Úsporné programy či vývoj mzdové situace podle něj naznačují, že v horizontu 5 až 10 let zůstane Slovensko významnou destinací pro zahraniční investory. „Můžeme dokonce očekávat i rozsáhlé investice podobného typu, jako byly Volkswagen, Peugeot-Citroën nebo KIA,“ uvedl s tím, že Slovensku nahrávají specifika jeho investiční strategie.
Velká část evropských firem je totiž pod tlakem trvalého snižování nákladů, zejména mzdových. Proto je přesun výroby do jiných oblastí, především do zemí střední a východní Evropy, pro mnohé společnosti otázkou přežití. „Pokud to spojíme s otázkou investičních stimulů, které mohou ušetřit 15 až 20 % nákladů projektu,“ podle vedoucího rezortu „lze očekávat pokračující zájem o expanzi a přesun výrobních kapacit ze zemí tradiční EU 15 do nových členských států EU.“
Ministr k situaci na trhu práce poznamenal, že pokud v některé zemi, jako je Německo či Rakousko, dojde k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, národní vlády budou tlačit podniky, aby zachovaly pracovní místa. „V takovém případě lze do budoucna očekávat konkurenční boj z investičního hlediska,“ dodal.
Slovensko se podle jeho slov musí soustředit na rozvoj kvalitních státních stimulů. Je tedy potřeba konkurovat nejen nižšími daněmi nebo nižší cenou práce, ale především se zaměřit na poskytování výsledků výzkumu. Právě ty by mohly investorům zásadně pomoci snížit náklady.
Proces vstupu dalších zahraničních investorů bude podle Jahnátka podporován také postupným budováním panevropské dopravní infrastruktury a logistických center. V této oblasti bude střední Evropa hrát jednu z významných a klíčových rolí v postupně se rozšiřující EU. Stejně lze očekávat pokračování expanze a rozvoje obchodních vztahů mezi EU, Ukrajinou a Ruskou federací. „Slovensko tak má před sebou trvalé možnosti hospodářského rozvoje navázané na panevropské obchodní systémy.“
Každá vláda podle ministra musí vytvářet finanční stimuly na podporu zahraničních investorů, tato strategie může zásadně změnit postavení mnoha zemí. Slovensko na rozdíl od Maďarska či Polska stále disponuje nesrovnatelně lepšími výchozími podmínkami z hlediska zadluženosti – země, obyvatelstva i podnikatelského sektoru.
Jahnátek upozornil, že závislost a propojenost slovenského podnikatelského sektoru s velkými evropskými korporacemi je sice nyní slabinou, ale v době krize působí i jako forma ochranné opory. Ta umožňuje slovenským subjektům mnohem lépe překonávat krizové období. Vzhledem k tomu, že Slovensko je malou zemí s otevřenou ekonomikou, „tím více musí spolupracovat s velkými nadnárodními investory“. Pouze tak se Slovensko může dostat na světové trhy a eliminovat riziko nízké domácí spotřeby. Export, zdůraznil Jahnátek, bude dlouhodobou doménou Slovenska v horizontu následujících 15 až 20 let.
