Nezaměstnanost
Nezaměstnanost je sociálně-ekonomický jev spojený s trhem práce. Definice nezaměstnanosti je založena na tom, že osoba schopná práce je z možnosti pracovat v placeném zaměstnání vyradena. Jedná se o závažný ekonomický a zároveň i sociální problém. Nezaměstnanost souvisí s takovými společenskými jevy jako například špatné mentální a fyzické zdraví, zvýšená rozvodovost, kriminalita a podobně.
Registrovaná míra nezaměstnanosti na Slovensku od roku 1998
Podívejte se na vývoj registrované míry nezaměstnanosti na Slovensku od roku 1998
| rok | míra nezaměstnanosti v % |
| 1998 | 12,61 % |
| 1999 | 16,35 % |
| 2000 | 18,76 % |
| 2001 | 19,3 % |
| 2002 | 18,63 % |
| 2003 | 17,5 % |
| 2004 | 18,13 % |
| 2005 | 16,17 % |
| 2006 | 13,31 % |
| 2007 | 11,02 % |
| 2008 | 9,57 % |
| 2009 | 12,05 % |
| 2010 | 14,37 % |
| 2011 | 13,61 % |
| 2012 | 14,4 % |
| 2013 | 13,5 % |
| 2014 | 12,3 % |
| 2015 | 10,6 % |
| 2016 | 8,76 % |
| 2017 | 5,94 % |
| 2018 | 5,04 % |
| 2019 | 4,9 % |
| 2020 | 6,7 % |
| 2021 | 6,8 % |
| 2022 | 6,35 % odhad |
| 2023 | 9,1 % odhad |
| 2024 | 8,5 % odhad |
| 2025 | 6,8 % odhad |
Zdroj: Statistiký úřad Slovenské republiky – Inflace, aktualizováno 19. listopadu 2022
Základní pojmy v oblasti nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je ukazatel, který vyjadřuje, jaká část pracovně schopného obyvatelstva je nezaměstnaná.
Míra nezaměstnanosti je ukazatel sledující podíl počtu nezaměstnaných na celkovém počtu pracovních sil, tzn. počet nezaměstnaných / počet pracovních sil (*100). Vyjadřuje se v procentech.
Pracovní síly představují součet všech zaměstnaných v pracovním poměru a nezaměstnaných, tzn. zaměstnaní (v pracovním poměru) + nezaměstnaní.
Obyvatelstvo mimo pracovní síly (průměrně 40 % obyvatelstva země) tvoří:
- studenti
- důchodci
- ti, kteří nemají o práci zájem
Příčiny nezaměstnanosti
- ztráta zaměstnání z důvodu strukturálních nebo organizačních změn
- nemožnost návratu do zaměstnání (např. po prodloužené mateřské dovolené)
- změna bydliště – ztráta pracovní příležitosti
- nemožnost najít si odpovídající práci (absolventi)
- dobrovolná nezaměstnanost
- nezájem o práci
Klasifikace nezaměstnanosti
- frikční nezaměstnanost – souvisí s normálním fungováním trhu práce, jde o plynulý přechod z jednoho zaměstnání do druhého z důvodů životního cyklu (stěhování). Frikční nezaměstnanost je krátkodobá a bude vždy existovat.
- strukturální nezaměstnanost – vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky, technologický pokrok vede k zániku některých profesí.
- cyklická nezaměstnanost – vzniká v souvislosti s nastoupením recese (deflační mezera); snižování objemu produkce vede ke zvyšování nezaměstnanosti.
- sezónní nezaměstnanost – týká se činností s čistě sezónním, turistickým charakterem.
- nucená nezaměstnanost – vyvolaná zákony a vládní politikou.
- skrytá nezaměstnanost – v ner rozvinutých zemích, kde pracovně schopné obyvatelstvo nenachází zaměstnání, protože jej nikdo nenabízí.
- dobrovolná nezaměstnanost – část aktivního obyvatelstva považuje mzdové sazby za příliš nízké a proto nejsou ochotni pracovat.
