Práce

Vývoj inflace v českých podmínkách od roku 1990

Pavel 0

Vývoj inflace v našich podmínkách od roku 1990

Dnes žijeme v ekonomice, ve které ceny rok od roku rostou a někdy je tento růst velmi rychlý. Ceny mají dokonce tendenci růst i tehdy, když ekonomika vykazuje značný počet nezaměstnaných a nevyužité kapacity. Inflace je stejně stará jako tržní ekonomika, která se vyvíjela již od 13. století v Anglii. Během tohoto období ceny neustále rostly.

Inflace je pojem, který se řeší již od minulosti a je stále aktuálním tématem. Přichází podobně jako nemoci v různých formách. Dnes inflace roste v období dobré konjunktury a ustupuje v době recese. Celková cenová hladina v současnosti téměř nikdy neklesá.

Inflace ovlivňuje ekonomiku v různých směrech a každoročně nabývá jiné formy a podoby. Inflaci a pojmy s ní spojené jsme popsali a rozvinuli podle odborných zdrojů zabývajících se ekonomickými jevy a rovněž jsme zpracovali poznatky z knihy Ekonómia I.

Inflace

Inflace je obecný růst cen v ekonomice během určitého časového období. Patří mezi nejzávažnější makroekonomické problémy vyspělých ekonomik. Inflace znamená, že rostou ceny všech statků zařazených do rozsáhlého nákupního koše, nejen cena jednoho nebo dvou produktů.

Příčiny vzniku inflace jsou různorodé. Nejvíce patrnou je rostoucí nabídka peněz, tedy emise nových bankovek. Nové bankovky je nutné vydávat (emitovat) průběžně, neboť papír, z něhož jsou vyrobené, nevydrží věčně. Stát jako jediná instituce oprávněná peníze emitovat musí jejich vydávání přísně kontrolovat, aby jejich množství odpovídalo reálnému bohatství země. Pokud by stát vydal peněz nadměrně, vznikl by jejich přebytek, důsledkem čehož by každý měl spoustu peněz, ale neměl by si za ně co koupit. Obchodníci by totiž neměli dostatek zboží k uspokojení poptávky lidí, jimž se peníze hromadí v peněženkách.

Výsledek je zřejmý. Zboží by bylo málo, lidé by ho chtěli stále více a navíc by měli k dispozici velké množství peněz. Omezené množství zboží by se proto podle hesla „když dávají, tak ber“ prodávalo za mnohem vyšší ceny než dříve – a tak vzniká inflace.

Při inflaci trpí:

  • Spotřebitelé (obtížnější je porovnávat ceny a učinit informovaná rozhodnutí při rostoucích cenách).
  • Výrobci (plánování investic a výpočet určité míry zisku z jednotlivých projektů je komplikovaný, pokud se ceny nečekaně mění. Inflace snižuje míru zisku).
  • Spořitelé (při inflaci úspory ztrácejí svou hodnotu).

Při inflaci získávají:

  • Dlužníci (osoby, které mají dluhy) – inflace obvykle vede k nižším úrokovým sazbám, což znamená nižší náklady pro dlužníka.

Míra inflace

Míra inflace se definuje jako míra změny cenové hladiny (měřené například indexem spotřebitelských cen, CPI) a vyjadřuje se vztahem:

Během inflace rostou všechny ceny stejným tempem. Cenová hladina je vážený průměr cen statků a služeb v hospodářské soustavě, měřený pomocí indexu spotřebitelských cen.

Měření inflace

Změnu cenové hladiny za určité období určuje míra inflace. Ta se měří pomocí tzv. cenových indexů. Nejznámější jsou:

  • Deflátor HDP
  • Index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index)
  • Index cen výrobců (PPI – Producer Price Index)

Deflátor HDP: Může být považován za souhrnný cenový index. Zobrazuje cenu celého HDP (spotřeby, investic, vládních nákupů a čistého exportu), nikoliv ceny jednoho sektoru. Je to index založený na proměnlivých, nikoliv fixních vahách.

