Název článku:
Výpočet daňové povinnosti fyzické osoby
Obsah článku:
Před podáním daňového přiznání daně z příjmů fyzických osob je nutné vypočítat si výši daňové povinnosti. Postup výpočtu daňové povinnosti:
- Výpočet základu daně z dílčích základů daně
- Úprava základu daně o odečitatelné položky
- Výpočet daňové povinnosti
- Úprava daňové povinnosti o daňový bonus
- Odpočet zaplacených záloh a záloh uhrazených formou srážky
- Konečná daňová povinnost (nebo daňový přeplatek) FO
1. Výpočet základu daně z dílčích základů daně
ZD = ČZD §5 + ČZD §6 + ČZD §7 + ČZD §8
Legenda:
- ZD – základ daně
- ČZD – dílčí základ daně
Základem daně (dílčím základem daně) jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec, nebo příspěvky na zahraniční pojištění zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu. Základ daně (dílčí základ daně) zjištěný z příjmů podle § 5 nebo § 6 odst. 1 a 2 nebo součet dílčích základů daně z těchto příjmů se snižuje o nezdanitelné části základu daně. Základ daně se vypočítává tak, že od příjmů jsou odečteny daňové náklady. Daňová ztráta vzniká daňovému subjektu v případě, že daňové náklady převyšují zdanitelné příjmy.
Přesněji je základem daně součet následujících (tzv. „dílčích“) základů daně:
- Podle § 5 – zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec.
- Podle § 6 – rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledný hospodářský výsledek, tedy zpravidla zisk z podnikání zjištěný z účetnictví.
- Podle § 7 – jednotlivé úroky a obdobné výnosy uvedené v zákoně jako příjmy z kapitálového majetku.
- Podle § 8 – zdanitelný příjem snížený o výdaje, které byly prokazatelně vynaloženy na jeho dosažení.
Základem daně je rozdíl:
- zdanitelné příjmy (= příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny od daně podle tohoto zákona ani podle mezinárodní smlouvy)
- daňové náklady (= výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů prokazatelně vynaložené daňovým subjektem, zaúčtované v účetnictví daňového subjektu nebo evidované v evidenci daňového subjektu podle § 6)
Pokud daňový subjekt v příslušném zdaňovacím období dosáhne základu daně, který:
- se rovná nebo je nižší než 100násobek částky životního minima platného k 1. lednu příslušného zdaňovacího období (dále jen „platné životní minimum“), nezdanitelná část základu daně ročně na daňového poplatníka je částka odpovídající 19,2násobku platného životního minima,
- je vyšší než 100násobek platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na daňového poplatníka je částka odpovídající rozdílu 44,2násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně; pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na daňového poplatníka se rovná nule.
Daňová ztráta snižuje základ daně (dílčí základ daně) zjištěný z příjmů uvedených v § 6 odst. 1 a 2, přičemž se použije postup podle § 30.
2. Úprava základu daně o odečitatelné položky
Odpočet nezdanitelné části na daňového poplatníka, nezdanitelné části na manželku, důchodového správcovského spoření, účelového spoření a pojistného na životní pojištění. Výsledkem je upravený základ daně.
- Pokud daňový poplatník v příslušném zdaňovacím období dosáhne základu daně, který
– se rovná nebo je nižší než 100násobek částky platného životního minima (nezdanitelná část základu daně ročně na daňového poplatníka je částka odpovídající 19,2násobku životního minima) platného k 1. lednu příslušného zdaňovacího období, - je vyšší než 100násobek platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na daňového poplatníka je částka odpovídající rozdílu 44,2násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně; pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na daňového poplatníka se rovná nule.
Pokud daňový poplatník v příslušném zdaňovacím období dosáhne základu daně:
- rovného nebo nižšího než 176,8násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s daňovým poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající 19,2násobku platného životního minima,
- nebo má vlastní příjem nepřesahující částku odpovídající 19,2násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je rozdíl mezi částkou odpovídající 19,2násobku platného životního minima a vlastním příjmem manželky (manžela), anebo má vlastní příjem přesahující částku odpovídající 19,2násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule,
- vyšší než 176,8násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s daňovým poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající rozdílu 63,4násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto daňového poplatníka; pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule, nebo má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka vypočítaná podle prvního bodu snížená o vlastní příjem manželky (manžela); pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule.
