Transakční analýza
Teorie transakční analýzy je relativně mladým psychoterapeutickým směrem (Henning, G., Pelz, G., 2008). „Navzdory silným kořenům v psychoanalytické teorii je transakční analýza humanistickou psychologií“ (Lister-Ford, Ch., 2006, s. 16). Je též označována jako „teorie osobnosti, která slouží k vysvětlení lidského chování, analýze chování vlastního i cizího, a zároveň je metodou pro dosažení vědomé změny prožívání a chování“ (Possehl, G., Kittel, F., 2008, s. 38). „Transakční analýza ve svých psychologických pojmech a jejich praktické aplikaci spojuje kognitivní, emocionální, behaviorální a fyzické dimenze. Představuje dynamický a inteligentní způsob práce, který ponechává prostor pro tvořivost a intuici“ (Lister-Ford, Ch., 2006, s. 11).
Vývoj teorie transakční analýzy
První myšlenky o transakční analýze pocházejí od jejího zakladatele, psychoanalyticky vzdělaného psychiatra Erica Berna (Hašto, J., Černák, P., 2006). Eric Berne převzal od „Federny koncept ego-stavů jako jednotek lidského prožívání“ a „Eriksonova teorie lidského vývoje jako výslednice vzájemného působení mezi vnitřními procesy (životními úkoly) a sociální realitou (kulturou a společností)“ (Henning, G., Pelz, G., 2008, s. 13) vzbudila v Bernem vědomí o „významu sociálních a vývojových vlivů na formování osobnosti“ (Lister-Ford, Ch., 2006, s. 12). Berne tak vytvořil model ego stavů (tzv. egostavů), tedy „vlastního já“, které se skládá ze tří složek: Rodič, Dospělý a Dítě (Possehl, G., Kittel, F., 2008). Tuto teorii formuloval na základě zkušenosti, že každý jedinec je schopen prožívat a chovat se v různých situacích buď dětsky, nebo rodičovsky, ale také věcně a s rozvahou, tj. dospěle (Hašto, J., Černák, P., 2006).
Tři složky osobnosti
Ústřední myšlenkou teorie transakční analýzy je, že se na sebe můžeme dívat jako na osobnosti, které se skládají ze tří složek, tří způsobů bytí. Dítě zahrnuje myšlenky, pocity a chování vytvořené během našeho vývoje v dětství. Rodič obsahuje chování, myšlenky a pocity okopírované od lidí, kteří byli pro náš život důležití, a Dospělý je ta složka, která logicky řeší problémy „tady a teď“ prostřednictvím myšlenek, pocitů i chování (Napper, R., Newton, T., 2010).
Gestalt terapie a adlerovská terapie
Postupem času se osvědčilo spojení transakční analýzy s jinými terapeutickými metodami, jako jsou gestalt terapie a adlerovská terapie. Postupně vznikly koncepty péče o psychotické pacienty a klienty s poruchou osobnosti, dále rodinná a partnerská terapie a poradenství (Henning, G., Pelz, G., 2008). Její teorie se tak ukázala být aplikovatelná v psychologickém poradenství, ve výchově, vzdělávání dospělých i v psychologické práci v organizacích jako péče o jejich rozvoj (Hašto, J., Černák, P., 2006).
Technický terapeutický jazyk
Berne rovněž usiloval o to, aby jazyk transakční analýzy byl snadno srozumitelný. K tomu mu měly pomoci běžné americké termíny a fráze, které převzal a vytvořil z nich technický terapeutický jazyk. Mezi nejznámější příklady patří „hry“, „scénář“, „čárky“ (pohlazení), „já jsem OK, ty jsi OK“ (Lister-Ford, Ch., 2006). Mezi zvláštnosti teorie transakční analýzy patří Bernova interpretace egostavů jako „osob“. Nevnímá je tedy izolovaně, ale personifikuje je na Dítě-ego, Dospělý-ego a Rodič-ego (Hašto, J., Černák, P., 2006).
Egostavy, transakce, hry a scénáře
V současnosti spojuje transakční analýza „psychoanalytické a behaviorální koncepty s metodami humanistické psychologie, směry orientované na intrapsychické a interpersonální procesy, individuální analýzu se sociálními jevy“ (Drego, 1993, in Henning, G., Pelz, G., 2008, s. 15). Nejpodstatnější jádro teorie i praxe transakční analýzy tvoří egostavy, transakce, hry a scénáře (Slavík, M. a kol., 2012).
