Název článku:
Základní nástroje regulace trhu cenných papírů
Obsah článku:
Mezi základní nástroje regulace trhu cenných papírů patří:
- informační povinnost emitenta
- deregulace
- harmonizace
- samoregulace
Informační povinnost emitenta
Informační povinnost emitenta slouží k zajištění dostatečného množství pravdivých, aktuálních a významných informací pro investory. V praxi je informační povinnost zajištěna při emisi vytvořením prospektu a v průběhu obchodování daného instrumentu je nutné pravidelně zveřejňovat obchodní zprávy.
Regulační instituce neurčují, zda je emitent kvalitní nebo ne; jejich úkolem je zjistit, zda emitent zveřejňuje informace a zda jsou pravdivé. Cílem je ochrana před nekalými praktikami (praní špinavých peněz).
Zneužití neveřejných informací
Regulace trhu cenných papírů je zaměřena proti obchodům založeným na neveřejných informacích – jde o veřejnosti neznámé burzotvorné skutečnosti, které se týkají jednoho nebo více emitentů. Ke zneužívání neveřejných informací dochází dvěma způsoby:
- primární osobou (informace získané ze zaměstnaneckého poměru)
- sekundární osobou (získává informace nelegálním způsobem od primární osoby)
Zneužívání neveřejných informací je trestný čin (nelegální obchod):
- znalost neveřejných informací u velkých akciových společností není příliš atraktivní, tyto zpravidla nevyvolávají výrazné kolísání tržních hodnot firmy
- pokud kolísání tržní hodnoty firmy nesouvisí s makroekonomickými veličinami, znamená to, že ve firmě není něco v pořádku
- dochází k podkopávání důvěry investorů
Menšinový klub ekonomů
Tzv. „Menšinový klub ekonomů“ představuje ekonomický směr, který považuje neveřejné informace za prospěšné. Zástupci tohoto směru tvrdí, že takové nelegální obchody zvyšují aktivitu podnikatelů, kteří jsou více zainteresováni na zisku, a umožňují tak nahradit neschopnost veřejnosti ocenit hodnotu informace. Obchody jsou podle nich přínosné, pokud není možné některé informace seriózně zveřejnit (například z důvodu ohrožení konkurenčních výhod firmy).
Henry G. Manne a prospěšnost neveřejných informací
Představitelem směru, který považuje neveřejné informace za prospěšné, je Henry G. Manne. Jeho argumenty jsou:
- tyto obchody zvyšují aktivitu podnikatelů, protože jsou více zaměřeni na zisk
- obchody umožňují ocenit hodnotu informací
- obchody jsou přínosné tehdy, když neohrožují konkurenční výhody firmy
Současné trendy regulace
V současnosti probíhá proces deregulace, harmonizace a samoregulace.
Deregulace
- upouští se od administrativních nástrojů a využívají se tržní nástroje
- investor na trhu cenných papírů by měl být primárně chráněn konkurencí a až sekundárně státem
Harmonizace
- probíhá na celosvětové i regionální úrovni
Samoregulace
- primární tvůrci regulační politiky jsou zároveň jejími regulátory
- jejich činnosti jsou financovány trhem, nikoli ze státních prostředků
- například kótování cenných papírů na sekundárních trzích, udělování licencí brokerům
- samoregulační instituce jsou schopné identifikovat problémy již v počátcích a danou situaci řešit
- státní regulace tvoří protiváhu samoregulaci, zároveň ji však doplňuje
- vztah mezi státní regulací a samoregulací musí být jasně definován
Praní špinavých peněz
K tomuto jevu dochází při realizaci kontraktů, které nemají legální charakter. Tento typ obchodu je známý desítky let. Dochází k expanzi těchto nelegálních aktivit, extrémní nárůst byl zaznamenán ve druhé polovině 70. let.
Podstata
- pokud se jedná o nelegální aktivity, většina plateb probíhá v hotovosti, kterou je nutné legalizovat (vyprat), tedy změnit na legální příjem
- od poloviny 70. let se instituce snaží proti těmto praktikám bojovat
- systém praní špinavých peněz se neustále vyvíjí a zahrnuje neuvěřitelně vysoké částky
Definice špinavých peněz
Jsou to peníze pocházející z trestné činnosti (organizovaný zločin – drogy, strategické suroviny, obchod s lidmi, velké finanční podvody, zpronevěry, provoz nelegálních her, padělání cenných papírů), které se formou praní dostávají do legálního systému tak, že se zatají jejich původ a vytváří se zdání legálně získaných peněz.
V praxi v tomto procesu sehrávají významnou roli velké firmy, směnárny, investiční společnosti a banky.
Formy praní špinavých peněz
- Špinavé peníze jsou ukládány na velké množství finančních účtů a následně převáděny do různých zemí
- Převod financí do zemí, kde chybí mechanismy regulace a kontroly legálních aktivit
- Předstírá se, že špinavé peníze pocházejí z legálního příjmu z oprávněného podnikání
- Realizují se platby mezi firmami za neexistující služby a produkty
- Nákup a zpětný prodej žetonů z kasina
Více o praní špinavých peněz se dozvíte na stránce Regulace trhu s cennými papíry.
