Pedagogika a management: principy a jejich srovnání

Zásady pedagogiky

Pokud chce být pedagog úspěšný, měl by dodržovat základní pedagogické zásady.

  1. Přiměřenost – Přiměřenost v pedagogice znamená přizpůsobit formy a metody studia možnostem žáků, nepřetěžovat je, ale zároveň je dostatečně zatěžovat. Pedagogika se soustřeďuje na základní učivo, nikoli na množství dat.
  2. Individuální přístup – Pedagogika respektuje individuální rozdíly žáků, přístup k nim je individuální, avšak výchova probíhá v kolektivu. Každý žák má vlastní osobní hodnotu. Pedagog by měl respektovat individuální schopnosti žáků, jejich předpoklady k učení, rodinné zázemí, zdravotní stav, motivaci k učení, zkušenosti, zájmy a individuální vlastnosti.
  3. Postupnost – Pedagogika postupuje od blízkého k vzdálenému, od známého k neznámému, od konkrétního k abstraktnímu, od lehkého k náročnějšímu, od jednoduchého k složitějšímu, od obecného ke konkrétnímu.
  4. Systematičnost, soustavnost – Pedagogika vyžaduje soustavnou práci učitele, tj. pravidelnost v domácí přípravě a v přípravě pomůcek. Učivo musí tvořit logický systém, musí na sebe logicky navazovat.
  5. Uvědomělost, cílevědomost – V pedagogice se uplatňuje uvědomělý přístup žáků k učení – vysvětlit učivo tak, aby jej žáci přijali za své. Pedagog musí dbát, aby žáci učivu rozuměli, při zkoušení má požadovat porozumění a dát jim prostor k promyšlení toho, co se učí. Velmi důležitá je také zpětná vazba.
  6. Trvalost – Osvojené vědomosti, znalosti, návyky, zájmy a postoje žáků by měly být trvalé. Předpokladem je pochopení, procvičování, opakování a dodržování dalších zásad.
  7. Aktivita, iniciativnost, samostatnost, tvořivost – Pedagogika vychází ze samostatné práce žáků, snaží se, aby žáci byli při výuce co nejaktivnější, nikoli pasivními posluchači. Pedagog by neměl vykonávat práci za ně. Pasivita studentů ubíjí ducha i pozornost. Nejvíce se člověk naučí, když sám něco dělá, zkouší, vysvětluje nebo učí ostatní.
  8. Názornost – Pedagog by měl zapojit co nejvíce smyslů žáků, používat názorné pomůcky, například kvalitní učebnice, počítače, mapy, tabulky, schémata, filmy, obrázky, zvukové nahrávky, muzea, pobyt v přírodě nebo provádění pokusů. To vede k lepšímu zapamatování.
  9. Propojování teorie s praxí – Pedagogika má umožnit žákům získané informace ve škole ověřovat a procvičovat v praxi a zároveň propojit školu s okolím a přirozeným prostředím žáka.
  10. Kvalita, pravdivost – Učivo, které pedagog předkládá žákům, musí být kvalitní, pravdivé a ověřené.
  11. Výchova – Pedagog by měl studenty nejen učit, ale i vychovávat. Učitel má jít příkladem morálního chování.
  12. Optimisticky, pozitivně, lidsky – Pedagog má očekávat dobré výsledky, věřit v zlepšení a zároveň projevovat svým žákům upřímný zájem o ně. Učitel musí respektovat jejich důstojnost a neponižovat je.
  13. Zaměření na žáka – Pedagog má hodnotit výuku nikoli ze svého hlediska, ale především z pohledu žáka. Kritériem je, co žák zažije, co bude dělat, cítit i myslet, co si z výuky odnese.

Zásady managementu

V managementu se nejčastěji uplatňují následující zásady.

  1. Dělení práce – Práce by měla být rozdělena mezi jednotlivce a skupiny s cílem zajistit, aby úsilí a pozornost byly soustředěny na rozdělené části úkolu. Dělení práce je nejlepším způsobem, jak efektivně využívat lidské zdroje v organizaci.
  2. Autorita – V managementu je třeba vydávat příkazy a vyžadovat poslušnost. Autorita znamená ostatními uznané nadřízené postavení vůči ostatním.
  3. Disciplína – Organizace vyžaduje společné úsilí a disciplínu zaměstnanců. Za nedodržení by měly být stanoveny sankce, které slouží k podpoře společného úsilí.
  4. Jednota rozkazování – Zaměstnanci by měli přijímat příkazy a pokyny pouze od jednoho manažera.
  5. Jednota směru – Celá organizace by měla směřovat k společnému cíli. Podřízení individuálních zájmů by neměli mít přednost před zájmy organizace jako celku.
  6. Odměna – Systém odměňování je způsob stanovování mezd, platů či zaměstnaneckých výhod. Slouží jako prostředek kompenzace zaměstnanců za vykonanou práci.
  7. Iniciativnost – Manažer by měl přijímat opatření k podpoře pracovní iniciativy.

Porovnání pedagogiky a managementu

V pedagogice platí přiměřenost – pedagog by neměl přetěžovat studenty, totéž platí v managementu. Pokud jsou zaměstnanci organizace i studenti přetíženi, nejsou schopni se plně koncentrovat a podávat požadované výkony.

Individuálnost se využívá nejen v pedagogice, ale i v managementu. Stejně jako každý žák má svou osobní hodnotu, každý zaměstnanec ji má také – žádná organizace nemá stejné zaměstnance, stejně jako žádná škola nemá stejné studenty.

Stejně jako učivo ve škole musí na sebe logicky navazovat, také pracovní postupy a metody uplatňované v managementu musí mít logickou posloupnost. V pedagogice má být učivo vysvětleno tak, aby jej žáci přijali za své, zatímco v managementu je úkolem manažera objasnit pracovní postupy a cíle tak, aby organizace směřovala k úspěšnému rozvoji.

Pedagogika vychází ze samostatné práce žáků, aby byli co nejaktivnější, podobně manažer by měl motivovat své zaměstnance, aby nepřebírali pasivní roli, ale samostatně přicházeli s novými návrhy a postupy ke zlepšení.

Nejen pedagog musí předkládat žákům pravdivé a ověřené učivo, ale i manažer by měl svým zaměstnancům poskytovat pouze přesné a spolehlivé informace. V obou případech může nepřesnost či nepravdivost vést k omylům.

V managementu je dělení práce nejlepším způsobem, jak efektivně využívat lidské zdroje v organizaci, zatímco v pedagogice o dělení práce nelze hovořit – každý žák má osvojit stejné učivo.

V managementu na základě autority jednotlivci i skupiny dodržují všechna nařízení a pravidla. Stejně tak v pedagogice studenti dodržují pokyny a pravidla pedagoga. V obou oblastech je nezbytná disciplína.

Odměna ovlivňuje motivaci nejen pracovníků, ale i žáků. V managementu se nejčastěji projevuje v peněžní formě, v pedagogice jsou odměnou pro žáky získané znalosti a hodnocení ve formě známek.

Pedagogické zásady vycházejí z psychologické báze a jsou základem efektivního učení a výchovně-vzdělávacího působení pedagoga, rodičů a školy. Aby organizace úspěšně fungovala, je nezbytné ji směřovat, řídit a vést podle zásad uplatňovaných v managementu. Popsané zásady by měli každý pedagog a manažer nejen znát, ale především dodržovat a nepřetržitě na jejich základě korigovat své myšlení a chování vůči žákům a zaměstnancům.