Trh práce
Na trhu práce aktivně vstupují do vzájemných vztahů domácnosti (představují nabídku práce), firmy (které determinují poptávku po práci), odbory a stát (který ovlivňuje jak nabídku, tak i poptávku po práci v rámci vzájemných tripartitních jednání). Všechny tyto subjekty se podílí na vytváření makroekonomické rovnováhy.
Asi nejdůležitějším subjektem jsou domácnosti, které na trhu práce tvoří nabídku. Tato nabídka je omezena několika faktory:
- Počtem pracovně schopného obyvatelstva
- Výší nominální mzdy
- Cenovou hladinou
- Daňovým zatížením
Kromě toho, že tyto změny působí v rámci mikroekonomie (na tzv. dílčí trhy), vyvolávají také změny z makroekonomického hlediska (mají dopad na agregátní trhy). Velikost nabídky práce souvisí především s mezními náklady domácnosti při vynakládání práce a odměnou za vykonanou práci. Domácnost je v rovnováze, pokud námaha při práci se rovná efektu, který práce přináší. Toto vyúsťuje do ovlivnění velmi důležitého ukazatele v makroekonomii, kterým je míra nezaměstnanosti.
Charakter křivky nabídky je poněkud atypický a je výsledkem specifického chování domácnosti na trhu práce. Jedná se o vztah mezi množstvím práce a danou mzdovou sazbou. Na grafu je patrné, že s růstem reálné mzdy nabídka práce roste, avšak od určitého bodu začíná nabídka klesat.
Na tento trochu atypický jev existuje vysvětlení: při vysokých mzdách klesá nabídka práce žen, neboť mzdy mužů jsou dostatečné k zabezpečení životní úrovně rodiny.
Na tuto křivku v konečném důsledku působí dva efekty, a to důchodový efekt změny mezd a substituční efekt změny mezd, které působí vzájemně protichůdně. Pod důchodovým efektem rozumíme, že vyšší mzda znamená uspokojení dosavadních potřeb při omezení nabídky práce, a substituční efekt říká, že při zvyšování mzdové úrovně roste zájem o práci. Takže při vysoké mzdě jsou všechny ostatní alternativy (například volný čas) relativně dražší vzhledem k vyšším nákladům než v situaci, kdy mzdy byly nižší. Na grafu po bodu C působí substituční efekt a od bodu C začíná působit důchodový efekt.
