilky, tj. zásilky přepravované nejrychlejší cestou, leteckou nebo pozemní,
  2. nepreferenční zásilky, tj. zásilky, u kterých odesílatel zvolil nižší sazbu a předpokládá delší doručení.

2. Systém založený na obsahu poštovních zásilek:

  1. dopisní zásilky, lístky, balíky, …
  2. adresované reklamní zásilky, slepecké zásilky.
  1. Co je statistická konkurence?

Jedná se o situaci, kdy jsou firmy porovnávány vzhledem ke svým výkonům, přestože působí v různých geografických lokalitách.

  1. Charakterizujte oligopson
  • Forma nedokonalé konkurence
  • Na straně poptávky
  • Koncentrovaný oligopson = několik spotřebitelů kontroluje větší část poptávky po daném zboží
  • Diferencovaný oligopson = poptávku vytváří několik monopsónních spotřebitelů různých druhů zboží
  1. Jaké jsou determinanty nabídky v poště a telekomunikacích?

Mezi hlavní determinanty nabídky v poště a telekomunikacích patří:

  • Technologie využívané v transformačním procesu,
  • Náklady výrobních faktorů,
  • Očekávání,
  • Počet subjektů v odvětví,
  • Ostatní substituty, produkty a služby.
  1. Charakterizujte inverzní elasticitní pravidlo
  • Vztahuje se na služby,
  • rozdíl mezi cenou (P) a marginálními náklady (MC) je inverzní k elasticitě poptávky.

Pravidlo inverzní elasticity a jeho aplikace v cenotvorbě poštovních či telekomunikačních služeb souvisí s některými problémy, zejména:

  • toto pravidlo platí pro komodity, jejichž poptávka je nezávislá, tj. koeficient křížové elasticity poptávky je rovný nule.

Pravidlo inverzní elasticity formuloval již v roce 1927 Ramsey a během sedmdesátých let se k němu ekonomové v souvislosti s deregulací některých odvětví vraceli (Baumol, Bradford).
Vychází z principů stanovení Ramseyho optimálních cen a následujících předpokladů:

  1. Okrajová společenská užitečnost příjmu je stejná u všech spotřebitelů, tedy di = dj = d pro všechna i a j v množině spotřebitelů C.
  2. Cena kterékoliv poštovní či telekomunikační služby ne