Neokeynesiánská hospodářská politika
– souvisí s dynamizací keynesovského učení
– vycházela z potřeby intenzivnějších státních zásahů do ekonomiky
– představitelé – Nizozemec Timberger, Švéd Mirdhal, Brit Wirls
– navrhují vytvořit prostor pro konkurenci, hlavním cílem opatření hospodářské politiky je zaměstnanost a podporují cenovou stabilitu na trhu
– oproti Keynesovi chtějí kontrolu množství peněz na trhu dosáhnout prostřednictvím měnové a protiinflační politiky
– někteří autoři se přiblížili monetarismu
– zabývali se otázkami ekonomického růstu
