Dotace jako nástroj agrární politiky
Do roku 1989 bylo zemědělství preferovaným odvětvím, jehož výkonnost byla výrazně ovlivňována státem prostřednictvím přerozdělování zdrojů ve prospěch zemědělství. V roce 1991 došlo v politice dotací k zlomu a od roku 1992 se její úroveň při objemu 7,5 mld. Kčs stabilizovala na úrovni 42 % oproti roku 1989. Toto snížení mělo škodlivý dopad na ekonomiku zemědělských podniků. Výše dotací na 1 ha zemědělské půdy představuje přibližně 1/6 až 1/5 úrovně v Evropské unii.
Dotace:
- přímé
- nepřímé
- systémové – nejsou na ně právní nárok
- fakultativní – právní nárok
Znakové charakteristiky:
- cílovost
- selektivnost – nejsou poskytovány všem stejným způsobem
- vazba na legislativní ustanovení
Přímé dotace – vážou se na jednotku výrobního faktoru (například na pracovníka, na hektar).
Nepřímé dotace – ovlivňují situaci nepřímo, podílejí se na úhradě úroků z úvěrů (někdy i těchto úvěrů samotných).
Systémové dotace – poskytují se při splnění určitých podmínek. Žádost se formálně schvaluje a dotace je přidělena.
Fakultativní dotace – podléhají konkurznímu řízení, často jsou vázány na investice – musí být vypracován projekt; do 5 milionů Kčs rozhoduje regionální komise, nad 5 milionů Kčs ministerstvo.
Žádost o poskytnutí dotace musí obsahovat odůvodnění, v němž se očekává ekonomický přínos činnosti financované z dotace a požadovanou výši dotace.
Cílem dotací v letech 1993 a 1994 bylo působit na:
- stabilizaci potravinové bezpečnosti a rovnováhu nabídky a poptávky po zemědělských komoditách,
- udržení krajinnotvorných a ekologických funkcí zemědělství a stabilizaci venkovského osídlení,
- podporu stabilizace výroby, motivaci k zvyšování kvality produkce a zdravotní nezávadnosti potravin.
Přibližně 50 % dotací se vynakládá formou systémových dotací na restrukturalizaci hospodaření v horších přírodních podmínkách.
Dotace lze poskytnout na účely podpory:
- hospodaření v horších přírodních podmínkách
- chov ovcí a koz
- trvalých změn druhu pozemku
- doplňkových činností v zemědělství včetně rozvoje venkovské turistiky a osídlení krajiny
- ekologických postupů
- částečné úhrady úroků z úvěrů
- nákupu osiv, sadby, biologického materiálu, průmyslových hnojiv včetně vápnění a přípravků na ochranu rostlin
- zachování genofondu, šlechtění a udržovacího šlechtění odrůd osiv a sadby
- zachování genofondu a podpora růstu genetického potenciálu hospodářských zvířat
- historicky a společensky významných zařízení rezortního významu
- zvyšování kvality kravského, ovčího a kozího mléka a hovězího masa
- ozdravování chovů hospodářských zvířat
- nákupu moderní zemědělské techniky a technologií
- dokončení rozestavěné investiční výstavby zahájené a dotované v předchozím období na novou výstavbu
- využívání závlah
- proexportní výkonnosti
Státní fond tržní regulace – popsaný v cenách.
Státní podpůrný fond zemědělství a potravinářství:
- účelově zřízený fond na rozvoj programů (výrobních, restrukturalizačních) a na rozvoj trhu s půdou,
- podpora transformace, privatizace, restrukturalizace podniků půdohospodářského komplexu,
- dynamizace tvorby zdrojů, růst produktivity práce,
- zvyšování efektivity fixního kapitálu,
- zvyšování exportní výkonnosti,
- podpora regionálních rozvojových programů.
Státní fond ochrany a zvelebování zemědělského půdního fondu – napomáhá udržování a zvyšování úrodnosti půdy.
