Mezinárodní asociace ACCA (The Association of Chartered Certified Accountants) považuje posílení rovnosti žen na trhu práce za nezbytnou podmínku pro ekonomické oživení po pandemii koronaviru. Pomoci k prosazení rovného přístupu by mohla důsledná aplikace principu Gender Responsive Budgeting (GRB). Využití GRB je podle ACCA o to důležitější, že ženy byly v důsledku pandemie postiženy na trhu práce výrazně tvrději než muži – z těch, kteří přišli o pracovní místo kvůli pandemii, bylo až 54 % žen.
Aby bylo ekonomické oživení a obnova světové ekonomiky spravedlivé vůči mužům i ženám na trhu práce, ACCA doporučuje, aby vlády jednotlivých zemí přehodnotily politiku hospodářské obnovy po pandemii a zahrnuly do ní princip Gender Responsive Budgeting (GRB). Vyplývá to ze studie ACCA Gender Responsive Budgeting, která byla publikována letos v březnu a vznikla na základě rozhovorů s odborníky na přípravu rozpočtů.
Gender Responsive Budgeting
Principem GRB je posouzení dopadů aktivit, které ovlivňují ekonomiku a společnost – od legislativy přes hospodářskou politiku až po různé vládní programy – s cílem zajistit stejný prospěch a spravedlivé rozdělení zdrojů pro obě pohlaví. Tyto zásady lze aplikovat ve všech odvětvích ekonomiky a společnosti, včetně dopravy, zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanosti a mnoha dalších.
„Aby mohl princip GRB efektivně fungovat, vyžaduje to politickou vůli. Klíčovou roli v podpoře vlády a politiků však mají také odborníci z oblasti financí působící ve veřejném sektoru. Právě oni poskytují politikům potřebná data k efektivní implementaci GRB,“ tvrdí Viera Kučerová, ředitelka ACCA pro Česko, Slovensko a Maďarsko, a dodává: „Navíc existuje silný ekonomický impuls pro využití GRB – pokud by totiž muži a ženy měli na trhu práce stejné podmínky, podle dat zveřejněných na Světovém ekonomickém fóru by byla americká ekonomika větší o 8,7 %, japonská o 14 % a francouzská dokonce o 17 %.“
Rovnost pohlaví na Slovensku
Uplatnění GRB je mimo jiné aktuální také pro Slovensko. Rozdíly mezi muži a ženami se u nás totiž vyrovnávají velmi pomalu a podle údajů Evropského institutu pro rodovou rovnost (EIGE) se naše země v indexu rovnosti umístila až na 25. místě z 28 hodnocených evropských států. Hůře jsou na tom pouze Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Slovenská republika má nerovnoměrné zastoupení žen na rozhodovacích pozicích v politické, ekonomické i sociální sféře a nerovnost se projevuje také v jejich ohodnocení – ženy u nás průměrně vydělávají o pětinu méně než muži.
