Podnikové potřeby
V teorii a praxi personálního managementu se v poslední době dostávají do popředí otázky spojené nejen s přesnou analýzou pracovní činnosti a práce jako takové, ale i s co nejpřesnějším popisem pracovního místa z různých hledisek. Vyplývá to z několika potřeb podnikového a podnikatelského prostředí, mezi které patří zejména potřeba vybrat co nejvhodnější „správné“ lidi na jednotlivá, konkrétní pracovní místa, potřeba sestavovat efektivní pracovní týmy, potřeba zvyšovat pracovní motivaci a sekundárně také výkonnost zaměstnanců organizace, zainteresovat je na úkolech a cílech organizace a především řídit a využívat jejich celkovou aktivitu ve prospěch strategických zájmů organizace. Tyto potřeby samozřejmě nejsou vyčerpávající, mnohé stále v praxi vznikají a zanikají, a proto jejich seznam nikdy nebude úplný, vyžadují pružný teoretický přístup při analyzování práce a pracovní činnosti a zároveň kladou požadavek systematicky začleňovat prvky změn do řízení personálních procesů v organizaci. Tomuto požadavku vyhovuje jeden z nástrojů personálního managementu: profesiografie a profesiogram.
Profesiografie
Výkon každé profese je podmíněn psychickými vlastnostmi člověka. Například při výběru zaměstnanců je důležité identifikovat nároky profese na určité psychické procesy, jako jsou pozornost, myšlení, paměť a další. Pomocnou ruku nám v této oblasti podává profesiografie. Podle Szarkové se v literatuře označuje pojmem profesiografie soubor interdisciplinárních metod, které se aplikují za účelem psychologické analýzy pracovní činnosti (Szarková 2009, s. 114).
Provazník definuje profesiografii jako soubor různorodých metod a metodických přístupů zaměřených na zkoumání a rozbor určité profese a na poznání jejích psychologicky významných charakteristik (Provazník, 1997, s. 50). Předchozí odborné definice naznačují, že profesiografie je metodou psychologie. Můžeme to však doplnit o to, že se jedná o všeobecnou metodu rozboru a popisu pracovní činnosti a jejích atributů. Podle Pikaly se profesiografické techniky používají v různých vědních odvětvích, například v antropologii, fyziologii a sociologii. Používají je i pracovníci technických a ekonomických oborů (Pikala, 1972, s. 49).
Metody psychologické profesiografie
V širším slova smyslu profesiografie představuje soubor interdisciplinárních metod aplikovaných za účelem přesně vymezit a analyzovat pracovní činnost, která tvoří obsah určité profese. V užším slova smyslu lze profesiografii definovat jako soubor technik a metod, které jsou zaměřené na odhalení všech psychologicky účinných faktorů, jakož i těch, které s nimi úzce souvisejí, například fyziologické, ekonomické, sociální a další, jež různou měrou determinují výkon a výkonnost a také kvalitu pracovní činnosti zaměstnanců podniku.
Postupy i techniky získávání a zpracování psychologicky významných charakteristik práce se označují pojmem – psychologická profesiografie. Existuje několik metod psychologické profesiografie. Mezi základní metody profesiografie podle Szarkové patří tyto:
- Popisné metody
- Analytické metody
- Experimentální metody
- Speciální metody
Profesiografie a profesiogram
V širším slova smyslu profesiografie představuje soubor interdisciplinárních metod aplikovaných za účelem popsat a analyzovat přesně vymezenou pracovní činnost, která tvoří obsah určité profese. V užším slova smyslu lze profesiografii definovat jako soubor technik a metod, jejichž cílem je odkrýt všechny účinné faktory související s výkonem na dané pracovní pozici – jsou to faktory psychologické, fyziologické, sociální, ekonomické a další. Mezi základní metody profesiografie patří:
- popisné metody (deskriptivní metody) – pomocí nichž je možné analyzovat pracovní činnost z hlediska času, nároků na pohyb, ergonomické požadavky práce, výsledkem těchto metod jsou časové a pohybové studie v rámci konkrétní pracovní činnosti, které často slouží k porovnávací analýze při stanovení ceny pracovní síly, normování práce a hledání rezerv ke zvýšení výkonnosti,
- analytické metody – hospitace, metody minimalizace rizikových úkonů, rizikových rozhodnutí, komunikační testy, dotazníky pracovní spokojenosti, Fiedlerova metoda měření psychologicko-sociální atmosféry. Cílem těchto metod je odhalit skryté vnitropodnikové faktory, které latentně ovlivňují pracovní činnost, případně se do ní přímo promítají,
- experimentální metody – jsou založeny na aplikaci modelových situací a vyhodnocování rozhodovacího procesu, porovnáváním se stanovenými normami,
- speciální metody – používají se zejména při analýze výsledků pracovní činnosti a rozboru kritických situací a událostí. Slouží k určení optimálních pracovních postupů pro jednotlivé pracovní úkoly.
