Sociální fond, tvorba a použití sociálního fondu
Sociální fond (SF) je zaměstnavatel povinen tvořit na financování sociální politiky zaměstnanců v souladu se zákonem č. 152/1994 Sb. o sociálním fondu v platném znění.
Povinnost jeho tvorby má každý zaměstnavatel bez ohledu na to, zda je právnickou nebo fyzickou osobou, pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance v pracovním poměru nebo obdobném pracovněprávním vztahu (např. zákon č. 312/2001 Sb. o státní službě, zákon č. 73/1998 Sb. o státní službě příslušníků Policie ČR, SIS apod.).
Pokud u zaměstnavatele vykonávají práce zaměstnanci na základě dohod o pracích vykonávaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a dohody o brigádnické práci studentů) nebo smluv (smlouva o dílo – dle autorského zákona), jejich odměny nejsou základem pro výpočet příspěvku do sociálního fondu.
Tvorba sociálního fondu
Sociální fond se tvoří jako součet povinného a dalšího příspěvku, přičemž představuje daňově uznatelný náklad s výjimkou případného příspěvku z použitelného zisku.
Tvorba povinného příspěvku do fondu se v praxi diferencuje podle toho, zda má zaměstnavatel uzavřenou kolektivní smlouvu, či nikoliv. V případě zaměstnavatelů s uzavřenou kolektivní smlouvou je tvorba a využití sociálního fondu především předmětem kolektivního vyjednávání mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem v rozsahu stanoveném zákonem. V případě zaměstnavatelů, kde není odborová organizace, je tvorba i použití sociálního fondu vymezeno vnitřním předpisem opět v rozsahu stanoveném zákoníkem práce.
Sociální fond se tvoří jako součet:
- povinného příspěvku ve výši 0,6 % až 1 % ze základu, kterým je souhrn hrubých mezd zaměstnancům vyplacených za běžný rok, ze kterých se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely,
- dalšího příspěvku ve výši dohodnuté v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu, nejvýše však do 0,5 % ze základu,
- částky potřebné pro poskytnutí příspěvků na úhradu nákladů na dopravu do zaměstnání a zpět zaměstnancům, jejichž průměrný měsíční výdělek nepřesahuje 50 % průměrné nominální měsíční mzdy zaměstnance v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející dvěma kalendářním rokům, za které se fond tvoří, nejvýše však do 0,5 % ze základu,
- dalších zdrojů, jako jsou například dary, dotace a příspěvky poskytnuté zaměstnavateli do fondu, přičemž možný je také příspěvek z použitelného zisku.
Povinný základní příspěvek do SF
Povinný základní příspěvek ve výši 0,6 % ze základu musí tvořit všichni zaměstnavatelé bez ohledu na hospodářský výsledek, tedy i v případě ztráty. Tento povinný základní příspěvek mohou zvýšit (maximálně však do výše 1 %) pouze ti zaměstnavatelé, kteří v předchozím roce dosáhli zisku a mají splněny všechny daňové povinnosti vůči státu, obci, kraji a odvodové povinnosti vůči zdravotním pojišťovnám a sociální pojišťovně.
Čerpání ze sociálního fondu a příspěvky
Ze sociálního fondu se v rámci realizace sociální politiky podniku poskytuje zaměstnancům příspěvek na:
- stravování zaměstnanců nad rozsah stanovený zákoníkem práce,
- dopravu do zaměstnání a zpět,
- účast na kulturních a sportovních akcích,
- rekreaci a služby, které zaměstnanec využívá k regeneraci,
- zdravotní péči,
- sociální výpomoc a peněžité půjčky,
- doplňkové penzijní pojištění,
- další realizaci podnikové sociální politiky v oblasti péče o zaměstnance.
Výjimky z čerpání SF
Uvedené příspěvky lze poskytnout zaměstnancům, ale také jejich rodinným příslušníkům (manžel, manželka, nezaopatřené děti) a příjemcům zejména starobních a invalidních důchodů, pokud byli ke dni odchodu do důchodu u zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu.
Podle novely účinné od 1. 1. 2008 lze v kolektivní smlouvě dohodnout i příspěvek na úhradu nákladů odborové organizace vynaložených na zpracování analýz a expertíz nebo jiných služeb nezbytných k realizaci kolektivního vyjednávání (maximálně ve výši 0,05 % ze základu).
Prostředky sociálního fondu nemohou být využity na účely odměňování za práci.
Sociální fond a daň z příjmů
Příjmy ze sociálního fondu jsou podle zákona o dani z příjmů považovány za příjmy ze závislé činnosti, a proto se zdaní formou záloh stejně jako jiné příjmy ze závislé činnosti. Osvobození od daně se vztahuje jen na taková plnění ze SF, která ani obecně podle zákona o dani z příjmů nejsou předmětem daně. Jde například o hodnotu stravy poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ke konzumaci na pracovišti – týká se tedy i příspěvku ze SF.
