Lidské zdroje
Lidské zdroje představují prioritní zdroj efektivní činnosti s prosperitou podniku a v současnosti jsou rozhodujícím předpokladem budování silných stránek a konkurenčních výhod podniku.
Jako podnikový faktor představuje lidská práce vynakládání psychických a fyzických schopností člověka k dosažení cílů podniku. Pracovní výkon člověka závisí na faktorech: fyzické a duševní schopnosti člověka (věk, nadání, vzdělání, zkušenosti) a souboru faktorů ovlivňujících vůli a chuť pracovat, tj. maximální využití fyzických a psychických schopností.
Základní činnosti personálního útvaru
V podniku zastávají funkci personálních útvarů různé orgány (v závislosti na velikosti a typu podniku). Společně tuto činnost nazýváme řízení lidských zdrojů nebo personalistika.
- plánování pracovníků
- získávání a výběr pracovníků
- rozmisťování pracovníků
- hodnocení pracovníků a práce
- zajišťování kolektivního vyjednávání
- tvorba a zajišťování podnikových sociálních služeb
- prosazování úzké spolupráce a dobré komunikace všech útvarů podniku a obecné informovanosti shora dolů.
Pracovníka je nezbytné motivovat! Mezi čtyři faktory motivace k práci patří:
- výběr lidí
- pracovní podmínky
- podnikové sociální služby
- odměňování
Stanovení potřeby lidských zdrojů
Stanovení potřeby lidských zdrojů znamená zjištění počtu a struktury zaměstnanců, kteří jsou nezbytní k dosažení podnikových cílů. Struktura pracovníků:
- výrobní dělníci
- režijní dělníci
- manažeři
Metody určování potřeby pracovníků
- expertní (intuitivní) metody – vycházejí z úsudku expertů, kteří vycházejí z informací o podmínkách a náročnosti podnikových úkolů. Těmito metodami se stanovuje potřeba managementu.
- kvantitativní metody – používají matematické a statistické výpočty k určení potřeby a vyžadují relativně rozsáhlou datovou základnu.
Princip výpočtu těchto metod, stejně jako obecného výpočtu potřeby lidských zdrojů, vypadá takto: potřeba pracovníků = objem práce / výkon pracovníka
- metoda normohodin – pracovníci, kteří pracují na normovaných pracích, tedy především potřeba výrobních dělníků.
- metoda norem obsluhy – využívaná v podnicích hutního, chemického průmyslu, v podmínkách, kde je výkon pracovníka závislý na technologii (aparátové výroby).
- metoda obsluhovaných míst – tam, kde je více homogenních pracovišť, jež je třeba obsloužit. Používá se při plánování počtu pomocných pracovníků.
Získávání lidských zdrojů
Výchozím bodem získávání lidských zdrojů jsou informace o potřebě pracovníků a jejich struktuře a o zdrojích pracovních sil (vnější, vnitřní).
Úkolem získávání lidských zdrojů je zajistit dostatečný počet vhodných pracovníků s ohledem na náklady procesu. Personální praxe obvykle upřednostňuje obsazování volných míst z vnitřních zdrojů.
Postupnost kroků procesu výběru:
- ucelená a jasná představa o pracovníkovi, což vyžaduje popis práce a pracovní pozice.
- nábor a získávání širšího okruhu kandidátů (širší výběr). Provádí se prostřednictvím inzerátů a úřadů práce. Počet uchazečů závisí na:
- propagačních opatřeních podniku
- situaci na trhu práce
- požadavcích na dané pracovní místo
- atraktivitě podniku
- analýza schopností uchazečů – zjištění a prověření schopností kandidáta, rozšíření informací o něm a napomáhání konečnému rozhodnutí.
- rozhodnutí o výběru – všichni uchazeči by měli být slušným způsobem informováni o výsledcích výběrového řízení.
Tvorba pracovních podmínek
Časové podmínky práce – určují délku a strukturu pracovní doby, účelné střídání práce a odpočinku. Zákoník práce stanovuje: maximální délku týdenní pracovní doby, maximální délku pracovní doby během pracovního dne, minimální nepřetržitý denní/týdenní odpočinek a limity při poskytování dovolené.
Pracovní prostředí – složení a úroveň faktorů ovlivňuje pracovníka.
Fyzikální faktory – osvětlení, barva, hluk, čistota ovzduší,
Sociálně-psychologické faktory – možnosti participovat na rozhodování o způsobu vykonávání práce, tempo a monotónnost práce, vztahy na pracovišti.
Podnikové sociální služby
Podnikové sociální služby představují soubor činností, které podnik poskytuje svým pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům. Podnik je poskytuje dobrovolně. Cílem je pozitivně ovlivnit výkon zaměstnanců a budovat jejich loajalitu vůči podniku.
- podnikové vzdělávání
- příspěvek na stravování, rekreaci, zdravotní péči, služební mobil, automobil, byt
- cafeteria systém
Odměňování zaměstnanců
Odměňování zaměstnanců představuje poskytování mzdy a dalších peněžních odměn zaměstnancům. Jeho úkolem je zejména zohlednit úsilí a přínos zaměstnanců pro podnik a podporovat jejich motivaci.
Zákon o mzdě: Mzda je peněžní plnění nebo plnění peněžní hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnanci za práci.
Ekonomická funkce mzdy:
- nákladová – mzda jako cena práce je součástí nákladů
- stimulační/motivační – její vliv na pracovní aktivitu zaměstnanců
Sociální funkce – při udržování minimální životní úrovně.
Základní mzdové formy:
- časová
- úkolová
- podílová
- kombinovaná
Doplňkové mzdové formy:
- prémie a odměny
- osobní ohodnocení
- podíly na hospodářském výsledku
- ohodnocení mimořádných pracovních podmínek




