Výsledkem profesiografie je vyhotovení profesiogramu.
Popisné metody – deskriptivní
Popisné (deskriptivní) metody pomáhají analyzovat pracovní činnost z hlediska času, nároků na pohyb, přesuny na pracovišti, ergonomické požadavky práce a jejích jednotlivých pracovních úkonů. Jejich výsledkem jsou časové a pohybové studie v rámci konkrétní pracovní činnosti v konkrétním podniku, které často kromě potřeb vyhotovení profesiogramu slouží k porovnávacím analýzám při stanovení ceny pracovní síly, normování práce a hledání rezerv ke zvýšení výkonnosti.
Analytické metody
Mezi analytické metody patří například metoda ASC, metoda hospitace, metoda minimalizace rizikových úkonů a rozhodnutí, komunikační testy, dotazníky pracovní spokojenosti a Fiedlerova metoda měření psychologicko-sociální atmosféry. Tyto metody se většinou využívají v tzv. psychologickém balíčku a jsou zaměřené na odhalení tzv. skrytých vnitropodnikových faktorů, které latentně ovlivňují pracovní činnost nebo se do ní přímo promítají. Například mezi takové faktory, které „zevnitř“ modelují pracovní činnost a ovlivňují výkonnost zaměstnanců, dodržování technologické a pracovní disciplíny, motivaci a pracovní postoje zaměstnanců, patří často používaný styl řízení, vnitropodniková komunikace, „nepřipravenost“ – zaostávání managementu za požadavky doby, pseudopodniková kultura a další.
Je potěšitelné, že v uplynulém roce již i slovenské podniky projevily zájem o tyto metody a použily je při analýze pracovní činnosti v rámci profesiografie. Zahraniční podniky působící na Slovensku se většinou opírají o zahraniční poradenské agentury, které v rámci profesiografie nejčastěji řeší problematiku regionálních specifik a interkulturních vztahů a aspektů pracovní síly, například předsudků, což se v současné teorii managementu při budování jednotného evropského trhu práce považuje za jeden z nejdůležitějších faktorů.
Experimentální metody
Experimentální metody jsou založeny na aplikaci modelových situací a vyhodnocení chování a jednání hodnoceného a jejich porovnání se stanovenými formami chování a jednání v dané pracovní činnosti. Jejich cílem je především odhalit psychologické dimenze konkrétní pracovní činnosti.
Speciální metody
Speciální metody se v profesiografii používají převážně při analýze výsledků pracovní činnosti a rozboru kritických situací a událostí. Slouží k určení optimálních pracovních postupů pro jednotlivé pracovní úkoly a činnosti.
Profesiogram
Výsledkem profesiografie je vyhotovení profesiogramu. Jeho komplexnost je podmíněna výběrem a aplikací jednotlivých metod. Čím více metod z různých vědních disciplín v profesiografii použijeme, tím komplexnější profesiogram může vzniknout. Výsledkem psychologické profesiografie je psychologický profesiogram. Profesiogram je všestranný popis pracovní činnosti či profese, která je předmětem analýzy. Zrcadlí požadavky na psychiku zaměstnance, jenž má danou pracovní činnost vykonávat.
Psychologický profesiogram podle Szarkové obsahuje
- obecnou charakteristiku pracovní činnosti – profese,
- souhrn povinností zaměstnance,
- popis obsahu pracovní činnosti z hlediska používaných pohybů,
- popis předmětu pracovní činnosti,
- popis objektivních podmínek pracovní činnosti (fyzické, psychické, sociální),
- přehled požadavků na zaměstnance z hlediska fyzické, psychické a odborné způsobilosti k výkonu dané profese,
- charakteristiku postavení profese z hlediska společenského, která zároveň zahrnuje vymezení společenské odpovědnosti zaměstnance.
Profesiogramy se využívají při výběru, vyhledávání a přijímání pracovníků, při jejich rozmísťování, při posuzování pracovní způsobilosti, zjišťování příčin pracovního neúspěchu, rovněž při hodnocení pracovníků. Profesiogramy nejsou neměnné. Vzhledem k tomu, že profese se v současnosti rychle mění, musí se tyto změny promítat i do profesiogramů, aby byly stále použitelné a především aktuální (Szarková, 2009, s. 116–117).
