Obtěžování, mobbing, harassment a další formy šikany na pracovišti

Název článku:
Obtěžování, mobbing, harassment a jiné formy šikany na pracovišti

Obsah článku:
Pojem mobbing (mobing) pochází z anglického slova mob a znamená někoho nadávat, útočit, napadat, utlačovat. Z lidského chování se přenesl v 60. letech minulého století a jako první ho zaznamenali švédští odborníci – psycholog Leimanc.

Co je to mobbing?

Větší pozornost mobbingu (mobingu) začala být věnována v 90. letech minulého století. Mobing jako takový překládáme jako psychologický teror nebo psychoteror v pracovním životě, který zahrnuje nepřátelské, nevrlé a neetické chování realizované systematicky a cíleně jednou nebo více osobami vůči jiné osobě či skupině osob, které se v důsledku takového chování ocitají v bezvýchodné a obranné pozici.

V tomto kontextu je psychický teror chápán jako jakékoliv nepřiměřené chování ve formě slovních nebo písemných narážek, výmluvných gest a skutků, jež narušují důstojnost, fyzickou i psychickou integritu osobnosti, ohrožují její pracovní výkon a výrazně přispívají ke zhoršení celkové atmosféry na pracovišti. Pracovní tým, kde probíhá mobbing, je poznamenán zvýšenou úrovní napětí, otevřenou či skrytou agresivitou, nevhodným chováním zaměstnanců a sníženou výkonností všech členů týmu.

Druhy mobbingu

Mezi odvozené formy mobbingu patří:

  1. šikana – vyskytuje se především ve školním prostředí, armádě nebo vězení a typickou šikanou je zejména násilí, pronásledování oběti, její obtěžování, trestání a týrání. Nejčastějším motivem šikany je iracionální touha útočníka po moci, vytváření falešného pocitu bezpečí a vyznačuje se převahou fyzických útoků oproti psychickým útokům. Naproti tomu mobbing je podložen racionálními motivy útočníka s cílem narušit oběť, snižovat její sebeúctu, deprimovat ji a izolovat, přičemž využívá převážně psychologické útoky v porovnání s útoky fyzickými.
  2. bossing – jedná se o specifickou formu mobbingu, při níž je útočníkem vedoucí pracovník, útoky směřují na jeho podřízené za účelem vynucení poslušnosti, respektu a přizpůsobení se, případně vynucení dobrovolného odchodu z daného pracoviště.
  3. staffing
  4. harassment – sexuální obtěžování na pracovišti

Bossing

Mezi nejběžnější strategie bossingu patří:

  • sisyfovská taktika – znamená přidělování namáhavých úkolů, které často postrádají smysl
  • taktika malých požadavků – znamená přidělování úkolů, které neodpovídají dosažené kvalifikaci a schopnostem zaměstnance
  • přehnané požadavky – přidělené úkoly přesahují kvalifikaci a schopnosti zaměstnance
  • trvalá kontrola – činnost a přítomnost zaměstnance je kontrolována nad rámec běžných standardů
  • oklešťování kompetencí – systematické zužování pracovních pravomocí zaměstnance
  • izolace – vylučování z porad, zadržování důležitých informací, případně prostorová izolace
  • útoky na zdraví – přidělování zdraví škodlivých povinností
  • narážky na psychický stav – podsouvání psychických chorob, psychiatrických poruch, šíření nepravdivých informací

Staffing

Staffing je typ mobbingu, který provádí podřízený nebo skupina zaměstnanců a jejich aktivity jsou zaměřené proti nadřízenému. Cílem staffingu je projevit nedůvěru k nadřízenému, dosáhnout jeho znemožnění, zničení nebo ho přimět k odchodu.

Sexuální obtěžování – harassment

Harassment je sexuální obtěžování na pracovišti. Jedná se o dvojsmyslné vtipy či narážky.

