Obecná odpovědnost
– organizace odpovídá pracovníkovi za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi porušením právních povinností. Organizace odpovídá pracovníkovi i za škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění úkolů organizace pracovníci jednající jejím jménem. Organizace neodpovídá pracovníkovi za škodu způsobenou na dopravním prostředku, který použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi bez jejího souhlasu.
Odpovědnost za škodu při pracovním úrazu a nemocích z povolání
– pokud u pracovníka došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi ke zdravotní újmě nebo k jeho smrti úrazem, odpovídá za škodu tím vzniklou organizace, ve které byl pracovník v době úrazu v pracovním poměru.
Pracovním úrazem není úraz, který se přihodil pracovníkovi na cestě do zaměstnání a zpět. Za škodu způsobenou pracovníkovi nemocí z povolání odpovídá organizace, ve které pracovník pracoval naposledy před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž nemoc z povolání vznikla, kterou byl postižen. Organizace je povinna uhradit škodu, i když dodržela povinnosti vyplývající z právních předpisů na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Organizace se zbaví odpovědnosti zcela, pokud prokáže, že – škoda byla způsobena tím, že postižený pracovník svým zaviněním porušil právní a ostatní předpisy na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přestože s nimi byl řádně seznámen, škodu si opatřil pracovník svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných omamných prostředků a organizace nemohla škodě zabránit.
Organizace se zbaví odpovědnosti zčásti, pokud prokáže, že – postižený pracovník porušil svým zaviněním právní nebo jiné předpisy či pokyny na ochranu zdraví při práci, přestože s nimi byl řádně seznámen. Jednou z příčin škody byla opilost postiženého pracovníka nebo zneužití jiných omamných prostředků postiženým pracovníkem. Pracovníkovi vznikla škoda proto, že jednal v rozporu s nezvyklým způsobem chování, jednal lehkovážně a musel být si vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.
Pokud se organizace zbaví odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese pracovník, podle míry jeho zavinění.
Za lehkovážné jednání nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.
Organizace se nemůže zbavit odpovědnosti za škodu, pokud pracovník utrpěl úraz při odvracení škody hrozící této organizaci nebo nebezpečí přímo ohrožující život nebo zdraví, pokud tento stav sám úmyslně nezpůsobil.
Pracovníkovi, který utrpěl pracovní úraz nebo u kterého se projevila nemoc z povolání, je organizace povinna v rozsahu své odpovědnosti poskytnout náhradu za:
– ztrátu na výdělku
– bolest a zhoršení společenského uplatnění
– účelně vynaložené náklady spojené s léčbou
– věcnou škodu
Způsob a rozsah náhrady škody je organizace povinna projednat bez zbytečného odkladu s příslušným odborovým orgánem a pracovníkem.
Pokud pracovník v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je organizace povinna v rozsahu své odpovědnosti poskytnout:
– náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s jeho léčbou
– náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem
– náhradu nákladů na výživu pozůstalých
– náhradu věcné škody (dopravní prostředek)
– jednorázové odškodnění pozůstalých
Odpovědnost za škodu na odložených věcech:
– organizace, se kterou je pracovník v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které v této organizaci pracovník odložil při plnění pracovních úkolů
– za věci, které do zaměstnání obvykle pracovníci nenosí a které organizace nepřevzala do zvláštní úschovy, odpovídá organizace pouze do výše 2 000 Kč. Nárok na náhradu škody zaniká, pokud pracovník neoznámil organizaci do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.
Odpovědnost při odvracení škody
– pracovník, který utrpěl škodu při odvracení škody hrozící organizaci, má nárok vůči ní na její náhradu
Společná ustanovení o odpovědnosti organizace
– pokud organizace prokáže, že škodu způsobil i poškozený pracovník, její odpovědnost se přiměřeně sníží
– organizace je povinna nahradit pracovníkovi skutečnou škodu a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením do předchozího stavu. Při stanovení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození. Náhrada mzdy se vyplácí měsíčně jednou.
