Přímé daně se platí v závislosti na výši příjmu nebo majetku daňového poplatníka. Patří sem daň z příjmů, daň z motorových vozidel a místní daně.
Než daňový systém přímých daní dosáhl současné podoby, musel projít řadou změn. Největší změny přinesla daňová reforma z roku 2004. Byly zavedeny, zrušeny nebo nahrazeny některé majetkové daně (daň z nemovitostí a místní poplatek za komunální odpady byly nahrazeny daněmi z nemovitostí a místními poplatky, silniční daň nahradil zákon o místní dani z motorových vozidel, zavedla se místní daň za psa, za užívání veřejného prostranství, za prodejní automaty a nevýherní hrací přístroje, za jaderná zařízení a za vjezd motorových vozidel do historické části města a byly zrušeny daně z dědictví a darování a zdaňování dividend). V roce 2015 byla daň z motorového vozidla vyňata z místních daní a je upravena zákonem č. 361/2014 Sb.
Daně z příjmů
Daně z příjmů jsou upraveny zákonem č. 595/2003 Sb., o dani z příjmů v platném znění. Daňový systém České republiky rozlišuje daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob.
Daň z příjmů fyzických osob
Zákon o dani z příjmů rozlišuje dva druhy daňových subjektů:
- daňový poplatník s neomezenou daňovou povinností – fyzická osoba, která má na území České republiky trvalý pobyt nebo se obvykle zdržuje na území České republiky, pokud na území České republiky nemá trvalý pobyt, ale zdržuje se zde alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do tohoto období se započítává každý i začatý den pobytu,
- daňový poplatník s omezenou daňovou povinností:
- a) fyzická osoba neuvedená v písmenu d) prvního bodu,
- b) fyzická osoba uvedená v písmenu d) prvního bodu, která se na území České republiky obvykle zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení, nebo která hranice České republiky překračuje denně či v dohodnutých časových obdobích výlučně za účelem výkonu závislé činnosti, jejíž zdroj je na území České republiky.
Predmet daně z příjmů jsou:
- příjmy ze závislé činnosti (§ 5)
- příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu (§ 6)
- příjmy z kapitálového majetku (§ 7)
- ostatní příjmy (§ 8)
Predmet daně z příjmů nejsou:
- přijaté náhrady oprávněných osob podle zvláštních předpisů, příjem získaný vydáním, darováním nebo děděním nemovitosti, bytu, nebytového prostoru nebo jejich částí či movité věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, kromě příjmu z nich plynoucího a kromě darů poskytnutých v souvislosti s výkonem činností podle § 5 nebo § 6,
- úvěry a půjčky,
- podíl na zisku (dividenda) vyplácený ze zisku obchodní společnosti nebo družstva určený k rozdělení osobám podílejícím se na jejich základním kapitálu, či členům statutárního a dozorčího orgánu této obchodní společnosti nebo družstva, i když jsou zaměstnanci této obchodní společnosti nebo družstva, vyrovnávací podíl, podíl na likvidačním zůstatku obchodní společnosti nebo družstva; za obchodní společnost nebo družstvo se považuje i obdobná obchodní společnost či družstvo se sídlem v zahraničí,
- podíl člena pozemkového společenství s právní subjektivitou na výnosech,
- daň z přidané hodnoty uplatněná v ceně zboží nebo služby, pokud jde o plátce této daně,
- příjmy plynoucí z důvodu nabytí nových akcií a podílů, jakož i příjmy plynoucí z důvodu jejich výměny při zrušení daňového subjektu bez likvidace, a to i v případě, že součástí fúze, sloučení nebo rozdělení společnosti je i majetek společnosti se sídlem v členských státech Evropské unie.
Příjmy ze závislé činnosti (§ 5), plynoucí daňovému poplatníkovi nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období, za které byly dosaženy, jsou součástí základu daně za toto zdaňovací období. U daňového poplatníka s příjmy podle § 6, který pokračuje v činnosti zůstavitele, se zohlední i zásoby získané z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 6, pokud o tyto zásoby byl zvýšen základ daně zůstavitele podle § 17 odst. 1.
Příjmy podle odstavce 1 jsou bez ohledu na jejich právní titul pravidelné, nepravidelné nebo jednorázové příjmy, které se vyplácejí, poukazují nebo přičítají k dobru daňovému poplatníkovi s těmito příjmy (dále jen „zaměstnanec“) od plátce těchto příjmů (dále jen „zaměstnavatel“), nebo v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Takovými příjmy jsou i příjmy, které pobírá osoba, na kterou přešlo ze zaměstnance právo na tyto příjmy.
V § 6 jsou uvedeny příjmy:
- z podnikání,
- z jiné samostatné výdělečné činnosti a
- z pronájmu.
Za příjmy z podnikání považujeme příjmy z vykonávání podnikatelské činnosti na základě příslušného oprávnění, např. koncesní listiny. Pokud daňový poplatník vykonává podnikatelskou činnost neoprávněně, dosažené příjmy zařazujeme mezi „ostatní příjmy“.
Mezi příjmy z podnikání (§ 6 odst. 1) patří:
- příjmy z zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství samostatně hospodařících rolníků s příslušným osvědčením podle zákona č. 105/1990 Sb. v platném znění, dále příjmy z pozemkového společenství bez právní subjektivity (§ 10 zákona č. 181/1995 Sb.) plynoucí jednotlivým společníkům – pro daňové účely se příjmy i výdaje rozdělují mezi jednotlivé společníky, kteří si je uvádějí ve svém daňovém přiznání jako příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o dani z příjmů,
- příjmy ze živnosti – jedná se o příjmy dosažené v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění (dále jen „živnostenský zákon“) na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny,
- příjmy z podnikání vykonávaného podle zvláštních předpisů, např. příjmy daňových poradců, auditorů, advokátů, notářů, soukromých veterinárních lékařů apod., kterým bylo uděleno příslušné osvědčení – licence.
Příjmy osvobozené od daně
Příjmy osvobozené od daně upravuje zákon č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů. Tyto příjmy neovlivňují výši základu daně, proto se do daňového přiznání neuvádějí. Účetní jednotky o nich však musí účtovat podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Mezi osvobozené příjmy patří:
- prodej majetku
- sociální dávky
- jiné osvobozené příjmy (výhry z loterií povolených státem, dary pro hasičské a záchranné sbory, výnosy z veřejného zdravotního pojištění apod.)
Zákon o dani z příjmů stanoví: Výdaje vynaložené na zásoby a jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti vynaložené v kalendářním roce, který předcházel roku, ve kterém daňový poplatník s příjmy podle § 6 tuto činnost zahájil, se zahrnují do základu daně počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém začal tuto činnost vykonávat.
- zásoby,
- služby,
- mzdy,
- pojistné a příspěvky placené za fyzickou osobu nebo podnikatele a pojistné a příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance,
- tvorbu sociálního fondu,
- ostatní výdaje
