Výpočet daňové povinnosti fyzické osoby
Před podáním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je nutné vypočítat výši daňové povinnosti. Postup výpočtu daňové povinnosti:
- Výpočet základu daně z dílčích základů daní
- Úprava základu daně o odečitatelné položky
- Výpočet daňové povinnosti
- Úprava daňové povinnosti o daňový bonus
- Odečtení zaplacených záloh a záloh uhrazených formou srážky
- Výsledná daňová povinnost (nebo daňový přeplatek) fyzické osoby
1. Výpočet základu daně z dílčích základů daní
ZD = ČZD §5 + ČZD §6 + ČZD §7 + ČZD §8
Legenda:
- ZD – základ daně
- ČZD – dílčí základ daně
Základem daně (dílčím základem daně) jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec, případně příspěvky na zahraniční pojištění zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu. Základ daně (dílčí základ daně) zjištěný z příjmů podle § 5 nebo § 6 odst. 1 a 2 nebo součet dílčích základů daně z těchto příjmů se snižuje o nezdanitelné části základu daně. Základ daně se vypočítává tak, že od příjmů se odečtou daňové výdaje. Daňová ztráta vzniká daňovníkovi, jestliže daňové výdaje převyšují zdanitelné příjmy.
Přesněji je základem daně součet následujících (tzv. „dílčích“) základů daně:
- Podle § 5, zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec.
- Podle § 6, rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo výsledek hospodaření, tedy zpravidla zisk z podnikání zjištěný z účetnictví.
- Podle § 7, jednotlivé úroky a obdobné výnosy uvedené v zákoně jako příjmy z kapitálového majetku.
- Podle § 8, zdanitelný příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení.
Základem daně je rozdíl:
- zdanitelné příjmy (= příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny od daně podle tohoto zákona ani mezinárodní smlouvy)
- daňové výdaje (= výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů prokazatelně vynaložené daňovníkem, zaúčtované v účetnictví daňovníka nebo evidované v evidenci daňovníka podle § 6)
Jestliže daňovník v příslušném zdaňovacím období dosáhne základu daně, který
- se rovná nebo je nižší než 100násobek částky životního minima platného k 1. lednu příslušného zdaňovacího období (dále jen „platné životní minimum“), nezdanitelná část základu daně ročně na daňovníka je částka odpovídající 19,2násobku platného životního minima,
- je vyšší než 100násobek platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na daňovníka je částka odpovídající rozdílu 44,2násobku platného životního minima a čtvrtiny základu daně; pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na daňovníka je nulová.
O daňovou ztrátu se snižuje základ daně (dílčí základ daně) zjištěný z příjmů uvedených v § 6 odst. 1 a 2, přičemž se použije postup podle § 30.
2. Úprava základu daně o odečitatelné položky
Odečtení nezdanitelné části na daňovníka, nezdanitelné části na manželku, důchodové správní spoření, účelové spoření a pojistné na životní pojištění. Výsledkem je upravený základ daně.
- Pokud daňovník v příslušném zdaňovacím období dosáhne základu daně, který
– se rovná nebo je nižší než 100násobek částky platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na daňovníka je částka odpovídající 19,2násobku životního minima platného k 1. lednu příslušného zdaňovacího období, - je vyšší než 100násobek platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na daňovníka je částka odpovídající rozdílu 44,2násobku platného životního minima a čtvrtiny základu daně; pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na daňovníka je nulová.
Pokud daňovník v příslušném zdaňovacím období dosáhne základu daně
- rovného nebo nižšího než 176,8násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s daňovníkem v domácnosti nemá v tomto zdaňovacím období vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající 19,2násobku platného životního minima,
- nebo má vlastní příjem nepřesahující částku odpovídající 19,2násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je rozdíl mezi částkou odpovídající 19,2násobku platného životního minima a vlastním příjmem manželky (manžela), případně má vlastní příjem přesahující částku odpovídající 19,2násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) je nulová,
- vyšší než 176,8násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s daňovníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající rozdílu 63,4násobku platného životního minima a čtvrtiny základu daně tohoto daňovníka; pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) je nulová, nebo má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka vypočítaná podle prvního bodu snížená o vlastní příjem manželky (manžela); pokud je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) je nulová.
