Přístupy k tvorbě strategie

Co je podstatou racionalistického přístupu?
založený na periodicitě plánování
proces tvorby strategie je formalizovaný – na papíře
vychází z analýz a prognóz vnějšího a vnitřního prostředí podniku
tvorba strategie není intuitivní, ale jde o exaktní zhodnocení situace
používá kvantitativní metody

Z jaké hypotézy vychází racionalistický přístup při tvorbě strategie?
Modely racionálního plánování jsou založené na iterativním rozvoji strategie, výchozím bodem je určení poslání a základních cílů podniku, pro které se stanovují různé variantní strategie jejich dosažení. Vychází z předpokladu více či méně předvídatelného prostředí, ve kterém může být budoucí postavení podniku určeno pomocí kvantifikovatelných cílů.

Jaké typy strategického chování podniků znáte?
plánovité = přímá cesta k cíli, strategie není definována; v případě stabilního ekonomického prostředí; pro velké firmy (explicitní strategie); adaptivní = implicitní strategie – dosáhnout maximální flexibility podniku; heslo: „Není důležité, kdy dosáhneme cíle, ale abychom se stále zlepšovali.“; směr může být změněn během implementace strategie; podnikatelský = kombinace prvního a druhého; většinou se jedná o malé podniky, které jsou v rukou vlastníků; charakteristické jsou prudké změny strategie, cílevědomost, zaměření na cíl;

Co je podstatou sociologistického přístupu k tvorbě strategie?
Mnoho autorů nahlíží podnik jako sociální systém, který je výsledkem vnitřních vztahů, mocenských bojů a politických cílů zúčastněných aktérů – vlastníků, manažerů a zaměstnanců. V tomto přístupu se strategie jeví jako výsledek vnitřního života podniku a posteriori, který si určuje svoji cestu a místo ve společnosti složitým procesem vyjednávání mezi aktéry, což je do určité míry proces tápaní, omylů a hledání.

Co je podstatou teleologického přístupu k tvorbě strategie?
Jedná se o modely, které vnímají podnik jako systém, který lze řídit – určovat jeho cíle, organizaci činností, motivovat lidi. Na tomto principu jsou budovány koncepce, nástroje a metody řízení, jejichž adresátem je management podniku, a které jsou blízké vojenskému pojetí strategie – definují pozice, které je třeba dobýt nebo ubránit, manévry, které je třeba navrhnout a realizovat, strategická rozhodnutí, která je nutné přijmout. Tento přístup je označován také jako racionalistický nebo plánovitý.

Co je podstatou ekologického přístupu k tvorbě strategie?
Nazývá se také environmentální, přisuzuje rozhodující úlohu okolí podniku, zejména trhu. Klade důraz na schopnost firmy reagovat na požadavky okolí, které ve skutečnosti realizuje selekci mezi dobrými a špatnými firmami. Hlavní jsou přitom ekonomická kritéria, kde vystupují do popředí efektivita, náklady a konkurenční schopnost. Podle některých autorů lze hovořit dokonce o sociálně-ekonomickém darwinismu. Role manažerů je redukována. Mají především reprezentovat podnik ve vztahu k různým partnerům – spotřebitelům, vlastníkům, zaměstnancům, veřejnosti, státním orgánům – a přesvědčit je, že podnik je dobře řízen.

Co je podstatou ideologického přístupu k tvorbě strategie?
Je to novější přístup, charakteristický pro autory, kteří kladou důraz na mentální procesy učení, poznávací a komunikační procesy, pomocí kterých se vytvářejí a implementují strategie. Strategie je v tomto případě mentální konstrukce, která je výsledkem diskuse, nebo jako scénář, který se může průběžně měnit.

Co je charakteristické pro podnik uplatňující adaptivní strategii?
Adaptivní strategie – firma nemá stanovenou dlouhodobou strategii, ale filozofií firmy je adaptace.
– přizpůsobování se prostředí
– důležité je neustálé zlepšování, nikoli konečný výsledek
nevýhoda: absence dlouhodobých strategií může ohrozit podnik, neexistuje jasná linie,
po které by se lidé měli řídit => vzniká chaos, dezorganizace;

Vysvětli pojem logického inkrementalismu. Kdo je autorem tohoto pojmu?
každý úspěšný proces strategického rozvoje obsahuje prvky cílové i procesní orientace
proces postupuje po etapách, každá následující etapa navazuje na předchozí a má svoji vlastní vnitřní logiku
realita strategického řízení se skládá z cílů a lidí => pracovníci podniku mají své vlastní cíle a prožívají vlastní proces poznávání
autor: J. B. Quinn