Přímé daně

Název článku:
Priamé dane

Obsah článku:
Přímé daně se platí v závislosti na výši příjmu nebo majetku daňového poplatníka. Patří sem daň z příjmů, daň z motorových vozidel a místní daně.

Než systém přímých daní získal současnou podobu, musel projít mnoha změnami. Největší změny přinesla daňová reforma z roku 2004. Byly zavedeny, zrušeny nebo nahrazeny některé majetkové daně (daň z nemovitostí a místní poplatek za komunální odpady byly nahrazeny daněmi z nemovitostí a místními poplatky, silniční daň nahradil zákon o místní dani z motorových vozidel, byla zavedena místní daň za psa, za užívání veřejného prostranství, za prodejní automaty a nevýherní hrací přístroje, za jaderná zařízení a za vjezd motorových vozidel do historické části města a byly zrušeny dědická a darovací daň a zdanění dividend). V roce 2015 byla daň z motorových vozidel vyjmuta z místních daní a je upravena zákonem č. 361/2014 Sb.

Daně z příjmů

Daně z příjmů jsou upraveny zákonem č. 595/2003 Sb., o dani z příjmů, v platném znění. Daňový systém Slovenské republiky rozlišuje daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob.

Daň z příjmů fyzických osob

Zákon o dani z příjmů rozlišuje dva druhy poplatníků:

  1. poplatník s neomezenou daňovou povinností – fyzická osoba, která má na území Slovenské republiky trvalý pobyt nebo se obvykle zdržuje na území Slovenské republiky, případně nemá trvalý pobyt, ale pobývá zde alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do tohoto období se započítává každý i započatý den pobytu,
  2. poplatník s omezenou daňovou povinností:
  3. a) fyzická osoba neuvedená v bodě d) prvního odstavce,
  4. b) fyzická osoba uvedená v bodě d) prvního odstavce, která se na území Slovenské republiky obvykle zdržuje pouze za účelem studia nebo léčení nebo která překračuje hranice Slovenské republiky denně nebo v dohodnutých časových obdobích pouze za účelem výkonu závislé činnosti, jejímž zdrojem je území Slovenské republiky.

Předmětem daně z příjmů jsou:

  1. příjmy ze závislé činnosti (§ 5),
  2. příjmy z podnikání, z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu (§ 6),
  3. příjmy z kapitálového majetku (§ 7),
  4. ostatní příjmy (§ 8).

Předmětem daně z příjmů nejsou:

  1. přijaté náhrady oprávněné osoby podle zvláštních předpisů, příjem získaný vydáním, darováním nebo děděním nemovitosti, bytu, nebytového prostoru nebo jejich částí či movité věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty kromě příjmu z nich plynoucího a kromě darů poskytnutých v souvislosti s výkonem činností podle § 5 nebo § 6,
  2. úvěr a půjčka,
  3. podíl na zisku (dividenda) vyplácený ze zisku obchodní společnosti nebo družstva určeného k rozdělení osobám, které se podílejí na jejich základním kapitálu, nebo členům statutárních a dozorčích orgánů této obchodní společnosti nebo družstva, i když jsou zaměstnanci této obchodní společnosti nebo družstva; vyrovnávací podíl, podíl na likvidačním zůstatku obchodní společnosti nebo družstva; za obchodní společnost nebo družstvo se považuje i obdobná obchodní společnost nebo družstvo se sídlem v zahraničí,
  4. podíl člena pozemkového společenství s právní subjektivitou na výnosech,
  5. daň z přidané hodnoty uplatněná v ceně zboží nebo služby, pokud jde o plátce této daně,
  6. příjem plynoucí z důvodu nabytí nových akcií a podílů, stejně jako příjem plynoucí z důvodu jejich výměny při zrušení poplatníka bez likvidace, a to i tehdy, pokud je součástí sloučení, fúze nebo rozdělení společnosti i majetek společnosti se sídlem v členských státech Evropské unie.

Příjmy ze závislé činnosti (§ 5) plynoucí poplatníkovi nejpozději do 31. ledna po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, jsou součástí základu daně za toto zdaňovací období. U poplatníka s příjmy podle § 6, který pokračuje ve činnosti zůstavitele, se zohledňují i zásoby získané z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 6, pokud bylo o tyto zásoby zvýšeno daňové základ zůstavitele podle § 17 odst.

Příjmy podle odstavce 1 jsou bez ohledu na jejich právní důvod pravidelné, nepravidelné nebo jednorázové příjmy, které se vyplácejí, poukazují nebo připisují k dobru, nebo spočívají v jiné formě plnění poplatníkovi s těmito příjmy (dále jen „zaměstnanec“) od plátce těchto příjmů (dále jen „zaměstnavatel“) nebo v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Takovými příjmy jsou i příjmy, které pobírá osoba, na kterou přešlo ze zaměstnance právo na tyto příjmy.

V § 6 jsou uvedeny příjmy:

  • z podnikání,
  • z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • z pronájmu.

Za příjmy z podnikání považujeme příjmy z vykonávání podnikatelské činnosti na základě příslušného oprávnění, např. koncesní listiny. Pokud poplatník vykonává podnikatelskou činnost bez oprávnění, dosažené příjmy zahrnujeme mezi „ostatní příjmy“.

K příjmům z podnikání (§ 6 odst. 1) patří:

  • příjmy z zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství samostatně hospodařících rolníků s příslušným osvědčením podle zákona č. 105/1990 Sb., v platném znění, jakož i příjmy z pozemkového společenství bez právní subjektivity (§ 10 zákona č. 181/1995 Sb.) plynoucí jednotlivým společníkům – pro daňové účely se příjmy i výdaje dělí mezi jednotlivé společníky, kteří je uvádějí ve svém daňovém přiznání jako příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o dani z příjmů,
  • příjmy ze živnosti – jedná se o příjmy dosažené v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, v platném znění (dále jen „živnostenský zákon“) na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny,
  • příjmy z podnikání vykonávaného podle zvláštních předpisů, např. příjmy daňových poradců, auditorů, advokátů, notářů, soukromých veterinárních lékařů apod., kterým bylo uděleno příslušné osvědčení – licence.

Příjmy osvobozené od daně

Příjmy osvobozené od daně upravuje zákon č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů. Tyto příjmy neovlivňují výši základu daně, proto se do daňového přiznání neuvádějí. Účetní jednotky o nich však musí účtovat podle zákona č. 431/2002 Sb. o účetnictví.

Mezi osvobozené příjmy patří:

  • prodej majetku,
  • sociální dávky,
  • jiné osvobozené příjmy (výhry z loterií, které povolí stát, dary pro hasičské a záchranné sbory, výnosy z veřejného zdravotního pojištění aj.).

Zákon o dani z příjmů uvádí: Výdaje vynaložené na zásoby a jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti, vynaložené v kalendářním roce, který předcházel roku, ve kterém poplatník s příjmy podle § 6 začal tuto činnost vykonávat, se zahrnou do základu daně počínaje zdaňovacím obdobím, v němž začal tuto činnost vykonávat.

  • zásoby,
  • služby,
  • mzdy,
  • pojištění a příspěvky placené za fyzickou osobu nebo podnikatele a pojištění a příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance,
  • tvorbu sociálního fondu,
  • ostatní výdaje.