Fiskální politika je činností státu spojenou se státním rozpočtem (od vládní až po místní úroveň) zaměřenou na stabilizaci ekonomiky.
Státní rozpočet je centralizovaný fond, který formou rozvahy porovnává příjmy a výdaje. Je distribuční kategorií, zajišťuje rozdělovací a přerozdělovací procesy, stejně jako nástrojem regulace reprodukčního procesu. Stát využívá rozpočtové prostředky k ovlivňování investic, urychlování ekonomického růstu a stimulaci rozvoje vybraných odvětví. Podstata a význam státního rozpočtu se projevují v jeho funkcích: je nástrojem rozdělování národního důchodu, nástrojem státních zásahů do reprodukčního procesu a prostředkem k uskutečňování zahraniční hospodářské a politické expanze. Ve sledovaném období (obvykle rok) může státní rozpočet vykazovat:
– rozpočtový přebytek
– rozpočtový deficit
– vyrovnaný rozpočet
Příjmy – tvoří je přímé a nepřímé daně, cla a poplatky. Daň a clo jsou povinné platby, které právnické a fyzické osoby odvádějí do rozpočtů ve stanovené výši a lhůtě.
– vždy závisí na konkrétní situaci v ekonomice. Ve vztahu ke státnímu rozpočtu je situace v ekonomice charakterizována soustavou vztahů tvořících základní makroekonomická východiska. Patří sem: úroveň HDP, inflace, nezaměstnanost, vývoj zahraničně obchodních vztahů a saldo ZO, vývoj mezd a spotřeby, stabilita měny, úroveň devizových rezerv atd.,
– výši stanovuje Ministerstvo financí na základě dosavadních trendů vývoje HDP, výsledků průzkumů a státních propočtů,
– 90 % tvoří daňové příjmy.
Výdaje
Lze je rozdělit na:
– obranu a bezpečnost – ministerstva vnitra, obrany, spravedlnosti, SIS,
– sociální – ministerstva zdravotnictví, školství, práce a sociálních věcí, příspěvky do Všeobecné zdravotní pojišťovny, Sociální pojišťovny a Fondu zaměstnanosti ČR,
– hospodářský rozvoj – hospodářská ministerstva,
– splácení státního dluhu – splácení jistiny a úroků z poskytnutých půjček státu,
– ostatní – Kancelář prezidenta, Poslanecká sněmovna, Úřad vlády ČR, Protimonopolní úřad, Akademie věd ČR, …
– rozpočet měst a obcí – financován je příspěvkem ze státního rozpočtu a podíly na republikových daních a daních z nemovitostí.
Státní závěrečný účet
- vláda po skončení rozpočtového roku předkládá Poslanecké sněmovně výsledky rozpočtového hospodaření formou státního závěrečného účtu, který schvaluje parlament
- zobrazí se zde konečný výsledek: vyrovnaný státní rozpočet, aktivní saldo (přebytek), pasivní saldo (schodek, deficit)
Nástroje fiskální politiky:
Státní orgány působí na vývoj ekonomiky prostřednictvím změn ve struktuře a výši rozpočtových příjmů a výdajů. Příjmy a výdaje probíhají na základě pravidel, která přijme příslušný státní orgán. Pokud pravidla nejsou stanovena, příjem či výdaj vyžaduje mimořádné rozhodnutí státního orgánu.
Nástroji fiskální politiky jsou:
– vestavěné stabilizátory,
– záměrná (diskrétní) opatření.
Vestavěné stabilizátory (built-in stabilizers) jsou opatření fiskální politiky, která po zavedení působí v ekonomice automaticky a nevyžadují další rozhodnutí státních orgánů. Mají sloužit jako proticyklické regulátory. Tuto funkci plní:
– progresivní důchodová daň,
– pojištění v nezaměstnanosti,
– subvencování cen zemědělských produktů,
– státní odkup zemědělských přebytků.
U progresivní důchodové daně se daňová sazba postupně zvyšuje s růstem daňového základu. Funguje takto: v období cyklické expanze růstu důchodů roste daň a v důsledku toho rostou příjmy státního rozpočtu. Disponibilní důchod však roste pomaleji, čímž se brzdí růst spotřebitelské poptávky.
Stejným způsobem působí pojištění v nezaměstnanosti: v období cyklické expanze roste zaměstnanost a zvyšují se platby na pojištění v nezaměstnanosti.
Subvence k cenám a státní odkup přebytků v zemědělství klesají, protože v době expanze ceny i poptávka rostou.
Záměrná (diskrétní) opatření jsou opatření fiskální politiky, která vyžadují mimořádná rozhodnutí příslušného státního orgánu. Patří k nim opatření:
– změna daňových sazeb,
– změny ve struktuře státních výdajů,
– změny ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů.
Typy fiskální politiky
a/ expanzivní fiskální politika
b/ restriktivní fiskální politika
Krátkodobá expanzivní fiskální politika má za následek:
– růst reálného produktu a zaměstnanosti, pokud jsou v ekonomice nevyužité výrobní zdroje a je vysoká nezaměstnanost,
– růst cenové hladiny, pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu.
Dlouhodobá expanzivní politika způsobuje:
– nemění úroveň reálného produktu a zaměstnanosti (při plném efektu vytlačení),
– zvýšení úrovně cen,
– vyšší úrokové sazby, investiční výdaje se trvale snižují v důsledku zvýšených rozpočtových výdajů.
Krátkodobá restriktivní fiskální politika:
– snižuje reálný produkt a zaměstnanost, pokud jsou v ekonomice nevyužité výrobní zdroje a vysoká nezaměstnanost,
– snižuje cenovou hladinu, pokud se skutečný produkt blíží potenciálnímu.
Dlouhodobá restriktivní fiskální politika zvyšuje soukromé investice. Kromě toho způsobuje:
– pokles cenové hladiny,
– pokles nominální a reálné úrokové sazby,
– neměnnost úrovně reálného produktu a zaměstnanosti, pokud soukromé investice plně nahrazují snížení státních výdajů na nákup zboží a služeb.
Záměrná (diskrétní) finanční politika
Jejím hlavním cílem je regulovat příjmy obyvatelstva prostřednictvím daňové politiky. Zdanění mezd a platů reguluje kupní sílu poptávky po spotřebních předmětech, zatímco zdanění zisků reguluje zdroje investic.
V období hospodářského poklesu se daně snižují, aby podnikatelům zůstala větší část zisku na investice, které zajistí potřebné tempo ekonomického růstu. Nástroji diskrétní hospodářské politiky jsou konkrétní jednorázová opatření vlády:
– změny daňových sazeb,
– změny ve struktuře výdajů státního rozpočtu,
– změny v objemu jednotlivých položek rozpočtových výdajů a podobně.
Zásadní změny daňové politiky vyžadují delší čas na přípravu a implementaci, tedy očekávaný efekt nastupuje s určitým zpožděním. Přijatá daňová opatření často zasáhnou ekonomiku v zcela jiné situaci, než pro kterou byla určena. Velká část rozpočtových výdajů je plánována dlouhodobě, a proto je na stabilizaci hospodářství možné využít pouze jejich malou část.
