Porovnání středoevropských burz: Slovensko i přes dobrý rating neaktivizuje burzovní obchodování

Název článku:
Porovnání středoevropských burz: Slovensko navzdory dobrému ratingu neaktivuje burzovní obchodování

Obsah článku:
Země Visegrádské čtyřky (V4) vstoupily společně 1. 5. 2004 do Evropské unie. Avšak pouze jedna země následně přistoupila k hospodářské a měnové unii a přijala euro – Slovensko. To snižuje kurzové riziko investic v této zemi. Kombinace těchto dvou faktorů měla vytvářet předpoklad, že slovenská burza získá určitý náskok před burzami v Česku, Polsku a Maďarsku. Realita je však opačná – pražská, varšavská i budapešťská burza zaznamenávají větší objem obchodování. Důvodem je odlišná podpora ze strany vlád. Situaci na burzách států V4 porovnával analytik ProfitLevel Lukáš Baloga.

Burza v Budapešti roste, ale aktivitu generuje jen několik titulů

Nejdůležitějším ukazatelem pro investory je rating země. Podle posledních zveřejněných dat má Maďarsko od agentur Fitch a S&P rating BBB se stabilním výhledem. Příčinou jsou kurzové i současné politické riziko. Reálný růst HDP ve třetím čtvrtletí 2019 byl velmi dobrý – 4,7 %, avšak inflace meziměsíčně (listopad/prosinec 2019) vzrostla o 0,6 % a meziročně dosáhla 4% růstu. Klíčovým faktorem pro maďarskou ekonomiku na začátku tohoto roku bude zveřejnění reálného růstu HDP za čtvrté čtvrtletí 2019. Index GKI obchodní důvěry a ekonomického sentimentu vykazují postupný pokles očekávání výraznějšího růstu ekonomiky.

Index burzy v Budapešti v roce 2019 vzrostl o 17,74 %, skutečný výraznější růst burzy však přišel až v říjnu 2019. Při bližším pohledu však index ovlivňuje malá skupina společností s největším procentuálním zastoupením v indexu. Ropná společnost MOL klesla o 4 % kvůli očekávání mírného poklesu tržeb v letech 2019 a 2020 a až 19% poklesu zisku v roce 2019. Druhou společností je OTP banka, která v roce 2019 rostla o 21,7 % a byla hlavním hybatelem celého indexu. Její růst byl tažen výrazným nárůstem ziskovosti a tržeb díky vysokému objemu poskytnutých úvěrů při nízkých sazbách. Paradoxně jde o stejnou OTP, která na Slovensku dlouhodobě vykazuje opačné výsledky a je aktuálně na prodej.

Varšavská burza: pokles u nejsilnějších titulů

Reálný růst HDP se ve třetím čtvrtletí zpomalil o 0,7 % na 3,9 %. Poslední zveřejněný rating země je A-, což je lepší hodnocení než u Maďarska. Stejně tak je na tom Polsko výrazně lépe i v prosincové inflaci CPI (3,4 %). Potvrzují to i data výrobního PMI indexu, který si v prosinci polepšil na 48 bodů a je jen mírně pod hranicí kontrakce (50 bodů). Stejně jako PMI zaznamenal výrazné zlepšení i průmyslový sektor v prosinci.

Index varšavské burzy však v roce 2019 zaznamenal pokles o 5,56 %, přičemž během roku se několikrát odrazil od silné podpory na úrovni 2045 bodů. Největší váhu v indexu mají společnosti, v nichž drží stát velký balík akcií. PKO Bank Polski (největší polská banka) vykázala pokles o 12,69 % kvůli výrazným propadům tržeb i zisků, které mají pokračovat i v roce 2020. PKN Orlen (ropná společnost) klesl o 20,65 % a PZU (pojišťovna) zaznamenala mírnější pokles o 8,82 %.

Pražská burza: nejsilnější burza regionu s pozitivním výhledem

Ekonomicky a investičně nejvýhodnější zemí je Česká republika s ratingem Aa3, což je nejvyšší hodnocení mezi zeměmi V4. Růst inflace CPI se dlouhodobě pohybuje jen mírně nad 3 %. Reálný růst HDP ve třetím čtvrtletí 2019 vzrostl o 0,3 % na 2,8 %, což při zohlednění inflace představuje pozitivní růst.

Na druhé straně však předstihové indikátory, jako je ekonomický sentiment, od začátku roku klesají a PMI je v oblasti kontrakce, avšak stále nad úrovní 40 bodů. To naznačuje, že ekonomika by měla postupně zpomalovat.

Index pražské burzy v roce 2019 vzrostl o více než 11 %. Největší zastoupení v indexu (přes 20 %) má rakouská banka Erste, jejíž cena akcií v roce 2019 vzrostla o 14,73 %. Přestože trend čistých příjmů klesá, samotné tržby rostou, což nasvědčuje dlouhodobému dosahování zisků z rozsahu. Druhou společností je ČEZ, který rostl o 18 %. Největší energetická společnost ve střední a jihovýchodní Evropě je regulovaná a z velké části vlastněná státem, což výrazně omezuje možnosti managementu při dosahování zisku.

Bratislavská burza přežívá s několika tituly a minimem obchodů

Rating Slovenska je A2, což je druhé nejvyšší hodnocení po ČR. Důvodem je členství v měnové unii, které výrazně snižuje kurzové riziko. Inflace CPI rostla v prosinci o 3 %. Zajímavý je detailní pohled na jádrovou inflaci CPI očištěnou o volatilní složky, jako jsou komodity či potraviny, která vykázala růst o 0,2 % na 2,9 %. Ekonomická aktivita vykazuje pomalé zhoršování prostředí, způsobené především vysokou zaměstnaností, která tlačí mzdy vzhůru. Na druhé straně se zpomaluje automobilový sektor, což může omezovat výrobu na Slovensku.

Index Slovenské burzy v minulém roce vzrostl o 5,65 %. Slovenská burza cenných papírů v Bratislavě však vůbec není rozvinutá, což dokládá žalostný počet titulů v indexu. Většina společností je majoritně vlastněna zahraničními subjekty a obchodování probíhá v malých objemech. Akciová společnost Tatry Mountain Resort vykázala 23% růst, avšak obchody nebyly uzavírány prostřednictvím burzy na základě vypsaných nabídek, ale přímými nákupy za předem stanovenou cenu. Druhou největší společností s 18% růstem je VÚB banka, která je z 97 % vlastněna italskou bankou Intesa. Třetí největší společností je Slovnaft, který sice rostl o 6,47 %, ale je stoprocentně vlastněn maďarským MOL.

Lokální měny budou spíše oslabovat, burzy zemí V4 mohou z této situace profitovat

Vývoj obchodování na burzách zemí V4 ovlivní i letos kurzy domácích měn. Případné zhodnocení domácí měny vůči zahraniční tradičně negativně působí na ochotu investovat do akcií kotovaných na domácí burze. Důvodem je, že akcie díky kurzovému zhodnocení zdražují, což nutí investory hledat alternativní tituly. Předpověď vývoje měnových párů pro tento rok naopak naznačuje, že mírné oslabení lokálních měn by mohlo domácí burzy spíše přilákat.

Očekávání analytiků ohledně vývoje měn zemí V4 a kurzu EUR/USD: