Vztahy se zaměstnanci
Kvalitní pracovník je základem firmy. Klíčovou roli zde hrají i faktory jako pochopení „filozofie“ firmy a činností, které vykonává, vztahy mezi lidmi na pracovišti, uvědomění si cíle, který má být souhrnem aktivit všech zaměstnanců dosažen, konkrétní atmosféra v dílně či kanceláři a schopnost účinně motivovat pracovníky.
Komunikace se zaměstnanci umožňuje předávat informace, upevňovat pracovní zaujetí a potřebný pocit sounáležitosti a – když je třeba – manažersky a lidsky zvládnout různé organizační změny či problémy a obtíže. Účinné předávání podstatných informací posiluje motivaci, zodpovědnost a výkon, pomáhá udržovat žádoucí míru soutěživosti, podněcuje tvořivost a usnadňuje adaptaci na nové podmínky.
Základní úlohou komunikace se zaměstnanci je zprostředkovat jim informace o jejich pracovní náplni, individuální odpovědnosti a výkonech. Jakmile jsou tyto základní informační potřeby naplněny, lze komunikační okruh dále rozšiřovat – informovat pracovníka o poslání firmy, organizačním začlenění, výsledcích a plánech větších pracovních celků a o tom, jak může sám přispět k optimálnímu fungování celého organismu.
Průzkumy komunikace se zaměstnanci ukazují, že pracovníci jednoznačně preferují komunikaci tváří v tvář se svým bezprostředním nadřízeným. Takové informační toky jsou přímé, osobní, neformální, probíhá při nich partnerská diskuse a nabízejí účinnou zpětnou vazbu – obě strany vidí a cítí dopady svých slov, mohou sledovat reakce na ně a pružně měnit komunikační strategii i taktiku.
Dalšími nástroji komunikačních možností jsou: od jednoduchého oběžníku až po bohatě ilustrovanou barevnou brožuru v tištěné podobě, od videofilmu po diapozitivy u vizuálních médií a od speciálních informačních linek až po složité interaktivní multimédia či elektronické nástěnky.
Projekt zaměstnaneckých PR musí obsahovat: pochopení potřeb managementu a zaměstnanců, klíčové výsledky, informační strategii, detailní plán médií, jimiž mají být příslušné sdělení doručeny; měřicí a hodnotící mechanismy a postupy.
Praxe v předních společnostech ukázala, že tam, kde vrcholové vedení aktivně podporuje informační toky „zdola“ a ochotně reaguje na podněty zaměstnanců, jsou patrné pozitivní dopady takové komunikace na pracovní morálku. Samozřejmě se při takové vzestupné komunikaci často objevují i kritické poznámky. Na podněcování a organizaci volného toku informací v organizaci, podniku či firmě existuje několik možností. Jsou to diskusní setkání manažerů se zaměstnanci, různé systémy navrhování zlepšení, sběr námětů a návrhů prostřednictvím zprostředkovatelů, rozličné průzkumy a přehledy, pochůzky manažerů různých úrovní po pracovištích, dny a hodiny otevřených dveří a podobně.
