Odměňování, mzda a formy odměňování

Mzda a odměňování

Odměňování představuje poskytování mzdy a dalších peněžních odměn zaměstnancům. Jeho úkolem je především zohlednit úsilí a přínos zaměstnanců pro podnik a podporovat jejich motivaci.
Podle zákona o mzdě je mzda peněžní plnění nebo plnění peněžní hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnanci za práci.
Ekonomická funkce mzdy:

  • nákladová – mzda jako cena práce je součástí nákladů,
  • stimulující/motivační – její vliv na pracovní aktivitu zaměstnanců,
  • sociální funkce – při usměrňování minimální životní úrovně.

Spravedlnost v odměňování

Principy, které mohou pomoci zajistit spravedlnost v odměňování, lze vymezit takto:

  • princip ekvivalence mzdy a stupně složitosti a náročnosti práce vyjadřuje zásadu, že čím náročnější a složitější je práce, tím vyšší jsou požadavky na schopnosti, nadání a odborné vzdělání pracovníka, a tím vyšší je odměna za tuto práci. V praxi se realizuje hodnocením prací a na základě toho jsou zaměstnanci zařazováni do příslušné kvalifikační třídy v rámci podnikových katalogů, kterým jsou následně přiřazeny mzdové tarifní sazby. Ty společně tvoří stupnici mzdových tarifů.
  • princip ekvivalence mzdy a skutečného výkonu zajišťuje zohlednění individuálního, skutečně dosaženého pracovního výkonu ve výši mzdy. Hodnocení se provádí prostřednictvím mzdových forem.

Základní mzdové formy

  • časová mzda je odměnou na základě množství odpracovaného času. Existují dva základní přístupy: mzda za časovou jednotku je konstantní, nebo mzdové náklady na jeden kus se mění proporcionálně spotřebě času.
  • úkolová mzda je přímo závislá na výkonu. Odměňován je výsledek práce vyjádřený množstvím. Druhy úkolové mzdy:
    • diferencovaná mzda – používá se více mzdových tarifů,
    • degresivní mzda – s rostoucím výkonem klesá mzdová sazba,
    • progresivní mzda – s rostoucím výkonem roste mzdová sazba,
    • akordní mzda – určení rozsáhlejší části výkonu s termínem splnění a výší odměny za jeho dosažení (například ve stavebnictví).
  • podílová mzda – u odměňování pracovníků zainteresovaných na dosažení výkonů měřitelných souhrnnými ekonomickými ukazateli. Většinou se uplatňuje v oblasti služeb a obchodu.
  • kombinovaná mzda – kombinace výše uvedených forem.

Doplňkové mzdové formy

Doplňkové mzdové formy mají za cíl stimulovat pracovní výkon ve vazbách, které nejsou obsažené v základních mzdových formách.

  • prémie a odměny – odpovídají plnění konkrétních úkolů či zvláštních požadavků. Poskytují se po jejich splnění. Prémie se obvykle používají opakovaně.
  • osobní ohodnocení – vztahuje se na osobní pracovní schopnosti zaměstnance.
  • podíly na hospodářském výsledku – mzdová složka, která vyjadřuje zainteresovanost pracovníků na dosaženém zisku.
  • ohodnocení mimořádných pracovních podmínek – zahrnuje skupinu zátěžových požadavků pracovního místa a vyvolává zvýšené náklady na reprodukci živé práce.

Výši mzdy ovlivňuje tržní cena práce. Mzdový systém podniku představuje soubor nástrojů a pravidel, které podnik využívá jako základ pro motivaci a peněžní odměňování zaměstnanců.