GDPR – Nařízení o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů

Dne 25. 5. 2018 nabylo účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním a shromažďováním osobních údajů, resp. s jejich přenosem, sdílením a likvidací, tzv. GDPR. Jedná se o novou legislativu, která přináší zásadní posílení ochrany osobních údajů a řadu nových povinností či změn existujících povinností pro všechny správce a zpracovatele osobních údajů.

GDPR se dotkne v různé míře všech podnikajících subjektů. V tomto článku se dozvíte, co je to GDPR, jaké povinnosti pro Vás z GDPR vyplývají a jak GDPR úspěšně implementovat.

Zpracováváte osobní údaje?

Osobní údaje zpracováváte i v případech, kde byste to možná nečekali, např. když:

  • provozujete web s online kontaktním formulářem,
  • rozesíláte newsletter,
  • uvádíte skutečná jména nebo kontakty osob na svých stránkách,
  • provozujete e-shop,
  • máte webové stránky s cookies,
  • máte alespoň jednoho zaměstnance,
  • nebo jen prodáváte zboží a služby klientům na základě faktury apod.

Přicházíte tak do kontaktu s osobními údaji a máte povinnost tato data chránit před únikem a zodpovídáte za jejich zabezpečení.

GDPR

GDPR jednoduše řečeno určuje pravidla ochrany fyzických osob při zpracování osobních údajů. Přesněji se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob při zpracování osobních údajů a o volném pohybu takových údajů, kterým se ruší směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně údajů).

Tímto nařízením se stanovují pravidla ochrany fyzických osob při zpracování osobních údajů a pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů. Nařízením se chrání základní práva a svobody fyzických osob, zejména jejich právo na ochranu osobních údajů. Volný pohyb osobních údajů v rámci Unie nesmí být omezen ani zakázán z důvodů souvisejících s ochranou fyzických osob při zpracování osobních údajů. Plné znění zákona si můžete přečíst zde: https://eur-lex.europa.eu.

Zpracování osobních údajů

Toto nařízení se vztahuje na zpracování osobních údajů prováděné zcela nebo částečně automatizovanými prostředky a na zpracování jinými než automatizovanými prostředky v případě osobních údajů, které tvoří součást informačního systému nebo jsou určeny k tomu, aby tvořily součást informačního systému.

Úlohou směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES je harmonizovat ochranu základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracovatelskými činnostmi a zajistit volný tok osobních údajů mezi členskými státy.

Zpracování osobních údajů by mělo být určeno k tomu, aby sloužilo lidstvu. Právo na ochranu osobních údajů není absolutní právo; musí se posuzovat ve vztahu k jeho funkci ve společnosti a musí být vyváženo ostatními základními právy, a to v souladu se zásadou proporcionality. Toto nařízení respektuje všechna základní práva a dodržuje svobody a zásady uznané ve Chartě, jak jsou zakotveny ve smlouvách, zejména respektování soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace, ochrana osobních údajů, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a právo na informace, svoboda podnikání, právo na účinný opravný prostředek a na spravedlivý proces, a kulturní, náboženská a jazyková rozmanitost. (Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů)

Právo na ochranu údajů fyzických osob

Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů patří mezi základní práva. V článku 8 odst. 1 Charty základních práv Evropské unie a v článku 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se stanoví, že každý má právo na ochranu osobních údajů, které se ho týkají.

V zásadách a pravidlech ochrany fyzických osob při zpracování jejich osobních údajů by se bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo bydliště měla respektovat jejich základní práva a svobody, zejména právo na ochranu osobních údajů. Tímto nařízením se má přispět k vybudování prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti a hospodářské unie, k hospodářskému a sociálnímu pokroku, k posílení a sbližování ekonomik v rámci vnitřního trhu a ku prospěchu fyzických osob.

Povinnosti vyplývající z GDPR

Máte-li již zavedeno dodržování zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů, máte polovinu práce za sebou. GDPR jej totiž upřesňuje a doplňuje v některých dalších oblastech.

