Zaměstnanec a zaměstnavatel
Zaměstnancem je každá fyzická osoba, která ve smluvních pracovněprávních vztazích vykonává pro zaměstnavatele práci podle jeho pokynů za mzdu nebo odměnu. Zaměstnavateli rozumíme právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích. Zaměstnavatelé vystupují v těchto vztazích ve svém jménu a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů.
Za zaměstnavatele, který je právnickou osobou, jedná statutární orgán, a pokud zaměstnavatelem je fyzická osoba, koná osobně. Právní způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, jestliže se narodí živé. Způsobilost fyzické osoby nabývat vlastními právními úkony práva a přijímat povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dovršením 18 let věku.
Do té doby za ni jedná zákonný zástupce. Způsobilost fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony tyto práva nabývat a povinnosti přijímat vzniká dnem, kdy fyzická osoba dovrší 15 let věku. Zaměstnavatel nesmí s ní dojednat jako den nástupu do práce den, který předchází dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Zaměstnanec může uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti nejdříve v den, kdy dovrší 18 let věku. Pracovní doba pod 16 let činí 33 hodin týdně, nad 18 let až 43 hodin týdně.
Vznik, změny a ukončení pracovního poměru, pojem a náležitosti pracovní smlouvy
- na základě smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,
- volbou,
- jmenováním.
Nejčastější formou účasti fyzických osob na vykonávání společenské práce je účast na základě pracovní smlouvy. Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a pracovními povinnostmi, které by mu z pracovní smlouvy vyplývaly, a s pracovními a mzdovými podmínkami, za kterých má práci vykonávat.
V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout:
- druh práce, na který je zaměstnanec přijímán,
- místo výkonu práce,
- den nástupu do práce.
Pracovní poměr založený pracovní smlouvou vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce. Pokud zaměstnanec v dohodnutý den nenastoupí do práce bez překážky v práci, nebo neoznámí zaměstnavateli tuto překážku do týdne, zaměstnavatel může od pracovní smlouvy odstoupit.
V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba 3 měsíce, pokud není dohodnuta kratší doba. Sjednaná zkušební doba může být dodatečně prodlužována. Podle novelizace zákoníku práce je pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou, pokud nebyla ve smlouvě dohodnuta doba jeho trvání nebo pokud v pracovní smlouvě či při její změně nebyly splněny zákonné podmínky pro vznik pracovního poměru na dobu určitou. Pracovní poměr je také uzavřen na dobu neurčitou, pokud pracovní poměr na dobu určitou nebyl sjednán písemně.
Pracovní poměr na dobu určitou
Lze sjednat nejdéle na dobu určitou pouze z důvodů nástupu na:
- pracovní neschopnost, tzv. PN,
- mateřskou dovolenou,
- další mateřskou dovolenou,
- nástup do veřejné funkce,
- výkon základní vojenské služby,
- náhradní služby nebo civilní služby,
- při vážných pracích.
Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou nesmí být zvýhodněn ani omezován ve srovnání se zaměstnancem v pracovním poměru na dobu neurčitou.
Pracovní poměr na dobu určitou lze prodloužit nebo opětovně sjednat i bez důvodů 1–6 v těchto případech:
- jde-li o činnost, pro kterou je vyžadováno vysokoškolské vzdělání uměleckého směru,
- se starobními nebo invalidními důchodci a vdovami/dědici starobního důchodu, kteří dovršili věk 57 let,
- v zvláštních případech, např. jde-li o osoby společensky těžko přizpůsobivé. Zaměstnanci se sníženou pracovní schopností může zaměstnavatel dát výpověď jen s předchozím souhlasem státního správního orgánu, jinak je výpověď neplatná.
Tento souhlas není požadován u výpovědi zaměstnanci, který dosáhl věku nároku na starobní důchod, nebo pokud je výpověď podle § 46 odst. 1 písm. A, B, C zákoníku práce. Doba překážek v práci, kvůli nimž zaměstnanec nemůže během zkušební doby vykonávat práci, se započítává do zkušební doby nejvýše do rozsahu 10 pracovních dnů.
Zkušební doba
Musí být sjednána písemně, jinak je její sjednání neplatné. Zkušební dobu není možné sjednat v případech, kdy nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou. Pracovní poměr založený pracovní smlouvou vzniká dnem sjednaným jako den nástupu do práce.
Ukončení pracovního poměru
Pracovní poměr lze rozvázat:
- dohodou,
- výpovědí,
- okamžitým zrušením,
- zrušením ve zkušební době.
Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí i uplynutím dohodnuté doby.