Frikční nezaměstnanost
Frikční nezaměstnanost je krátkodobá forma nezaměstnanosti spojená s plynulým přechodem z jednoho zaměstnání do druhého, z jednoho regionu do druhého nebo různými etapami životního cyklu člověka. Může být způsobena také nedostatečnou informovaností o pracovních příležitostech. I v ekonomice s plnou zaměstnaností vždy dochází k určité fluktuaci lidí, například když absolventi hledají po ukončení školy práci nebo pokud se matky znovu zařazují do pracovního procesu po období mateřské či rodičovské dovolené. Vzhledem k tomu, že pracovníci v případě frikční nezaměstnanosti poměrně často mění pracovní místa a hledají lepší, lze frikční nezaměstnanost považovat za dobrovolnou formu nezaměstnanosti.
Strukturální nezaměstnanost
Strukturální nezaměstnanost je charakteristická strukturálními změnami v ekonomice, které úzce souvisejí zejména s technologickým pokrokem, nerovnováhou mezi nabídkou práce a poptávkou po ní nebo změnami preferencí spotřebitelů. Často pozorujeme strukturální nerovnováhu mezi zaměstnáními či regiony, protože některá odvětví rostou, zatímco jiná upadají. Nedostatek pracovních sil v jednom odvětví je tak provázen přebytkem pracovních sil v jiném. Potenciálním řešením je rekvalifikace, nicméně v některých případech je velmi nepravděpodobná, nebo přizpůsobení vzdělávacího systému a struktury vzdělávání podmínkám trhu. Jde tudíž o přijatelnější řešení, avšak realizovatelné střednědobě až dlouhodobě.
Cyklická nezaměstnanost
Cyklická nezaměstnanost je forma nezaměstnanosti, která vzniká v době, kdy se ekonomika nachází v období hospodářské recese, deprese či krize a v období oživení opět zaniká. Její charakteristickou vlastností je výrazný pokles celkové poptávky po práci z důvodu nízkých celkových výdajů a produkce ekonomiky.
Definice nezaměstnanosti podle Wikipedie
Nezaměstnanost je stav, při němž část pracovních sil není zapojena do pracovního procesu. Za nezaměstnané jsou považovány osoby způsobilé k práci, které si na trhu práce nemohou najít placené zaměstnání. Nezaměstnanost je důsledkem nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce. Pokud těch, kdo pracovní sílu nabízejí, tj. chtějí se zaměstnat, je více než těch, kteří pracovní sílu poptávají, dochází k nezaměstnanosti.
Tři podmínky nezaměstnanosti
Mezinárodní organizace práce definuje tyto tři podmínky nezaměstnanosti:
- osoba je schopná práce – z hlediska věku, zdravotního stavu a osobní situace
- osoba má zájem pracovat – tato podmínka eliminuje ty, kteří volí alternativní životní strategii: jsou zabezpečeni jinými příjmy, například zisku, výnosu, renty, stipendia
- osoba, která je i přes snahu najít si zaměstnání v daném okamžiku bez práce – snahou se rozumí pravidelná návštěva úřadu práce, která je v různých zemích různě často stanovena legislativou.
Nezaměstnaní
Když mluvíme o nezaměstnanosti, představíme si na jedné straně nezaměstnané, tedy evidované na úřadech práce, a na straně druhé pracovníky úřadů práce plnící si povinnosti vyplývající ze zákonů. Kromě toho k politice nezaměstnanosti patří i instituce, které prostřednictvím úřadů práce uplatňují rekvalifikace. Rekvalifikace jsou nástroji aktivní politiky zaměstnanosti. V poslední době sem patří i organizace, které se zabývají poradenskou činností pro nezaměstnané.
Typologie nezaměstnaných
Nezaměstnané lze rozdělit do následujících skupin:
- 5–7 % nezaměstnaných nechce pracovat a nikdy pracovat nebude. V každé zemi najdeme takzvané „nezaměstnatelné“ osoby, kterým vyhovuje sociální síť a vystačí jim sociální dávky. Občas si něco přivydělají nebo je živí někdo jiný.