Osobnost mobbera

Mobbeři jsou rozpolcení jedinci, kteří trpí určitou schizofrenií. Jsou emocionálně nestabilní, krutí, neoblomní a egocentričtí. Touží po moci a trpí narcismem. Mobbeři se vyznačují megalomanií, absencí empatie, přecitlivělostí vůči kritice, sní o moci, vyžadují stálou pozornost a obdiv. Jsou to negativní osobnosti, toto zlo používají k ničení duchovního růstu ostatních, aby tak ochránili své nemocné já. Mobbeři jsou odlišní lidé z hlediska sociálního, rasového či etnického. Jsou to osamělí lidé – nemají rodinu, přátele, blízké. Často jsou to také noví lidé přicházející do pracovního týmu, schopní pracovníci, kteří jsou výrazní (jazyková odlišnost, odlišný způsob oblékání).

Důsledky mobbingu

Výkonová rovina – snížení pracovního tempa, pokles výkonnosti, zvýšená chybovost, úrazovost, zvyšování absence.

Psychická rovina – deprese, podrážděnost, poruchy koncentrace, stavy strachu a úzkosti, myšlenky na sebevraždu.

Psychosomatická rovina – poruchy srdce a dýchání, bolesti hlavy, žaludeční onemocnění, kožní choroby, poruchy spánku; výsledek – psychické a fyzické vyčerpání zaměstnance, které negativně ovlivňuje pracovní i osobní život. Ignorování těchto příznaků může vést až k sebevraždě. 10 až 20 % všech sebevražd je podmíněno mobbingem.

Jak se bránit proti obtěžování nebo mobbingu?

Web ECHOZ.cz uvádí několik protimobbingových strategií. Jak se tedy můžeme aktivně bránit obtěžování a mobbingu?

Protimobbingové strategie podle ECHOZ.cz:

  • Jasně se vyjádřit. Postavit kolegu před jeho odpovědnost – tato strategie měla v mnoha případech úspěch. Skoro dvě třetiny dotázaných žen, které tuto strategii použily, ji považují za pozitivní, což znamená, že od té chvíle obtěžování přestalo.
  • Obžalovací dopis. Kdo se chce vyhnout otevřenému rozhovoru s obtěžovatelem, může mu svou pozici popsat písemně. Takový dopis by měl být věcný a detailně formulovaný, měl by obsahovat přesný popis skutečností (kdy a jak vás obtěžoval), popis efektů (jaké pocity ve vás jeho chování vyvolalo, s jakými symptomy bojujete), požadavky (jaké změny v chování požadujete), a důsledky (koho zapojíte, pokud se obtěžovatel vašich požadavků nebude držet). Pro dodání váhy dopisu doporučujeme zaslat ho doporučeně. Pachatel se tak nebude moci vymlouvat, že dopis nedostal.
  • Tělesná obrana. Ten, koho přímo dotýkají nevhodné doteky, nemusí pouze trpně čekat. Plácnutí nebo důrazné odstrčení útočníka může účinně signálizovat rozhodnost oběti, že takové chování nestrpí.
  • Anonymní podněty k zamyšlení. Podníťte obtěžovatele, aby přemýšlel – ukažte mu, jak negativní ohlas vyvolá takové chování ve veřejnosti například tím, že na jeho stůl položíte kritické články nebo odkazy na toto téma.
  • Hrozby. Oznámte důsledky – pohrozte, že budete situaci řešit s nadřízenými, odborovým výborem nebo že prozradíte jeho chování celému oddělení.
  • Kompromitování. Znesvětění obtěžovatele před ostatními kolegy, kritika před šéfem. „Prosím, zopakujte ten vtip, obvinění nebo poznámku, která padla dnes vůči mně – jak jste to myslel, já jsem nerozuměl.“ Když se na pachatele upnou všechny pohledy plné očekávání, mnohý si uvědomí své nepřijatelné chování.
  • Zrcadlová metoda. Bojovat s pachatelem stejnými prostředky, čímž ho postavíte před zrcadlo – tento postup je v mnoha případech účinný. Trpitel se ovšem musí snížit na úroveň protivníka, což ale nezvládne každý.
  • Spojenectví. Mluvte o těchto případech s kolegy a kolegyněmi. Tento problém se často týká i dalších lidí a někdy je obtěžovatelem stejná osoba. Kdo má spojence, dosáhne podstatně více a může vyvinout účinný tlak. Pokud je to možné, zapojte také někoho ze závodního výboru.