Logický rámec projektu

Logický rámec

Logický rámec (logframe) je nástrojem analýzy a prezentace projektů v různých fázích. Formou diagramu poskytuje ucelený popis projektu všem zúčastněným stranám. Logický rámec je nástroj, který prokazuje svou užitečnost jak při přípravě, tak i při realizaci projektů. Jedná se o matici čtyř sloupců a čtyř řádků.

Logické kroky Objektivně ověřitelné indikátory úspěchu Zdroj a prostředky ověření Předpoklady a rizika
Záměr Jaký bude dlouhodobý dopad podprojektu? Jaký je širší záměr, ke kterému podprojekt přispívá? Jaké kvalitativní a kvantitativní indikátory prokáží, že záměr podprojektu byl dosažen? Ze kterých zdrojů bude možné ověřit, že indikátory na úrovni záměru byly dosaženy? Jaké předpoklady musí být splněny, aby naplnění cílů mohlo vést k dosažení záměru podprojektu? Jaká jsou rizika ohrožující dosažení záměru podprojektu?
Cíle Jaké cíle mají být dosaženy? Jakou pozitivní změnu podprojekt přinese? Jaký je očekávaný stav po ukončení realizace podprojektu? Jaké kvalitativní a kvantitativní indikátory jasně potvrdí, že cíl podprojektu byl dosažen? Ze kterých zdrojů bude možné ověřit, že indikátory na úrovni cílů byly dosaženy? Jaké předpoklady musí být splněny, aby výstupy podprojektu vedly k dosažení plánovaných cílů? Jaká jsou rizika ohrožující dosažení cílů podprojektu?
Výstupy Jaké konkrétní výstupy budou v rámci podprojektu dosaženy? (jednotlivé výstupy očíslujte a uveďte, pokud možno, chronologicky) Jaké kvalitativní a kvantitativní indikátory jasně prokážou, že výstupy podprojektu byly dosaženy? Ze kterých zdrojů bude možné ověřit, že indikátory na úrovni výstupů byly dosaženy? Jaké předpoklady musí být splněny, aby realizace aktivit vedla k dosažení plánovaných výstupů podprojektu? Jaká jsou rizika ohrožující dosažení výstupů podprojektu?
Aktivity Jaké klíčové činnosti musí být realizovány, aby byly dosaženy naplánované výstupy? (zachovejte členění podle jednotlivých výstupů, kterých se činnosti týkají) Prostředky – Jaké prostředky/výstupy jsou nezbytné pro realizaci těchto činností? (např. lidské zdroje, vybavení, školení, studie, zásoby apod.) Rozpočet – Jaké náklady jsou nezbytné pro dosažení potřebných výstupů? (strukturovaný rozpočet podprojektu s vazbou na přílohu č. 3 Příručky) Vstupní podmínky: Jaké předběžné podmínky musí být splněny, aby mohl být podprojekt zahájen? Jaká jsou hlavní rizika ohrožující realizaci podprojektu?

Popis logického rámce

První sloupec: Logická posloupnost kroků

Obsahuje intervenční logiku, která je základem strategie. Intervenční logika postupuje od prostředků k celkovému cíli. Prostřednictvím dostupnosti prostředků podnikneme aktivity, díky aktivitám dosáhneme výstupy, které povedou ke specifickému cíli, a prostřednictvím specifického cíle přispěje intervence k celkovému cíli.

  • celkový cíl: sleduje společenský záměr, tj. vyšší cíl než je cíl projektu (např. cíle oblasti)
  • specifický cíl: jde o cíl, kterého dosáhneme implementací konkrétního projektu, s důrazem na jeho udržitelnost i po ukončení projektu. Stanovujeme maximálně 3 specifické cíle.
  • výsledky: produkty nebo výsledky uskutečněných aktivit, které přispějí k realizaci účelu projektu
  • aktivity: činnosti, které je nutné provést za účelem dosažení výsledků.