Profesiogram – obsah a struktura
Profesiogram je syntetickým, výstižným, komplexním a přehledným popisem určité pracovní činnosti – profese a vyplývajících nároků na odborné, psychologické a morálně–vůlové dispozice člověka, který ji chce vykonávat nebo ji již vykonává.
Obsah profesiogramu
- obecná charakteristika pracovní činnosti – profese, zahrnuje nejpodstatnější informace o všech úkolech a pracovních prostředcích, které zaměstnanec při výkonu dané profese používá,
- souhrn požadavků na zaměstnance, které vyplývají z vnitropodnikových organizačních a technologických norem a předpisů daného podniku,
- popis obsahu pracovní činnosti z hlediska používaných pohybů, úkonů a požadovaných operací,
- popis předmětu pracovní činnosti,
- popis objektivních podmínek pracovní činnosti – fyzických, organizačních a sociálních,
- přehled požadavků na zaměstnance z hlediska jeho fyzické, psychické a odborné způsobilosti k výkonu dané profese,
- charakteristika postavení profese z hlediska společenského – společenský status – který obsahuje vymezení společenské odpovědnosti zaměstnance a jeho profesionální společenskou prestiž, informace obsažené v profesiogramu mohou sloužit manažerovi jako:
- podklady pro plánování profesní a kvalifikační struktury zaměstnanců podniku,
- kritéria pro vnitropodnikový výběr, rozmísťování, adaptaci a hodnocení zaměstnanců,
- podklady k porovnání profesí z hlediska rizikovosti, s ohledem na fyzickou, senzorickou a psychickou zátěž a stres,
- podklady k normování pracovního výkonu.
Použití profesiogramů
Je možné je sestavit a použít jako specifické nástroje při vyhledávání, náboru, výběru a přijímání zaměstnanců, při rozmísťování zaměstnanců v podniku, při posuzování jejich pracovní způsobilosti, normování práce, zjišťování příčin pracovních neúspěchů, příčin fluktuace, při hodnocení pracovníků, hledání vnitropodnikových rezerv a zvyšování produktivity práce. Dále je lze využít při stanovování pracovního tempa, optimalizaci dělbě práce, řešení problémů monotónnosti, pracovního přetížení a stresu.
Typy profesiogramů
Účelové profesiogramy – mezi nejčastěji používané profesiogramy patří:
- profesiogramy na optimalizaci práce – upozorňují na nepříznivé a rizikové pracovní podmínky, neracionální pracovní postupy, nedostatky v organizaci práce,
- profesiogramy určené k poradenskému rozmísťování a psychologickému výběru zaměstnanců – obsahují analytický přehled požadavků pracovní činnosti a z nich vyplývající nároky na psychickou připravenost zaměstnance,
- profesiogramy určené k plánování a organizaci odborného výcviku a tréninku profesních dovedností – obsahují východiska a předpoklady efektivnosti vzdělávání a rekvalifikace,
- profesiogramy na zvýšení bezpečnosti práce – zdůrazňují nedostatky a rezervy v oblasti bezpečnosti a hygieny práce,
- profesiogramy na optimalizaci řízení – poskytují přehled o subjektivních i objektivních faktorech, pozitivně či negativně ovlivňujících motivaci zaměstnanců v práci, mezilidské vztahy a především konflikty v pracovním týmu,
- profesiogramy určené k normování a hodnocení práce – postihují celkovou obtížnost a psychickou náročnost pracovní činnosti včetně jednotlivých pracovních úkonů,
- profesiogramy na posuzování fyzické a psychické způsobilosti – umožňují porovnat a vyjádřit míru shody mezi stanovenými fyzickými a psychologickými požadavky na výkon dané pracovní činnosti a fyzickou a psychickou pracovní způsobilostí zaměstnance, kterou zjišťujeme a posuzujeme fyzicko-psychologickými metodami,
- profesiogramy určené k odhalování odchylek v psychické způsobilosti zaměstnance – jejich cílem je zjistit v rámci diagnostiky určité psychické a psychologické odchylky, které v první etapě posuzování uchazečů vystupují pouze okrajově, ale později negativně ovlivňují výkon a výkonnost i spolupracovníků.
Fáze psychologické profesiografie
Pikala dělí psychologickou profesiografii do dvou fází. První fázi nazývá analytickou a deskriptivní, protože v ní se shromáždí a roztřídí všechny dostupné poznatky o profesích. Následně