Index spotřebitelských cen (CPI): Nejrozšířenějším měřidlem inflace je index spotřebitelských cen, známý také jako CPI. Vypočítává se na základě cen potravin, oděvů, bydlení, paliv, dopravy, zdravotní péče, školného a dalších základních potřeb. Jak se ceny měří? CPI si lze představit jako velký koš zboží, které „průměrný“ spotřebitel nebo rodina pravidelně nakupuje.

Index cen výrobců (PPI): Měří cenovou hladinu na úrovni velkoobchodu a výroby. Je založen na přibližně 3 400 cenách zboží a zahrnuje ceny potravin, průmyslových výrobků a těžebních produktů.

Problémy indexových čísel: Přestože jsou cenové indexy důležité, mají své nedostatky. Některé problémy vyplývají z povahy cenových indexů. Jedním z nich je známý „problém indexových čísel“, spočívající ve stanovení vhodného období jako výchozího roku. Důsledkem je, že pokud spotřebitelé nahradí relativně drahé zboží zbožím levnějším, skutečné životní náklady jsou nadhodnocené. Další obtíže vyplývají z omezení rozpočtů zahrnutých do sledování.

Druhy inflace

Na inflaci lze nahlížet z různých hledisek:

  1. Z kvantitativního hlediska (podle tempa růstu cen):
    • Mírná: meziroční růst cen v rozmezí 1–9 %;
    • Utíkající: meziroční růst cen 10–1 000 %;
    • Hyperinflace: meziroční růst cen více než 1 000 %.
  1. Z hlediska příčin vzniku:
    • Poptávková inflace
    • Nákladová inflace
  1. Z hlediska očekávání ekonomických subjektů:
    • Anticipovaná inflace
    • Neanticipovaná inflace
  1. Z hlediska zjevnosti:
    • Zjevná inflace (otevřená)
    • Skrytá inflace
    • Tlumená inflace (blokovaná)
  1. Z hlediska vyváženosti:
    • Proporcionální: všechny ceny rostou přibližně stejně rychle. Absolutní cenová hladina roste, ale vzájemné poměry cen se nemění.
    • Neproporcionální: absolutní cenová hladina roste, ale poměry cen se mění.

Mimo tohoto dělení rozlišujeme také jiné druhy inflace:

  • Stagflace
  • Slumpflace

Deflace

Deflace nastává, pokud celková cenová hladina klesne. Jedná se o snižování celkové cenové hladiny. Nejčastěji se deflace definuje jako opak inflace, která nastává, když cenová hladina roste. Deflace nepředstavuje pouze určitý stav, ale soubor opatření, jejichž cílem je snížit celkovou cenovou hladinu. Na rozdíl od inflace ji lze označit za specifickou politiku. Neznamená návrat ke stavu před inflací, ale přináší nové, další problémy, které k negativům inflace přibývají.

Důsledky inflace

Za podmínek vysoké inflace klesají také reálné mzdy a další důchody obyvatelstva. Tím klesá kupní síla obyvatelstva. Inflace nepostihuje vlastníky hmotných statků (nemovitostí), jejichž ceny při inflaci rostou.

Důsledky a efekty inflace:

  • sociální napětí (růst cen spotřebních statků a služeb je rychlejší než nominální mzdy – zejména při hyperinflaci);
  • snižování kupní síly obyvatelstva;
  • změna struktury spotřeby (růst cen základních životních potřeb omezuje zdroje příjmů použitelné na jiné zboží);
  • vliv na vnější ekonomickou rovnováhu;
  • brzdění ekonomického růstu (vývoz se stává méně výhodný, klesá, převaha dovozu nad vývozem a tedy nabídky nad poptávkou).