- Skupina nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce, protože úřad práce za ně platí především zdravotní pojištění a další platby do pojistných fondů. Je to pro ně určitým způsobem výhodné, například pokud se chtějí starat o nezaopatřené děti. Úřad jim nemůže zajistit zaměstnání, proto zůstávají evidováni jako nezaměstnaní.
- Skupina těch, kteří pracují, ale jsou zároveň evidováni na úřadech práce. Jsou to pracující načerno – v zahraničí nebo doma. Jejich počet není znám.
- Do této skupiny patří asi polovina z celkového počtu nezaměstnaných, kteří jsou skutečně nedobrovolně bez práce, mají zájem pracovat, ale není pro ně práce k dispozici.
Příčiny nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je problémem také proto, že velká část produktivního obyvatelstva nevyužívá nebo nechce využívat své schopnosti, které získali vzděláním. Společnost do těchto lidí investovala nemalé prostředky, ale oni je nehodnotí, nerozvíjejí a nemáme z nich žádný prospěch. Naopak jsou odkázáni na pomoc státu a rozdělují se mezi ně výnosy z daní pracujících. Další příčinou vysoké nezaměstnanosti je zánik pracovních míst a nevytváření nových.
Co způsobuje nezaměstnanost
Nezaměstnanost způsobují:
- efektivní práce – produkuje se stejné množství jako před 10 lety, ale to stejné množství vyrábí o půl milionu lidí méně
- falešné podniky – v tomto období krachují a propouštějí lidi, což je důsledek privatizace, která se vymkla kontrole
- chování podnikatelů, firem – neplácí za zboží a služby, čímž způsobují problémy
- banky neposkytují úvěry – v důsledku privatizace jsou posuzovány auditory a z opatrnosti banky neposkytují úvěry. Podnikatelé nemají na investice prostředky, firmy se nerozšiřují ani nevytvářejí pracovní místa, protože nemají vlastní peníze.
Působení nezaměstnanosti na různé věkové skupiny
Rozdělením společnosti do tří skupin lze ukázat, jak působí ztráta zaměstnání na různé věkové skupiny obyvatel:
- mladí lidé – pro ně je zaměstnání a práce formou vstupu do světa dospělých, světa odpovědnosti, svobody a respektu. U mladých, kteří opustí školu a najdou odpovídající zaměstnání, lze sledovat mírné zlepšení psychického stavu. Naopak u neúspěšných absolventů na trhu práce nejsou pozorovány změny. V souvislosti s nezaměstnaností klesá i interakce s lidmi, proto je vhodné mít nějaké hobby nebo zájmovou činnost, která zahrnuje více kontaktů s lidmi podobného smýšlení.
- občané středního věku – ztráta zaměstnání v tomto věku je mnohem devastující než u mladých lidí. Je to dáno nutností přizpůsobit se novým podmínkám, což souvisí se změnou životního stylu, příjmu i zdravotního stavu.
- důchodci – odchod ze zaměstnání má velmi negativní psychologické dopady, ale jen v případě nedobrovolného odchodu. Takto vzniklá ztráta zaměstnání může výrazně ovlivnit či dokonce zničit rodinné vztahy, zejména pokud práci ztrácí muž. Někteří jedinci začínají více vyhledávat společnost v podnicích, posilují vztahy s bývalými spolupracovníky. Co se týče žen, mnoho z nich si odchod do důchodu nemůže dovolit. Ve srovnání s muži jsou však ženy odolnější vůči vysoce stresujícím faktorům, jako je například odchod do důchodu.
Ztráta zaměstnání
Ztráta zaměstnání a nemožnost získat vhodnou práci může potkat každého a představuje pro něj traumatizující zážitek; pro plně angažované jedince může náhlá ztráta práce znamenat jakous
