Profesionalita: přínosy a rizika odbornosti

Profesionalita, výhody a rizika profesionality

Výsledky publikací Carnegie Commission, na které odkazuje J. Koťa (1998), zdůrazňují, že výchova budoucích profesionálů i samotná profese jsou proměnlivé. Jejich vývoj probíhá evolučními i revolučními kroky, přičemž změny jsou vyvolávány potřebami společnosti, studenty a spolupracujícími profesemi.

Tři dimenze profesionality

  1. Personální dimenze profesionality – formuje se v procesu osobnostního a charakterového zrání, přičemž výrazným znakem jejího dosažení je osobnostní zralost.
  1. Etická dimenze profesionality – vzniká výchovou a osvojováním morálních vzorců chování. Její charakteristikou je mravnost učitele, jejíž měřitelnost je problematická, protože kromě obecně platných etických norem se řídí také místními a dalšími etickými předpisy. Projevuje se v morálním jednání, chování, postojích a názorech.
  1. Odborná dimenze profesionality – je určena kvalifikačními požadavky stanovenými legislativou, konkrétně předepsaným stupněm a typem vzdělání, a jejím znakem je kvalifikace. Měla by být měřitelná výkonem a jeho kvalitativními i kvantitativními efekty.

Profesiografie

Výkon každé profese je ovlivněn psychickými vlastnostmi člověka. Například při výběru zaměstnanců je důležité identifikovat požadavky profese na určité psychické procesy, jako jsou pozornost, myšlení, paměť a další. V této oblasti poskytuje pomoc profesiografie. Podle Szarkové se v literatuře pojem profesiografie vztahuje na soubor interdisciplinárních metod, které se aplikují za účelem psychologické analýzy pracovní činnosti (Szarková 2009, s. 114). Více o profesiografii se dozvíte v článku Profesiografie a profesiogram.

Profese učitele

Profese představují vzorce zaměstnání s vysoce rozvinutými soustavami norem, jež vycházejí ze specifické role těchto profesí ve společnosti. V čem tedy spočívá profesionalita učitele?

  • Učitel by měl být odborníkem na úrovni magisterského vzdělání, což souvisí s formou a úrovní jeho pregraduální přípravy.
  • Kromě znalostní, instrumentální, názorové a postojové vybavenosti by měl disponovat také odpovídající osobnostní zralostí.
  • Učitel musí být akceptovatelným partnerem pro rodiče, představitele obce a jiné odborníky (psychology, lékaře apod.), s nimiž vstupuje do kontaktu ve snaze o rozvoj osobnosti svých žáků.
  • Nové impulzy, korekce, nové metody práce a podobně by měly spoluvytvářet značnou dynamiku v oblasti vzdělávání učitelů. Ti by měli mít odpovídající možnosti, respektive povinnosti vyrovnávat se s touto podstatnou skutečností v různých formách svého dalšího, postgraduálního vzdělávání.