3. Výpočet daňové povinnosti
Daň = (sazba daně × základ daně snížený o nezdanitelnou část základu daně)
Na Slovensku od roku 2013 platí následující sazby:
- 19 % z části základu daně, která nepřesáhne 176,8násobek částky životního minima platného k 1. lednu zdaňovacího období (pro rok 2013 činí platné životní minimum konkrétně 34 401,74 EUR),
- 25 % z části základu daně, která přesáhne 176,8násobek životního minima platného k 1. lednu zdaňovacího období.
Dále od roku 2013 existuje tzv. zvláštní sazba daně ve výši 5 %, kterou platí vybraní ústavní činitelé např. prezident, vláda a poslanci Národní rady SR.
4. Úprava daňové povinnosti o daňový bonus
Daňový poplatník, který v zdaňovacím období měl zdanitelné příjmy podle § 5 nebo § 6 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy a současně vykáže základ daně, si může uplatnit daňový bonus ročně na každé vyživované dítě žijící v domácnosti s daňovým poplatníkem.
5. Odpočet zaplacených záloh a záloh uhrazených formou srážky
Zálohy na daň platí během zálohového období daňový poplatník, jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 2 500 EUR, přičemž zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Běžně tedy trvá od 1. 4. do 31. 3. následujícího roku.
Zálohy na daň neplatí daňový poplatník, který v předchozím zdaňovacím období měl pouze příjmy:
- uvedené v § 7 ZDP (z kapitálového majetku), nebo
- uvedené v § 8 ZDP (ostatní příjmy), nebo
- z nichž se daň vybírá srážkovou metodou (§ 43 ZDP), nebo
- ze závislé činnosti zdaňované zálohovým způsobem podle § 35 ZDP,
- který měl kombinaci uvedených příjmů,
- který kromě jiných druhů příjmů dosahuje i příjmy ze závislé činnosti a tento dílčí základ daně tvoří více než 50 % z celkového základu daně (§ 34 odst. 10 ZDP),
- jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku 2 500 EUR.
Pokud základ daně daňového poplatníka tvoří součet dílčích základů daně a jedním z nich je i dílčí základ daně z příjmu ze závislé činnosti, který tvoří 50 % a méně, zálohy na daň se platí v poloviční výši.
6. Konečná daňová povinnost (nebo daňový přeplatek) FO
Minimální výše daně z příjmů fyzických osob je v Slovenské republice 16,60 EUR. To znamená, že daň se nevybírá a daňový poplatník daň neplatí, pokud za celé zdaňovací období nepřekročí tuto částku nebo pokud celkové příjmy fyzické osoby nepřesáhnou 50 % z částky 19,2násobku životního minima.
Nezdanitelnou částí základu daně je do 31. prosince 2016 i částka prokazatelně zaplacených dobrovolných příspěvků na starobní důchodové spoření, a to nejvýše do výše 2 % ze základu daně (dílčího základu daně) zjištěného z příjmů podle § 5 nebo podle § 6 odst. 1 a 2 nebo ze součtu dílčích základů daně z těchto příjmů. Částka podle první věty nesmí překročit výši 2 % ze 60násobku průměrné měsíční mzdy v hospodářství Slovenské republiky zjištěné Statistickým úřadem Slovenské republiky za kalendářní rok, který je o dva roky starší než kalendářní rok, za který se zjišťuje základ daně.
Zdanění příjmů se provádí především v podaném daňovém přiznání, v případě příjmů ze závislé činnosti i v ročním zúčtování záloh provedeném zaměstnavatelem. V průběhu roku se příjmy ze závislé činnosti zdaňují zálohově, u ostatních druhů příjmů může vzniknout povinnost platit zálohy na daň.
Výběr daně srážkou je zvláštním způsobem výběru daně z příjmů, při kterém má povinnost výběru daně plátce daně, který vyplácí plnění podléhající dani vybírané srážkou po snížení o sraženou daň. V případech taxativně vyjmenovaných v zákoně č. 595/2003 Sb. o dani z příjmů v platném znění (dále jen „zákon o dani z příjmů“) může být vybraná daň považována za zálohu na daň, která se vyrovná prostřednictvím podaného daňového přiznání. V ostatních případech vybráním daně je splněna daňová povinnost.
Daňové přiznání
Daňové přiznání je daňový poplatník povinen podat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (tj. do 31. března), pokud za toto období dosáhl zdanitelné příjmy přesahující 50 % částky 19,2násobku životního minima. Rovněž je daňový poplatník povinen podat daňové přiznání, pokud vykazuje daňovou ztrátu. Daňový poplatník je povinen ve stanovené lhůtě svou daň uhradit.