3. Výpočet daňové povinnosti
Daň = (daňová sazba × základ daně snížený o nezdanitelnou část základu daně)
Na Slovensku jsou od roku 2013 sazby konkrétně následující:
- 19 % z té části základu daně, která nepřesáhne 176,8násobek částky životního minima platného k 1. lednu zdaňovacího období (pro rok 2013 je částka životního minima konkrétně 34 401,74 eur),
- 25 % z té části základu daně, která přesáhne 176,8násobek životního minima platného k 1. lednu zdaňovacího období.
Kromě toho existuje od roku 2013 takzvaná zvláštní sazba daně ve výši pouze 5 %, kterou platí vybraní ústavní činitelé, např. prezident, vláda a poslanci Národní rady SR.
4. Úprava daňové povinnosti o daňový bonus
Daňovník, který v zdaňovacím období měl zdanitelné příjmy podle § 5 nebo § 6 zákona o dani z příjmů alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy a zároveň vykáže základ daně, si může uplatnit daňový bonus ročně na každé vyživované dítě žijící v domácnosti s daňovníkem.
5. Odečtení zaplacených záloh a záloh uhrazených formou srážky
Zálohy na daň platí v průběhu zálohového období daňovník, jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 2 500 eur, přičemž zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Obvykle tedy trvá od 1. 4. do 31. 3. následujícího roku.
Zálohy na daň neplatí daňovník, který v předchozím zdaňovacím období pobíral pouze příjmy:
- uvedené v § 7 ZDP (z kapitálového majetku), nebo
- uvedené v § 8 ZDP (ostatní příjmy), nebo
- z nichž je daň vybírána srážkovým způsobem (§ 43 ZDP), nebo
- ze závislé činnosti zdaňované zálohovým způsobem podle § 35 ZDP,
- který měl kombinaci uvedených příjmů,
- který kromě jiných druhů příjmů dosahuje i příjmy ze závislé činnosti a tento dílčí základ daně tvoří více než 50 % z celkového základu daně (§ 34 odst. 10 ZDP),
- jehož poslední známá daňová povinnost nepřesáhla částku 2 500 eur.
Pokud základ daně daňovníka tvoří součet dílčích základů daně a jedním z nich je dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, který tvoří 50 % nebo méně, platí se zálohy na daň poloviční výší.
6. Výsledná daňová povinnost (nebo daňový přeplatek) fyzické osoby
Minimální výše daně z příjmů fyzických osob je v Slovenské republice 16,60 €. To znamená, že daň se nevyměří a daňovník daň neplatí, pokud za celé zdaňovací období nepřesáhne tuto částku nebo pokud celkové příjmy fyzické osoby nepřesáhnou 50 % z částky 19,2násobku životního minima.
Nezdanitelnou částí základu daně je do 31. prosince 2016 i částka prokázaně zaplacených dobrovolných příspěvků na starobní důchodové spoření, a to maximálně do výše 2 % ze základu daně (dílčího základu daně) zjištěného z příjmů podle § 5 nebo § 6 odst. 1 a 2 nebo ze součtu dílčích základů daně z těchto příjmů. Částka podle první věty nesmí překročit výši 2 % z 60násobku průměrné měsíční mzdy v hospodářství Slovenské republiky zjištěné Statistickým úřadem Slovenské republiky za kalendářní rok, který dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se základ daně zjišťuje.
Zdanění příjmů se provádí převážně v podaném daňovém přiznání, v případě příjmů ze závislé činnosti i ve ročním zúčtování záloh provedeném zaměstnavatelem. V průběhu roku se příjmy ze závislé činnosti zdaňují zálohově, u ostatních druhů příjmů může vzniknout povinnost platit zálohy na daň.
Výběr daně srážkou je zvláštním způsobem vybírání daně z příjmů, při kterém povinnost vybrat daň má plátce daně, který vyplácí plnění podléhající dani vybírané srážkou po snížení o sraženou daň. V případech taxativně vyjmenovaných v zákoně č. 595/2003 Sb., o dani z příjmů v platném znění (dále jen „zákon o dani z příjmů“), může být vybraná daň považována za zálohu na daň, která se vyúčtuje prostřednictvím podaného daňového přiznání. V ostatních případech je vybráním daně splněna daňová povinnost.
Daňové přiznání
Daňové přiznání je povinen daňovník podat do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období (tj. do 31. března), pokud za toto období dosáhl zdanitelné příjmy přesahující 50 % částky 19,2násobku životního minima. Také je daňovník povinen podat daňové přiznání v případě, že vykazuje daňovou ztrátu. Daňovník je povinen v stanovené lhůtě daň uhradit.
