Veľká hospodárska kríza byla celosvětová ekonomická krize, která začala v roce 1929 a trvala různě dlouho v různých zemích. Ovlivněny byly téměř všechny země. Patřila mezi 10 nejvýznamnějších ekonomických krizí v novodobé historii lidstva.
Geografický dopad hospodářské krize
Nejtvrdší dopad měla na průmyslově nejvyspělejší státy, včetně Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Kanady, tehdejšího Československa a Japonska. Zasaženy byly oblasti a města po celém světě, především ta, která byla orientována na těžký průmysl. Výstavba v podstatě zcela ustala ve Spojených státech a dalších zemích. Farmáři a venkovské oblasti trpěly kvůli propadu cen zemědělských produktů o 40–60 %. Pravděpodobně nejvíce byly postiženy hornické a dřevařské oblasti, protože v nich prudce poklesla poptávka a existovalo málo alternativních ekonomických aktivit.
Československo bylo postiženo v letech 1929–1933. Jako exportně orientované zemi se ho krize velmi dotkla. Zatímco v roce 1923 bylo 441 000 nezaměstnaných, v únoru 1933 jich bylo již 920 000 (každý třetí dělník byl nezaměstnaný). Cena hlavního exportního artiklu, cukru, klesla o 74 %, příjmy rolníků poklesly o 40 %, což se promítlo do poptávky a dalších oblastí.
Vznik krize
Přesné příčiny vzniku krize jsou dodnes předmětem sporů mezi ekonomy. Mezi často uváděné důvody patří například silná expanze nabídky peněz ze strany centrální banky Spojených států amerických (FED). FED zvýšil množství zlatem nekrytých peněz ze 42,1 na 68,8 miliardy dolarů v letech 1921–1929, což vedlo k inflaci přibližně 63 % během těchto osmi let.
Pád burzy na Wall Street
Dne 24. října 1929 došlo k pádu burzy na Wall Street, tento den se označuje jako Černý čtvrtek. Tento den je často považován za začátek krize. Během tohoto kritického týdne FED emitoval téměř 300 milionů dolarů, půjčil vládě dvakrát více peněz než dosud prostřednictvím nákupu vládních cenných papírů a diskontoval dalších přibližně 200 milionů cenných papírů pro členské banky FEDu. Již ke konci roku 1929 (tedy během dvou měsíců) se objem cenných papírů držených FEDem více než ztrojnásobil o 375 milionů dolarů.
Prezident Herbert Hoover
Dne 4. března 1929 nastoupil do prezidentského úřadu Herbert Hoover, který se různými opatřeními pokoušel ovlivnit hospodářský vývoj. Hoover výrazně zvýšil vládní výdaje (například státní deficit vzrostl na 2,2 miliardy dolarů v roce 1931, což bylo několikanásobně více než rozpočtové deficity předtím). V rámci snahy posílit hospodářství vláda pod Hooverovým vedením vkládala značné prostředky do veřejných prací a velkolepých projektů, jako například Hooverova přehrada – tehdy největší elektrárna na světě.
Mezi další vládní zásahy do ekonomiky patřilo zvyšování dotací do zemědělství, regulace minimálních cen zemědělských produktů a výkup přebytků jejich následné nadprodukce. V politice zaměstnanosti spoléhali zejména na odbory a tlačili na zaměstnavatele, aby zvyšovali mzdy. Od konce roku 1929, kdy byla nezaměstnanost na úrovni 6 %, tato postupně rostla spolu s neustále rostoucími reálnými mzdami až na 26 % na konci roku 1932.
Revenue Act of 1932
V roce 1932 schválil „Revenue Act of 1932“, jímž výrazně zvýšil daně: daň z nemovitostí zdvojnásobil, firemní daně vzrostly o 15 %, daň z příjmů pro některé skupiny vzrostla z 25 % na 63 %. Dne 17. června 1930 prosadil nejvyšší cla v dějinách USA prostřednictvím Smoot-Hawleyho cla (Smoot-Hawley Tariff Act). Podobná reakce ostatních států světa následně ochromila světový obchod.
Řešení krize
Průběh velké hospodářské krize, způsoby řešení ekonomické krize a metody, které vedly k zastavení recese a ukončení krize, si můžete přečíst na stránce Regulace trhu s cennými papíry.