Povinnosti vyplývající z pracovního poměru
Od dne, kdy vznikl pracovní poměr:
- zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy nebo kolektivní či pracovní smlouvou,
- zaměstnanec je povinen dle pokynů zaměstnavatele osobně vykonávat práci podle smlouvy v pracovní době a dodržovat pracovní disciplínu. Při nástupu musí být zaměstnanec řádně seznámen s pracovním řádem zaměstnavatele a s právními a jinými předpisy zajišťujícími bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které musí při práci dodržovat.
Zaměstnanec musí být rovněž řádně seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy. Zaměstnavatel je povinen předkládat příslušnému odborovému orgánu ve sjednaných lhůtách zprávy o sjednaných pracovních poměrech. Dohodnutý obsah pracovní smlouvy lze změnit pouze dohodou obou stran, přičemž změna musí být provedena písemně.
Vyjmenování nároků zaměstnance, který utrpěl pracovní úraz nebo byla u něj zjištěna nemoc z povolání
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy za:
- ztrátu na výdělku,
- bolest a ztížené společenské uplatnění,
- účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- věcnou škodu.
Zaměstnavatel, který odpovídá za škodu v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, je povinen poskytnout zaměstnanci jednorázovou náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění. Výše této náhrady závisí zejména na lékařském posouzení, které se vyjadřuje počtem bodů. Jeden bod je oceněn částkou 30,- Kč.
Žádost o lékařské posouzení
O lékařské posouzení může žádat jak postižený pracovník, tak i organizace odpovědná za vzniklou škodu. Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, právo na náhradu za bolest a společenské uplatnění zaniká.
Vyjmenování nároků pozůstalých V případě úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu je zaměstnavatel podle §197 zákoníku práce povinen poskytnout pozůstalým v rozsahu své odpovědnosti:
- náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
- náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
- náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
- jednorázové odškodnění pozůstalých,
- náhradu věcné škody.
Okamžité zrušení pracovního poměru
Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze v případě:
- že byl zaměstnanec pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo za úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi na nepodmíněný trest odnětí svobody nejméně na 6 měsíců,
- že zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem porušil pracovní kázeň. Zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy důvod vznikl. Zaměstnavatel nemůže okamžitě zrušit pracovní poměr těhotné zaměstnankyni ani osamělému zaměstnanci, který trvale pečuje o dítě mladší 3 let, může však s výjimkou zaměstnankyně na mateřské dovolené s nimi rozvázat pracovní poměr výpovědí z důvodů uvedených v odstavci 1.
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže:
- podle lékařského posudku nemůže nadále vykonávat práci bez vážného ohrožení vlastního zdraví a zaměstnavatel ho do 15 dnů od předložení tohoto posudku nepřevedl na jinou vhodnou práci,
- zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo její náhradu do 15 dnů po uplynutí její splatnosti. Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr jen do 1 měsíce ode dne, kdy se o důvodu dozvěděl. Zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu 2 měsíců.
Ukončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou
Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby. Pokud byla doba trvání pracovního poměru stanovena na dobu vykonávání určitých prací, zaměstnavatel je povinen včas, obvykle alespoň 3 dny předem, upozornit zaměstnance na ukončení těchto prací. Před uplynutím sjednané doby může být ukončen pracovní poměr na dobu určitou i jinými způsoby.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době může provést zaměstnavatel i zaměstnanec písemně z jakéhokoli důvodu či bez uvedení důvodu. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru by mělo být doručeno druhé straně obvykle alespoň 3 dny před datem ukončení.
Hromadné propouštění zaměstnanců
Hromadné propouštění znamená ukončení pracovních poměrů hromadným propouštěním. O hromadné propouštění jde tehdy, pokud zaměstnavatel rozváže pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. A–C během 90 dnů nejméně s 20 zaměstnanci. (Důvody výpovědi musí být explicitně stanoveny v zákoníku práce.) Zaměstnavatel je povinen předložit návrhy na propouštění a projednat je s odborovou organizací.
Dovolená
Dovolená na zotavenou, dovolená za kalendářní rok, dovolená za odpracované dny vzniká pracovníkovi za stanovených podmínek nárok na:
- dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část,
- dovolenou za odpracované dny,
- dodatečnou dovolenou,
- osobitou dodatečnou dovolenou,
- další dovolenou.
Zaměstnanec, který v průběhu nepřetržitého pracovního poměru u téhož zaměstnavatele odpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část, pokud pracovní poměr netrval nepřetržitě po celý kalendářní rok. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru 1/12 dovolené za kalendářní rok. Základní rozsah dovolené činí čtyři týdny.
