Japonský management vychází ze dvou kořenů:
1. zdroj japonského managementu – japonský
– konfucianismus – skupinová harmonie, skupinové cíle předcházejí individuálním.
– buddhismus – překonání sebe sama
– šintoismus – sounáležitost se svým národem
2. zdroj japonského managementu = západní management, proamerický
– přejímání cizích poznatků a jejich začleňování do systémů
– před 1. světovou válkou čerpali mnoho z taylorismu, fordismu a toyotismu.
– po 2. světové válce si Japonci najali tři známé manažery, kteří je měli školit:
DEMING – otázky řízení kvality výroby a produktu, kvalita jako vrcholový cíl společnosti
JURAN – systém zásobování Just In Time, nižší náklady na skladování
just in time
- minimalizace zásob
- snižování nákladů na zásoby
- zvyšování produktivity práce
- zvyšování kvality výroby
3. základní charakteristiky japonského managementu =
celoživotní vzdělávání
- zejména u velkých firem, které svou pracovní sílu nepropouští,
- zajištění práce až do důchodu a tím zaručená jistota
- zabránění úniku technologií ke konkurenci
- manažeři jsou méně mobilní než na Západě
odměňování
- věk pracovníka
- schopnosti pracovníka
postavení odborů
- kratší pracovní doba
Ringi systém
Základem japonského managementu je Ringi systém, který se vyznačuje řízením zdola nahoru. Pravomoc ve firmách je centralizovaná, každý zaměstnanec má právo i povinnost předkládat zlepšovací návrhy a zároveň informovat vrcholové manažery o všech svých rozhodnutích a vyžadovat jejich souhlas.
rin – předložit návrh nadřízenému a získat jeho souhlas
gi – uvažování a rozhodování o návrhu
Americký management
Teorie managementu zaznamenala po 2. světové válce prudký rozvoj. Už nebyla pouze doménou USA, ale začaly do ní pronikat nové směry. K rozvoji teorie managementu se aktivně zapojily i země Evropy a Japonsko. Zapojení nových zemí výrazně přispělo ke zkvalitnění managementu.
V USA se po 2. světové válce rozvinulo několik významných směrů teorie managementu. Mezi nejdůležitější přístupy, které ovlivnily vývoj amerického managementu až do současnosti, můžeme zařadit:
Porovnání japonského a amerického managementu
| JAPONSKÝ MANAGEMENT | AMERICKÝ MANAGEMENT |
| 1. kolektivismus | 1. individualismus |
| 2. celoživotní zaměstnání | 2. střídání zaměstnání |
| 3. postup závislý na věku | 3. postup závisí na schopnostech |
| 4. celostní zájem o zaměstnance jako o člověka | 4. segmentovaný zájem |
| 5. ringi systém | 5. top-down systém |
| 6. mzdový systém závislý na věku | 6. mzdový systém závisí na výkonech a schopnostech |
| 7. tendence k centralizaci | 7. decentralizace |
| 8. kolektivní rozhodování | 8. individuální rozhodování |
| 9. mnoho malých změn | 9. málo, ale zásadních změn |
V Japonsku je rozhodování velmi specifické. Většina rozhodnutí probíhá zdola nahoru. Každý zaměstnanec či vedoucí i na nejnižší úrovni řízení může kdykoli přijít s nápadem či myšlenkou a předložit jej k posouzení lidem, kterých se přijímané rozhodnutí týká. Japonci se snaží odstranit i tu nejmenší disharmonii a nesoulad.
Americký manažer postupuje při rozhodování zcela opačně. Má přesně vymezenou pravomoc a odpovědnost. Rozhodnutí přijímá velmi rychle buď sám, nebo ve spolupráci s malou skupinou spolupracovníků. Realizace rozhodnutí trvá mnohem déle, je nutné přesvědčit zaměstnance o správnosti rozhodnutí a potřebě změny. Je běžné, že při realizaci vznikají nucené kompromisy. Často vznikají i přímé konflikty mezi zastánci různých názorů, ale přijatý je názor podporovaný většinou odpovědných vedoucích.
Kontrola v Japonsku je založena zejména na kolektivu. Za výsledky je odpovědný kolektiv. Zaměstnanci se navzájem kontrolují, protože skupina opakovaně produkující vadné výrobky by ztrácela prestiž v rámci podniku. Jednotlivec za chybu není osobně obviňován.
V USA je za vadný výrobek odpovědný konkrétní jednotlivec. Pokud manažer nebo zákazník při reklamaci odhalí chybu, nese zodpovědnost ten, kdo výrobek vyrobil a označil svým jménem nebo značkou.
Poznatky japonského managementu následně výrazně ovlivnily i americké přístupy, zejména v oblasti vnímání a dosahování kvality, které japonské firmy věnovaly mimořádnou pozornost.
