Metoda analýzy dat – obsahová analýza
Metoda analýzy dat patří mezi kvantitativně-kvalitativní metody. Umožňuje deskripci dokumentu s následným odhalením trendů a vztahů na základě předem stanovených kategorií a ukazatelů. Jejím druhem je metoda obsahové analýzy.
Analýza informací jako metoda je v odborné literatuře vymezena ve dvou rovinách. V širším smyslu jde o jednu ze základních metodologických koncepcí v informační vědě. Dělí se na informační analýzu na formální úrovni (bibliografické aspekty, práce s informačními prameny) a na úrovni hluboké transformace informací (práce s extrahovanými informacemi), zaměřené na procesy hodnocení obsahu a sémantické interpretace poznání a otázku způsobů využití informací.
Z hlediska obsahu informací se rozlišují další typy analýzy informací (argumentační, porovnávací, věcná, analýza adekvátnosti a relevance, speciální analýzy). V užším smyslu je informační analýza metodou vytváření průzkumných obrazů a transformace informací pro informační průzkum. Týká se reprezentace poznání informačních zdrojů (dokumentů) a analýzy informační žádosti uživatele. Může být realizována na různých úrovních redukce a transformace informací (například jako identifikační, obsahová, lingvistická, konceptuální či kognitivní analýza). Může mít formální (identifikační) nebo věcný (obsahový) charakter.
Zatímco identifikační analýza určuje identifikační (formální) údaje o dokumentu, obsahová analýza určuje obsahové (věcné) údaje o dokumentu. Představuje výchozí bod pro přípravu informací do organizovaných průzkumných fondů. Obsahová (věcná) analýza je podstatně složitější než formální analýza, vyžaduje studium celého textu, ze kterého vybírá soubor slov definujících jeho zkrácený, ale zachovaný informační obsah.
Obsahová analýza slouží k získání dvojího typu údajů, tzv. obsahových údajů a obsahových charakteristik. Obsahovými údaji zpřístupňujeme uživateli přímo informace z obsahu dokumentu v textové podobě (referát nebo anotace), zatímco obsahovou charakteristikou zprostředkováváme uživateli nepřímé informace z dokumentu, kterými jsou znaky selekčního jazyka (notace, předmětová hesla, klíčová slova, deskriptory).