Psychodiagnostické metody v oblasti personalistiky
Provazník a kol. ve své knize Psychologie pro ekonomy (1997) uvádějí, že „poznatky soustavy psychologických věd, především psychologie práce a sociální psychologie, nacházejí své uplatnění přímo v pracovní činnosti všech zaměstnanců podniku, zvláště pak v činnosti jednotlivých řídících pracovníků i specialistů v oblasti personalistiky a sociální práce“ (Provazník, V. a kol., 1997, in Szarková, M., 2009, s. 18). K rozvoji a tvorbě psychodiagnostických metod a technik zaměřených na zkoumání individuálních rozdílů mezi lidmi z hlediska požadavků pracovního procesu přispěla nejvíce psychologická koncepce nazývaná psychotechnika (Szarková, M., 2009).
Psychodiagnostika
Psychodiagnostika obsahuje široké spektrum postupů přizpůsobených k prognostickému zjištění míry úspěšnosti pracovníka v dané profesi nebo práci, které nabízejí návod, jak tyto interindividuální rozdíly detekovat. Ačkoliv psychodiagnostické výběrové postupy měly v minulosti mnoho slabých míst, za což byly kritizovány, ukázalo se, že posuzování psychické způsobilosti pracovníků pro určitou profesi je obecně žádoucí. Jednak byly psychodiagnostické postupy vyžadovány vzhledem k rostoucí specializaci profesí, a na druhé straně kvůli zvyšující se náročnosti práce na neuropsychické procesy a osobnostní vlastnosti pracovníků.
Profil pracovníka
Profil pracovníka byl stále více ovlivňován a důraz na výběrový kritérium postupně slábl. Tento přístup lze definovat také jako poradenské doporučení. Je však důležité mít při takovém hodnocení a posuzování neustále na paměti, že jen v minimálním počtu případů lze formulovat prokázané nesoulady mezi profilem pracovníka a profesním profilem jako vyjádření jeho nespůsobilosti (Matoušek, O., Růžička, J., Hladký, A., 1972). „Lidé tvoří konkurenční výhodu každé organizace. Získat a vybrat schopné a kvalitní pracovníky je úkolem každého dobrého manažera. V této úloze mu psychologické vědy nabízejí jednak širokou škálu ověřených metod a postupů, které jsou osvědčené při získávání a výběru kvalitních zaměstnanců, a jednak mu poskytují poznatky ze sociální psychologie o zařazení vybraných lidí na správná místa v podnikové struktuře tak, aby jejich schopnosti mohly být plně využity ku prospěchu jak cílů podniku, tak i samotných lidí“ (Szarková, M., 2009, s. 18).
Současné využití psychodiagnostiky v pracovním prostředí je zaměřeno na diagnostiku pro účely rozmísťování pracovníků, personální a kompetenční audit, personální výběr, identifikaci rozvojových vlastností, týmovou práci, kariérní poradenství, rozvoj pracovníků a řízení manažerů (Kollárik, T., Letovancová, E., Výrost, J. a kol., 2011). Jednou z psychodiagnostických metod je také transakční analýza. Transakční analýza byla využívána v mnoha oblastech již v minulosti a dodnes je součástí řady výcvikových programů. Významnou stránkou je její teorie komunikace, která umožňuje jednotlivci porozumět interakcím s ostatními lidmi. V tomto směru nabízí možnost zlepšování komunikace. Pomáhá také získat větší kontrolu nad vlastním životem, rozvíjet schopnost vnímavosti a spontaneity, lépe mapovat a chápat vnitřní i mezilidské problémy a vztahy, potřeby, rozvíjet scénář, tedy životní plán každého z nás (Lister-Ford, Ch., 2006).
Různé výcviky transakční analýzy v organizacích se v současnosti využívají zejména pro rozvoj organizací, konzultační činnost, poskytování a přijímání zpětné vazby a vzdělávání manažerů (Co je TA, dostupné na: http://www.ata-sk.sk/co-je-ta/). Každá pracovní činnost se vždy odehrává v určitých specifických socio-psychologických podmínkách, charakteristických pro každý podnik, což vyplývá z toho, že poznatky ze sociální psychologie jsou při zařazování zaměstnanců v podnicích nezbytné. Jejich podcenění může ovlivnit vnitřní strukturu a dynamiku pracovních skupin a týmů, jejich výkonnost a v konečném důsledku i celkovou úspěšnost (Szarková, M., 2009).
