Výsledkem domácností (ekonomicky aktivních členů) je nabývání věcí – majetek domácností, s nímž souvisí vlastnické právo.
VLASTNÍK = osoba oprávněná v mezích zákona předmět držet, užívat a nakládat s ním.
Držba
Držitel je osoba, která s věcí nakládá jako s vlastní, nebo ten, kdo vykonává právo pro sebe.
Držba znamená nakládání s věcí, ale není to jeho vlastnictví.
Držitel je:
a.) oprávněný – má právo na užitek z věcí po dobu oprávněné držby.
b.) neoprávněný – je povinen ji vydat spolu s užitky a nahradit škodu, která neoprávněnou držbou vznikla.
Oprávněný má právo mít věc v držbě po dobu 3 let, pokud jde o nemovitost, pak po dobu 10 let, čímž se může stát vlastníkem.
Spoluvlastnictví nastává tehdy, pokud jedna věc má více než jednoho vlastníka. Spoluvlastnictví dělíme na: podílové a bezpodílové.
PODÍLOVÉ VLASTNICTVÍ
– Mohou být vlastnické podíly všech vlastníků stejné, v tom případě nemusí být právní doklad o velikosti podílů, v případě rozdílných podílů musí být doklad k dispozici (jinak se považují za stejné). Spoluvlastníci mají předkupní právo na věc, pokud se prodává, resp. když chce spoluvlastník prodat svůj podíl, musí jej nejprve nabídnout spoluvlastníkovi.
BEZPODÍLOVÉ VLASTNICTVÍ
– Existuje pouze v manželství, neexistuje při vztahu druh – družka.
Podmínkou BSM (bezpodílové spoluvlastnictví manželů) je uzavření manželství a nabytí věci.
Majetek (BSM) je vše, co je předmětem vlastnictví s výjimkou věcí vyloučených z BSM.
Manželé mohou bezpodílové spoluvlastnictví vázat, odložit ke dni zániku manželství, pokud o tom uzavřou dohodu formou notářského zápisu. Bezpodílové spoluvlastnictví manželů platí i tehdy, když bylo manželství prohlášeno za neplatné. Do BSM nepatří:
– věci, které manželé nabyli před vstupem do manželství,
– dědictví,
– dary pouze jednoho z manželů,
– věci osobní spotřeby,
– věci potřebné k výkonu zaměstnání,
– věci vydané restitucí.
Dědictví jednoho z manželů může být vloženo do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Rozšíření a zúžení BSM musí být provedeno formou notářského zápisu.
