Získávání lidských zdrojů

Lidské zdroje představují prioritní zdroj efektivní činnosti a prosperity podniku a v současnosti jsou rozhodujícím předpokladem budování silných stránek a konkurenčních výhod podniku.

Jako podnikový faktor představuje lidská práce vynakládání psychických a fyzických schopností člověka k dosažení cílů podniku. Pracovní výkon člověka závisí na faktorech, jako jsou fyzické a duševní schopnosti (věk, nadání, vzdělání, zkušenosti) a soubor faktorů, které ovlivňují vůli a chuť pracovat, tj. maximálně využívat své fyzické a psychické schopnosti.

Základní činnosti personálního útvaru

  • plánování pracovníků,
  • získávání a výběr pracovníků,
  • rozmisťování pracovníků,
  • hodnocení pracovníků a práce,
  • zajišťování kolektivního vyjednávání,
  • tvorba a zabezpečování podnikových sociálních služeb,
  • prosazování úzké spolupráce a dobré komunikace všech útvarů podniku a všeobecné informovanosti shora dolů.

Motivace pracovníků

Pracovníka je třeba motivovat. Čtyři faktory motivace k práci jsou: výběr lidí, pracovní podmínky, podnikové sociální služby a odměňování.

Stanovení potřeby lidských zdrojů

Jde o zjištění počtu a struktury zaměstnanců, kteří jsou potřební k dosažení podnikových cílů.

Struktura pracovníků

  • výrobní dělníci,
  • réžijní dělníci,
  • manažeři.

Metody určování potřeby pracovníků

  • Expertní (intuitivní) metody – jsou založeny na úsudku expertů, vycházejí z informací o podmínkách a náročnosti podnikových úkolů. Těmito metodami se stanovuje potřeba managementu.
  • Kvantitativní metody – používají matematické a statistické přepočty a vyžadují poměrně širokou datovou základnu.

Princip přepočtu těchto metod, ale i obecného přepočtu potřeby lidských zdrojů vypadá takto: potřeba pracovníků = objem práce / výkonnost pracovníka.

  • Metoda normohodin – pracovníci, kteří pracují na normovaných pracích, tedy jde především o potřebu výrobních dělníků.
  • Metoda norem obsluhy – v podnicích hutnického a chemického průmyslu, v podmínkách, kde výkon pracovníka závisí na technologii (aparáturní výroby).
  • Metoda obsluhovaných míst – tam, kde je více rovnorodých pracovišť, která je třeba obsloužit. Tato metoda se používá pro plánování počtu pomocných pracovníků.

Získávání lidských zdrojů

Východiskem získávání lidských zdrojů jsou informace o potřebě pracovníků, jejich struktuře a o zdrojích pracovních sil (vnější, vnitřní).

Úkolem získávání lidských zdrojů je zajistit dostatečný počet vhodných pracovníků s ohledem na náklady procesu. Personální praxe zpravidla upřednostňuje obsazování volných míst z vnitřních zdrojů.

Postupnost kroků procesu výběru

  1. Ucelená a jasná představa o pracovníkovi – to vyžaduje popis práce a pracovního místa.
  2. Nábor a získávání širšího okruhu kandidátů (širší výběr) – realizovaný prostřednictvím inzercí a úřadů práce. Počet uchazečů závisí na:
    • propagačních opatřeních podniku,
    • situaci na trhu práce,
    • požadavcích na dané pracovní místo,
    • atraktivitě podniku.
  3. Analýza schopností uchazečů – zjistit a prověřit schopnosti uchazeče, rozšířit okruh informací o něm a napomoci tak konečnému rozhodnutí.
  4. Rozhodnutí o výběru – všichni uchazeči mají být slušnou formou informováni o výsledcích výběrového řízení.

Tvorba pracovních podmínek

  • Časové podmínky práce – určují délku a strukturu pracovní doby, účelné střídání práce a odpočinku. Zákoník práce stanovuje:
    • maximální délku týdenní pracovní doby,
    • maximální délku pracovní doby během pracovního dne,
    • minimální nepřetržitý denní/týdenní odpočinek,
    • limity v poskytování dovolené.
  • Pracovní prostředí – složení a úroveň faktorů ovlivňujících pracovníka:
    • Fyzikální faktory – osvětlení, barva, hluk, čistota ovzduší.
    • Sociálně-psychologické faktory – možnosti participovat na rozhodování o způsobu vykonávání práce, tempo a monotónnost práce, vztahy na pracovišti.

Podnikové sociální služby

Komplex činností, které podnik poskytuje svým pracovníkům a jejich rodinným příslušníkům. Podnik je poskytuje dobrovolně. Cílem je pozitivně ovlivnit výkon zaměstnanců a budovat loajalitu vůči podniku.

  • podnikové vzdělávání,
  • příspěvek na stravování, rekreaci, zdravotní péči, služební mobil, auto, byt,
  • cafeteria systém.

Odměňování

Poskytování mzdy a dalších peněžních odměn zaměstnancům. Jeho úkolem je především zohlednit úsilí a přínos zaměstnanců pro podnik a podporovat jejich motivaci.

Zákon o mzdě

Mzda je peněžité plnění nebo plnění peněžní hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnanci za práci.

Ekonomická funkce mzdy

  • Nákladová funkce – mzda jako cena práce je součástí nákladů podniku.
  • Stimulační/motivační funkce – její působení na pracovní aktivitu zaměstnanců.

Sociální funkce

Při usměrňování minimální životní úrovně.

Základní mzdové formy

  • časová,
  • úkolová,
  • podílová,
  • kombinovaná.

Doplňkové mzdové formy

  • prémie a odměny,
  • osobní ohodnocení,
  • podíly na hospodářském výsledku,
  • hodnocení mimořádných pracovních podmínek.