VÝBĚR SLOV
Chceme-li dobře mluvit, měli bychom věnovat pozornost výběru slov. Slovo může u různých lidí vyvolat naprosto odlišné reakce. Slova jsou nejsilnějšími nosiči komunikace mezi lidmi. Každé lidské, pracovní úsilí začíná slovy. Pomocí slov můžeme lidi přesvědčit, získat, vzbudit důvěru i nedůvěru.
Slovní zásoba
Předpokladem správné komunikace je dobrá slovní zásoba. Bohatá slovní zásoba je devizou pro manažera. Vyjádřit své myšlenky dokáže jen ten, kdo nachází adekvátní slova k jejich vyjádření. Proto je třeba slovní zásobu neustále obohacovat.
Používání cizích slov
Při používání cizích slov platí určitá pravidla. V komunikaci je zařazujeme pouze tehdy, pokud jim rozumíme a tam, kde je to účelné nebo nezbytné. Používáme je také tehdy, když se s jejich pomocí dokážeme lépe vyjádřit.
OBSAH ŘEČI
Při mluvení často není důležité, zda mluvíme hodně nebo málo, podstatné je, co říkáme.
Průměrná rychlost mluvení je 125 slov za minutu. Pokud mluvíme rychleji, nemusí to být vždy chyba. Důležitá je především dobrá výslovnost. Problémem v řeči může být také příliš silný nebo slabý hlas.
ŘEČ A VYSTOUPENÍ
Už ve starém Řecku se pěstovalo umění rétoriky. Sokrates, zakladatel dialogu, vyslovil známou myšlenku, že „nic rozumného nemůže vzniknout bez pomoci slova“.
Typy řečníků podle N.E. Enkelmanna
- Vyhýbavý – nerad se vystavuje pohledům ostatních. Při vystupování se cítí trapně, nejistě. Obvykle si volí takové povolání, kde nevyniká.
- Bránící se – brání se vystoupit. Pokud musí vystoupit, činí tak neochotně, bez zájmu a s pocitem úzkosti.
- Akceptující – vystoupení jsou pro něj součástí práce. Někdy právě díky nim má pocit, že odvedl kus dobré práce. Rád vystupuje před ostatními lidmi.
- Vyhledávající – vyhledává příležitosti k vystoupení. Touto formou chce pracovat na sobě, zlepšovat své komunikační schopnosti a sebevědomí.
Znaky efektivní řeči:
Při přípravě na mluvení je nutné zhodnotit své schopnosti, logicky a stručně uspořádat myšlenky. To zahrnuje schopnost rozvinout řeč a určit její dynamiku. Je nezbytná dobrá příprava, abychom věděli, o čem budeme mluvit a jaký je cíl řeči, tzn. co chceme jejím prostřednictvím dosáhnout.
Cílem řeči může být: informativní, zaměřený na fakta, nebo přesvědčovací, který usiluje o změnu chování, postojů i názorů člověka.
Mluvme stručně, jasně a srozumitelně. Používejme střídavě krátké a dlouhé věty.
HLAS
Ve vyjadřování hraje významnou roli náš hlas. Hlas je prostředkem styku, naší zvukovou vizitkou. Hlas každého člověka je osobní a nezaměnitelný. Mnozí lidé vděčí za svůj úspěch zejména dojmu, který jejich hlas zanechává.
Z poznatků víme, že raději posloucháme hlas příjemný, tmavý, teplý, tzv. plný hlas. Čím je hlas tmavší, tím je přitažlivější a důvěryhodnější. Ostrý, vysoký a pisklavý hlas obvykle neposloucháme rádi.
Ženské hlasivky jsou kratší a proto kmitají rychleji, proto je ženský hlas vyšší než mužský (ženské hlasivky kmity přibližně 250 za sekundu, mužské 125 kmity).
Hlasový orgán člověka je schopen vydávat hlas až do síly 60 decibelů.
Hlas má sílu, výšku a zabarvení. Podle síly hlasu lze posoudit povahu člověka.
DÝCHÁNÍ
Neznalost těchto skutečností a techniky správného dýchání je příčinou, proč se někteří lidé bojí mluvit. Stává se jim, že se zadrhávají, pohlcují koncovky nebo mají trému z mluvení, což souvisí právě se správným dýcháním. Pro zajímavost uvedeme, že plíce pojmou asi 5 000 cm3 vzduchu. Normálním dýcháním zadržíme asi 2 500 cm3 a přibližně 500 cm3 se vymění při každém nádechu a výdechu.
Při hlasovém výkonu se doporučuje:
Nadechnout se dostatečným množstvím vzduchu před zahájením projevu.
Nadechnutý vzduch pak uvolňovat pomalu a šetrně.
Nepřehánět hlas oproti běžnému způsobu mluvení.
Dýchat současně ústy i nosem.
Významnou roli zde hrají hláskové (artikulační) orgány, kde se tvoří hlásky. Důležitou součástí vyjadřování je i artikulace.
V hrtanu, mezi hlasivkami vzniká hlas, který prochází hrdlem, ústní dutinou a nosní dutinou. Při průchodu těmito místy se hlas formuje, člení, artikuluje. Na artikulaci se podílí také jazyk, rty a měkké patro. Artikulace má velký význam, neboť díky ní je řeč srozumitelná.
Poruchy řeči:
Šušlavost – vadná výslovnost sykavek, je velmi nepříjemná, protože na tři slova ve slovenštině připadají dvě sykavky. Šušlavost je nejčastěji důsledkem nesprávné artikulace jazykem.
Kapacismus – nesprávné vyslovování, vynechávání k
Rotacismus – porucha hlásky r, která je rovněž nepříjemná, protože v slovenštině se prakticky v každém třetím slově vyskytuje r.
Huhňavost – porucha rezonance v nosohltanu a nosní dutině.
Koktavost – (může mít fyzické i psychické příčiny).