Druhý sloupec: Objektivně ověřitelné ukazatele

Popisují celkový cíl, specifický cíl a výsledky pomocí měřitelných ukazatelů (kvantita, kvalita, čas, místo, cílová skupina).

Hmotné a nehmotné prostředky (vstupy) nezbytné k realizaci plánovaných aktivit uvádíme jako „Prostředky“.

Třetí sloupec: Zdroj ověření

Určuje, jak a kde je možné ověřit naplnění celkového cíle, specifického cíle, výsledků a aktivit dle stanovených ukazatelů. V případě, že existuje více zdrojů ověření dosažení cíle, využíváme externí zdroje (faktury, statistiky, smlouvy apod.). V dolním řádku popisujeme náklady spojené s realizací aktivit a zdroje financování, rozdělené na vlastní a cizí/verejné zdroje.

Čtvrtý sloupec: Předpoklady

Předpoklady jsou externí (vnější) faktory, které nelze daným projektem kontrolovat, avšak jsou klíčové pro dosažení požadovaných výsledků, specifického a celkového cíle.

Podmínku nutnou k splnění před zahájením projektu uvádíme v nejnižší buňce čtvrtého sloupce (např. získání nenávratné finanční dotace).

Jak číst logický rámec?

  • po splnění počátečních podmínek lze přistoupit k realizaci aktivit,
  • po ukončení aktivit a splnění předpokladů na této úrovni dosáhneme výsledků,
  • tyto výsledky a splnění předpokladů na této úrovni naplní specifický cíl,
  • po naplnění specifického cíle a předpokladů na této úrovni dosáhneme celkový cíl.

Postup správného vyplnění matice

Oblasti intervence Objektivně měřitelné kritéria (indikátory) Zdroj informací a ověření indikátorů Předpoklady a rizika
Celkové/strategické cíle 1 15 16 8
Projektové cíle 2 13 14 7
Výsledky 3 11 12 6
Aktivity 4 9 10 5

Definování dlouhodobých cílů

Vhodnou výzvu pro podávání žádostí k našemu záměru nalezneme v případě, že se naše dlouhodobé cíle shodují s cíli popsanými ve výzvě. Realizace našeho projektu sama o sobě ještě neznamená dosažení dlouhodobých cílů, ale nepochybně k jejich naplnění směřuje. Pro dosažení cílů však musí nastat i další podmínky, které nemůžeme zcela ovlivnit. Proto zde musíme odpovědět na otázku „Jaký je ten dlouhodobý cíl, jehož naplnění podporujeme realizací našeho projektu?“

Definování konkrétního cíle našeho projektu

Projektový cíl odpovídá na otázku, proč realizujeme tento projekt a jaké budou jeho očekávané výsledky. Vždy usilujme o velmi konkrétní vymezení cíle!

Definování očekávaných výsledků

Při definování očekávaných výsledků hledáme odpovědi na tyto otázky:

  • „Jaké konkrétní, hmatatelné výsledky (produkty nebo služby vytvořené během projektu) jsou nezbytné k tomu, aby byl dosažen náš konkrétní cíl?“
  • „Jaký konkrétní účinek bude mít náš projekt?“
  • „Jakou změnu či zlepšení náš projekt přinese?“

Definování aktivit

V této části musíme popsat aktivity, které je třeba uskutečnit k dosažení očekávaných výsledků.

V prvních čtyřech krocích jsme v zásadě představili a popsali náš projekt. Pro jeho úspěšnou realizaci však musí nastat řada dalších podmínek, které nemáme pod kontrolou (vnější faktory). Tyto proto musíme rovněž zohlednit, resp. připravit si plán na eliminaci některých rizik a hrozeb.

Ve sloupci „Předpoklady a rizika“ postupujeme zdola nahoru tak, aby byly zohledněny již dříve vyplněné oblasti „Popis projektu“ (Intervenční logika) a pokračujeme dále po „schodech“ až k dlouhodobým cílům.

