Podstata organizování a organizační struktury
Organizování můžeme chápat jako proces uspořádání úkolů, zdrojů a vztahů mezi nimi. Jedná se o proces specifikace a koordinace činností a vztahů v systému za účelem efektivní transformace zdrojů do stanovených cílů (za účelem cílového chování).
Organizování patří mezi základní funkce managementu. Jeho hlavním úkolem je tvorba a zdokonalování organizační struktury. Tvorba organizační struktury představuje formální systém, který manažerům umožňuje realizovat dělení práce, zajistit pracovní specializaci, koordinovat činnosti a delegovat pravomoci ve snaze dosáhnout těchto cílů efektivně.
Smyslem organizování je vytvořit podmínky pro koordinaci úsilí prostřednictvím vytváření struktury procesů a struktury vztahů mezi úkoly, pravomocemi a odpovědností.
Organizování jako proces musí zohledňovat několik skutečností:
- Organizační struktura musí vycházet z cílů, strategie a plánů, protože z nich vyplývají činnosti.
- Musí vyjadřovat dostupnou pravomoc managementu. Pokud pravomoc v dané organizaci představuje pouze určité právo volného jednání, je třeba provést změnu.
- Jakákoli organizační struktura, podobně jako strategie a plán, musí zohledňovat své prostředí. Organizační struktura nemůže být nikdy statická. Neexistuje organizační struktura, která by dokonale fungovala v jakékoli situaci. Efektivní organizační struktura musí vycházet z dané situace.
Na organizování navazují další manažerské funkce. Základní logický postup funkce organizování představuje ve skutečnosti plánování a proces organizování, který zahrnuje následující kroky:
- Stanovení cílů podniku.
- Formulace podpůrných cílů, taktik a plánů.
- Identifikace a klasifikace činností potřebných k jejich dosažení.
- Seskupování těchto činností z hlediska dostupných lidských a materiálních zdrojů tak, aby je bylo možné za daných okolností vykonat co nejlépe.
- Delegování pravomocí vedoucím skupin pro provádění daných činností.
- Horizontální a vertikální propojení těchto skupin pomocí vztahů nadřízenosti, podřízenosti a informačních toků.
Organizační struktura je formální systém vztahů v rámci organizace, který umožňuje diferencovat a současně integrovat činnosti a pracovníky vykonávající tyto činnosti do jednoho celku. Výsledkem této organizační diferenciace a integrace činností je útvarová struktura. Útvary mohou být divize, závody, provozy, úseky, odbory, oddělení. Útvar má vymezenou funkci, pravomoci a odpovědnosti a je propojen vertikálními, případně horizontálními nebo oběma typy vazeb s dalšími útvary.
„Organizační struktura je formální systém organizačních vztahů, který umožňuje identifikovat postavení zaměstnance v hierarchii, stanovit mu kompetence a odpovědnosti vyplývající z jeho hierarchického postavení v organizaci.“
