Dotace jako nástroj agrární politiky

Dotace jako nástroj agrární politiky

Do roku 1989 bylo zemědělství preferovaným odvětvím, jehož výkonnost byla výrazně ovlivňována státem prostřednictvím přerozdělování zdrojů ve prospěch zemědělství. V roce 1991 došlo v politice dotací k zlomu a od roku 1992 se její úroveň při objemu 7,5 mld. Kčs stabilizovala na úrovni 42 % oproti roku 1989. Toto snížení mělo škodlivý dopad na ekonomiku zemědělských podniků. Výše dotací na 1 ha zemědělské půdy představuje přibližně 1/6 až 1/5 úrovně v Evropské unii.

Dotace:

  • přímé
  • nepřímé
  • systémové – nejsou na ně právní nárok
  • fakultativní – právní nárok

Znakové charakteristiky:

  • cílovost
  • selektivnost – nejsou poskytovány všem stejným způsobem
  • vazba na legislativní ustanovení

Přímé dotace – vážou se na jednotku výrobního faktoru (například na pracovníka, na hektar).

Nepřímé dotace – ovlivňují situaci nepřímo, podílejí se na úhradě úroků z úvěrů (někdy i těchto úvěrů samotných).

Systémové dotace – poskytují se při splnění určitých podmínek. Žádost se formálně schvaluje a dotace je přidělena.

Fakultativní dotace – podléhají konkurznímu řízení, často jsou vázány na investice – musí být vypracován projekt; do 5 milionů Kčs rozhoduje regionální komise, nad 5 milionů Kčs ministerstvo.

Žádost o poskytnutí dotace musí obsahovat odůvodnění, v němž se očekává ekonomický přínos činnosti financované z dotace a požadovanou výši dotace.

Cílem dotací v letech 1993 a 1994 bylo působit na:

  • stabilizaci potravinové bezpečnosti a rovnováhu nabídky a poptávky po zemědělských komoditách,
  • udržení krajinnotvorných a ekologických funkcí zemědělství a stabilizaci venkovského osídlení,
  • podporu stabilizace výroby, motivaci k zvyšování kvality produkce a zdravotní nezávadnosti potravin.

Přibližně 50 % dotací se vynakládá formou systémových dotací na restrukturalizaci hospodaření v horších přírodních podmínkách.

Dotace lze poskytnout na účely podpory:

  • hospodaření v horších přírodních podmínkách
  • chov ovcí a koz
  • trvalých změn druhu pozemku
  • doplňkových činností v zemědělství včetně rozvoje venkovské turistiky a osídlení krajiny
  • ekologických postupů
  • částečné úhrady úroků z úvěrů
  • nákupu osiv, sadby, biologického materiálu, průmyslových hnojiv včetně vápnění a přípravků na ochranu rostlin
  • zachování genofondu, šlechtění a udržovacího šlechtění odrůd osiv a sadby
  • zachování genofondu a podpora růstu genetického potenciálu hospodářských zvířat
  • historicky a společensky významných zařízení rezortního významu
  • zvyšování kvality kravského, ovčího a kozího mléka a hovězího masa
  • ozdravování chovů hospodářských zvířat
  • nákupu moderní zemědělské techniky a technologií
  • dokončení rozestavěné investiční výstavby zahájené a dotované v předchozím období na novou výstavbu
  • využívání závlah
  • proexportní výkonnosti

Státní fond tržní regulace – popsaný v cenách.

Státní podpůrný fond zemědělství a potravinářství:

  • účelově zřízený fond na rozvoj programů (výrobních, restrukturalizačních) a na rozvoj trhu s půdou,
  • podpora transformace, privatizace, restrukturalizace podniků půdohospodářského komplexu,
  • dynamizace tvorby zdrojů, růst produktivity práce,
  • zvyšování efektivity fixního kapitálu,
  • zvyšování exportní výkonnosti,
  • podpora regionálních rozvojových programů.

Státní fond ochrany a zvelebování zemědělského půdního fondu – napomáhá udržování a zvyšování úrodnosti půdy.