Předpoklady a podmínky

Úvahy o počátečních podmínkách

Naší první úlohou je zamyslet se nad počátečními podmínkami, tedy inventarizovat každý prvek, který je bezpochyby nezbytný k zahájení realizace projektu. Pokud jsou některé nezbytné podmínky nesplněné, resp. nesplnitelné, nemá smysl do implementace projektu vůbec vstupovat. Pokud jsou splněné, lze začít s realizací (např. vedle grantu i existence vlastních zdrojů nezbytných k realizaci projektu).

Úvahy o předpokladech a rizicích

Zde se vyskytují vnější faktory, které kromě aktivit spoluvytvářejí očekávané výsledky. To znamená, že když jsou aktivity realizovány a nastaly předpoklady, jsou výsledky dosažitelné.

Identifikace dalších předpokladů a rizik

Postupujeme tedy „po schodech“ směrem nahoru! Jaké další podmínky se musí splnit, aby po dosažení výsledků bylo možné naplnit projektový cíl? Platí tedy, že pokud jsou výsledky vytvořené a splněny další předpoklady, bude cíl dosažitelný.

Úvahy o dalších nezbytných podmínkách a předpokladech dosažení dlouhodobých cílů

A nakonec, jaké vnější vlivy musí nastat, aby kromě naplnění projektového cíle byly splněny i dlouhodobé cíle? Platí, že pokud se splní cíle projektu a vnější vlivy, projekt přispívá k dlouhodobým cílům.

Prvních 8 buněk naší tabulky, vyplněných podle promyšlených realistických podmínek, tvoří kostru našeho projektu. Po zpracování této kostry začíná doplňování detailů.

Inventarizace potřebných prostředků

Jaké zdroje (např. technické, lidské atd.) potřebujeme k uskutečnění projektových aktivit?

Zjištění zdrojů informací

Zde bychom měli uvést, které dokumenty nám budou sloužit k doložení realizace aktivit a postupu projektu (např. smlouvy, mediální výstupy, projektový plán apod.).

Určení indikátorů výsledku

Buňky „Indikátory výstupu“ a přidružené „Zdroje ověření“ se vztahují k očekávaným výsledkům projektu. Do buňky „Indikátory výstupu“ tedy zadáváme ukazatele, které nám prokážou realizaci očekávaných výsledků. Indikátory musí být kvantifikovatelné a měřitelné (např. o 50 % více uživatelů, 25 mladých absolvujících školení, 1 zpracovaný učební plán).

Označení zdrojů ověření – Jaké jsou zdroje informací indikátorů výsledku a jak je ověřit? (např. výsledky ankety)

Určení indikátorů cíle

Buňky „Indikátory cíle“ a příslušné „Zdroje ověření“ se výhradně vztahují ke konkrétním projektovým cílům. Odpovídají na otázku: „Jaké kvalitativní a kvantitativní ukazatele nám prokáží, že jsme dosáhli cíle projektu, resp. do jaké míry se nám to podařilo?“ (např. mezi absolventy školení se zvýšil podíl zaměstnaných o 25 %). Opět je velmi důležitá kvantifikace a měřitelnost.

Označení zdrojů ověření – „Jaké existují veřejně dostupné nebo volné údaje k ověření indikátorů cíle, resp. jak se k těmto zdrojům dostat?“ (např. statistická data, výsledky šetření apod.)

Definování indikátorů dopadu

Buňky „Indikátory dopadu“ a přidružené „Zdroje ověření“ se týkají dlouhodobých cílů. Otázka, na kterou musíme odpovědět, zní: „Jakými hlavními ukazateli lze měřit plnění dlouhodobých cílů?“ (např. vývoj počtu zaměstnaných, vývoj počtu žen podnikatelek apod.).

Označení zdrojů ověření – Jak se dostat k číselným údajům indikátorů dopadu? Informace mohou pocházet od jiných organizací či institucí (např. data ČSÚ), případně z výzkumů a různých šetření.

Závěr a odstranění logických chyb

Pokud jsme vyplnili i tuto poslední buňku, pojďme si zkontrolovat náš projekt. Nejlépe uděláme, když začneme číst od buňky 5 (Počáteční podmínky) ve směru š