Vývoj inflace v našich podmínkách

Podívejte se na vývoj inflace v našich podmínkách od roku 1990 po současnost:

Období 1990–1992

V roce 1990 byla oficiální míra inflace velmi nízká, protože ceny všech statků a služeb byly administrativně stanovovány vládou. Typickým jevem tohoto období byla „skrytá inflace“. V ekonomice panoval nedostatek zboží a služeb a existoval také černý trh, kde byly ceny nedostatkového zboží vysoké. Příčiny spočívaly v tom, že ceny byly pevně stanoveny na velmi nízké úrovni. Podle Jána Bednára ve zpracovaném textu: „Hlavním pilířem transformace ekonomiky bylo tedy uvolnění cen. Bylo nezbytné, aby ceny zboží byly určovány trhem na základě nabídky a poptávky a ne umělým stanovením.“

Částečné uvolnění cen k 1. 1. 1990 a odstranění cenových dotací vedly k růstu cenové hladiny. Došlo k několikanásobné devalvaci koruny, s cílem zvýšení konkurenceschopnosti v mezinárodním obchodu a zabránění růstu deficitu obchodní bilance. K rozsáhlé liberalizaci cen došlo na počátku roku 1991 a inflace prudce vystoupala na rekordní hodnoty. Podařilo se ji však rychle snížit, hlavně díky přísné fiskální a měnové politice. Do konce roku 1991 se dostala na úroveň předchozího roku. Rok 1992 se nesl ve znamení stabilní inflace kolem 10 %. Pozornost se přesunula od dalších transformačních kroků na plánování rozdělení federace a související problémy.

Inflace v roce 1993

Rok 1993 byl poznamenán rozdělením společného státu na dvě samostatné republiky. V článku Jána Bednára je uvedeno: „1. 1. 1993 vznikla Slovenská republika a bylo nutné pokračovat v započatém transformačním procesu na tržní ekonomiku. Současně bylo třeba vybudovat kompletní institucionální a legislativní rámec nezbytný pro fungování každého suverénního demokratického státu.“

Největší nárůst cenové hladiny v historii SR nastal právě v tomto roce. Hlavní příčinou byly komplexní změny daňového systému (zejména zavedení daně z přidané hodnoty). K 8. 2. 1993 proběhly reformy měnové odlouky a také zdravotního a sociálního pojištění, které přispěly k rekordní 27% míře inflace. Tento den se prakticky považuje za vznik slovenské koruny. Po měnové odlouce měli lidé z nové měny určité obavy a zaměňovali koruny za stabilní zahraniční měny. Nepomohly ani limity stanovené NBS na nákup valut a docházelo k výraznému poklesu devizových rezerv. Dne 10. července 1993 NBS přistoupila k 10% devalvaci koruny, což se odrazilo v nárůstu inflace z července na srpen o 2,1 procentního bodu.

Období 1994–1998

V roce 1994 nastalo postupné snižování inflace, které s menšími výkyvy pokračovalo až do roku 1998. Toto nezměnilo ani poměrně vysoké tempo hospodářského růstu a stabilní pokles nezaměstnanosti. Od ledna do května 1994 klesal každý měsíc růst spotřebitelských cen přibližně o 1 %. Jediným měsícem, kdy inflace vzrostla, byl květen, kdy byla naměřena míra inflace podle indexu CPI 13,9 %. Toto zvýšení souviselo hlavně se změnami spotřebních daní, zavedením dovozní přirážky a přesunutím některých statků a služeb ze 6% sazby DPH do 25%.

Podobně se nesl i rok 1995. Inflace stabilně klesala až na červenec, kdy se zvýšila o 0,2 %. Na přelomu července a srpna dosáhla inflace historicky poprvé jednociferné hodnoty. V tomto ukazateli bylo Slovensko lídrem mezi transformujícími se ekonomikami. „Velký vliv na tento vývoj měla mimo jiné zodpovědná fiskální a měnová politika i odložení deregulace některých cen na pozdější období,“ uvádí Ján Bednár.

Růst spotřebitelských cen se v roce 1996 ustálil kolem 6 %, až došlo k výraznému poklesu mezi červnem a červencem o 0,7 %. Důsledkem tohoto poklesu bylo snížení dovozní přirážky v polovině roku z 10 % na 7,5 % a také snížení základní sazby DPH z 25 % na 23 %. Na konci roku byla inflace podle indexu CPI 5,4 %.

Domácí poptávka se od vzniku SR prudce zvyšovala a nabídka se jí nestačila přizpůsobovat. Řešením byl růst dovozu zboží ze zahraničí. To vyústilo v pasivní obchodní bilanci, jejíž zmír

Pavel

Website:

Related Story