Povinnosti, které vyplývají z GDPR:

  • Informovat uživatele/občany o tom, proč shromažďujete data, jak dlouho je budete uchovávat a kdo další k datům přistoupí.
  • Požádat o jasný a svobodný souhlas před tím, než začnete data sbírat.
  • Pokud již data shromažďujete, musíte všechny uživatele znovu požádat o souhlas se zpracováním jejich údajů.
  • Umožnit uživateli přístup k jeho datům.
  • Umožnit uživatelům požádat o vymazání jejich dat.
  • Upozornit uživatele o úniku dat.

Jak byste měli chránit práva lidí?

Jak by měla Vaše firma chránit práva lidí, kteří jí poskytují své osobní údaje?

  1. Komunikace – vysvětlete uživatelům, kdo jste, když je žádáte o údaje. Komunikujte běžnou řečí.
  2. Souhlas – vyžádejte jednoznačný souhlas se zpracováním údajů. Při zpracování údajů dětí kontrolujte věkový limit pro souhlas zákonného zástupce.
  3. Upozornění – informovanost lidí při vystavení jejich osobních údajů vážnému riziku.
  4. Ochrana údajů – používejte dostatečné zabezpečení při získávání informací týkajících se zdraví, rasy, sexuální orientace, náboženství a politického přesvědčení.
  5. Vymazání údajů – umožněte lidem, aby jejich údaje byly vymazány a zapomenuty.
  6. Marketingové účely – umožněte lidem nesouhlasit s použitím jejich údajů k marketingovým účelům.
  7. Vytváření profilu – pokud zpracováváte žádosti o právně závazné smlouvy např. půjčky či pojištění na základě profilování, musíte informovat zákazníky, zajistit, že kontrolu zpracování vykonává člověk a ne stroj, a v případě zamítnutí žádosti poskytnout žadateli možnost napadnout rozhodnutí.
  8. Přenášení údajů mimo Evropskou unii – přijměte právní opatření při přenosu údajů do zemí, které nejsou schváleny orgány EU.

V čem GDPR spočívá?

GDPR nahradí zákon o ochraně osobních údajů v ČR. Cílem je ochrana digitálního práva všech občanů. Hlavním bodem je upravený způsob zpracování osobních údajů. Při porušení hrozí vysoké pokuty.

Nejvýznamnější povinnosti:

  • ustanovení odpovědné osoby,
  • úprava příslušné dokumentace dle nové právní úpravy,
  • změna souhlasu se zpracováním osobních údajů,
  • likvidační pokuty za porušení povinností.

Kdy je nutné stanovit odpovědnou osobu:

  • orgán veřejné moci a veřejnoprávní subjekt,
  • subjekty, jejichž hlavní činností jsou zpracovatelské operace vyžadující pravidelný monitoring osob,
  • subjekty zpracovávající informace týkající se viny za trestné činy.

Kdo je odpovědná osoba podle GDPR?

Jednou z novinek spojených s nařízením GDPR je ustanovení odpovědné osoby pro vybrané subjekty. Odpovědná osoba podle GDPR má za úkol dohlížet na ochranu osobních údajů zákazníků, pacientů, studentů a dalších skupin osob.

Koho se povinnost mít odpovědnou osobu týká?

Stanovit odpovědnou osobu musíte podle GDPR v těchto případech:

  • zpracování osobních údajů provádí orgán veřejné moci nebo veřejnoprávní subjekt (obce, základní školy, střední školy, univerzity apod.),
  • hlavní činností správce nebo zpracovatele jsou zpracovatelské operace vyžadující systematické monitorování dotčených osob v rozsáhlém měřítku,
  • hlavní činností je zpracování zvláštních kategorií údajů v rozsáhlém měřítku nebo týkajících se uznání viny za trestné činy a přestupky.

Jedna odpovědná osoba pro skupinu podnikatelů?

S povinností mít odpovědnou osobu podle GDPR jsou spojeny i dodatečné náklady. Potěšující je informace, že skupina podnikatelů může mít jednu a tutéž odpovědnou osobu. Podmínkou je, aby byla odpovědná osoba snadno dostupná v rámci jednotlivých podniků. Pokud tedy chcete ušetřit náklady, nemusíte mít vlastního člověka na ochranu osobních údajů. Funkci odpovědné osoby může zastávat zaměstnanec, správce či i externí specialista, který bude plnit její úlohu na základě smlouvy.

