Pařížská smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli

Pařížská smlouva

Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, kterou podepsala Šestka v dubnu 1951 v Paříži. Smlouva má původ ve Schumanově plánu a byla modelem pro další Evropská společenství.

Pařížská smlouva, známá také jako Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli (ESUO), byla historickou dohodou podepsanou v Paříži v dubnu 1951. Tato smlouva položila základy pro evropskou integraci a vytvořila Evropské společenství uhlí a oceli, které mělo za cíl řídit spolupráci v oblasti uhlí a oceli mezi evropskými zeměmi. Pařížská smlouva vznikla jako odpověď na potřebu zajistit mír, stabilitu a hospodářskou spolupráci po druhé světové válce.

Vznik a Schumanův plán

Pařížská smlouva vznikla na základě Schumanova plánu, který představil francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman v květnu 1950. Plán obsahoval myšlenku společného řízení uhlí a oceli ve Francii a Německu, dvou klíčových evropských zemích, s cílem zajistit, aby tyto strategické suroviny neohrožovaly budoucí mír a stabilitu v Evropě.

Na základě Schumanova plánu byla vypracována Pařížská smlouva, která byla podepsána 18. dubna 1951 šesti evropskými zeměmi: Belgií, Francií, Německem, Itálií, Lucemburskem a Nizozemskem. Tyto země jsou známé jako „Šestka“ a byly zakládajícími členy Evropského společenství uhlí a oceli.

Cíle a ustanovení

Pařížská smlouva měla několik hlavních cílů a ustanovení:

  • Společná kontrola nad uhlím a ocelí: Smlouva vytvořila Evropské společenství uhlí a oceli, které bylo odpovědné za společnou kontrolu těchto strategických surovin.
  • Volný pohyb zboží a pracovníků: Smlouva podporovala volný pohyb uhlí, oceli, zboží a pracovníků mezi členskými zeměmi.
  • Spolupráce a integrace: Cílem smlouvy bylo posílit hospodářskou spolupráci mezi členskými zeměmi a zajistit, aby se konflikty v oblasti uhlí a oceli neopakovaly.
  • Zajištění míru a stability: Pařížská smlouva měla za cíl přispět k zachování míru a stability v Evropě po druhé světové válce.

Tyto cíle a ustanovení Pařížské smlouvy byly důležitými kroky v procesu budování evropské integrace a vytváření základů pro trvalý mír a spolupráci mezi evropskými zeměmi. Smlouva položila základy pro vznik Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii, které následně vytvořily základy pro Evropskou unii, jak ji známe dnes.

– smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli, kterou podepsala Šestka v dubnu 1951 v Paříži. Smlouva má původ ve Schumanově plánu a byla modelem pro další Evropská společenství.