Sankce

Nařízení přináší nové a zároveň vyšší sankce při jeho porušení. Dosud platná právní úprava v ČR umožňuje Úřadu pro ochranu osobních údajů uložit pokutu až do výše 200 000 EUR. Nařízením GDPR se tyto sankce zvýšily na částku až 20 000 000 EUR nebo 4 % z celosvětového obratu (podle toho, co je vyšší).

Kromě sankcí zároveň GDPR definuje právo na náhradu způsobené újmy od správce nebo zpracovatele, pokud fyzická osoba v důsledku porušení nařízení GDPR utrpěla hmotnou nebo nehmotnou újmu.

Vzhledem k medializaci případů porušení ochrany osobních údajů a úniku citlivých informací je důležité zhodnotit také dopad případného incidentu na ohrožení dobrého jména společnosti a případnou ztrátu reputace.

Pozornost by měli věnovat všichni subjekty zpracovávající osobní údaje fyzických osob. Právě jich se GDPR bezprostředně týká a jsou povinni od 25. května 2018 sladit své podnikové postupy s tímto nařízením, jinak jim hrozí uvedené sankce. V praxi to znamená, že každá společnost, která má zaměstnance, databázi zákazníků, dodavatelů nebo partnerů (pokud se jedná o fyzické osoby či fyzické osoby podnikatele). Na trhu pravděpodobně těžko najdeme firmu, které by se nařízení GDPR netýkalo.

Souhlas se zpracováním osobních údajů a jeho forma

Podle § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 122/2013 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění je souhlasem dotčené osoby jakýkoli svobodně daný výslovný a srozumitelný projev vůle, kterým dotčená osoba na základě poskytnutých informací uděluje souhlas se zpracováním svých osobních údajů. Tato definice souhlasu již nebude platit, protože podle čl. 4 odst. 11 nařízení GDPR: „souhlas dotčené osoby je jakýkoli svobodně daný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle dotčené osoby, kterým formou prohlášení nebo jednoznačného potvrzujícího úkonu vyjadřuje souhlas se zpracováním osobních údajů, které se jí týkají“.

Na rozdíl od zákona č. 122/2013 Sb. je zde jasně uvedeno, že musí jít o jednoznačný projev vůle.

Jednoznačnost objasňuje také bod 32 preambule nařízení GDPR, podle kterého by měl být souhlas poskytnut jasným projevem vůle, který je svobodným, konkrétním, informovaným a jednoznačným vyjádřením souhlasu dotčené osoby se zpracováním osobních údajů, které se jí týkají, a to například:

  • písemným prohlášením,
  • včetně prohlášení prostřednictvím elektronických prostředků (pokud má dotčená osoba poskytnout souhlas na základě žádosti elektronickými prostředky, musí být požadavek jasný, stručný a neměl by zbytečně rušit používání služby, pro kterou se poskytuje), nebo
  • ústním prohlášením.

Práva subjektu

Práva subjektu, která by měl souhlas se zpracováním obsahovat. Za podmínek stanovených v GDPR máte:

  • právo na přístup ke svým osobním údajům podle čl. 15 GDPR,
  • právo na opravu osobních údajů podle čl. 16 GDPR, případně omezení
  • zpracování podle čl. 18 GDPR,
  • právo na výmaz osobních údajů podle čl. 17 GDPR,
  • právo vznést námitku proti zpracování podle čl. 21 GDPR a
  • právo na přenositelnost údajů podle čl. 20 GDPR,
  • právo odvolat souhlas se zpracováním písemně nebo elektronicky na adresu či e-mail správce.

Dále máte právo podat stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů v případě, že se domníváte, že bylo porušeno Vaše právo na ochranu osobních údajů.

GDPR – základní pojmy a definice

Podívejte se na základní pojmy a definice, které souvisejí se tzv. zákonem o GDPR:

Osobní údaje jsou jakékoli informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby (dále jen „dotčená osoba“); identifikovateln