Ovoce a zelenina v potravinářství a výživě

Ovoce a zelenina jsou nezbytnými složkami naší stravy, protože obsahují cenné vitamíny (A, C, E, K, …) a minerální látky (Fe, Ca, Pb, …). Jak ovoce, tak zelenina podléhají zkáze, a proto je musíme pečlivě přebírat a skladovat. Ovoce i zelenina mají nízkou energetickou hodnotu (zelenina má nižší než ovoce). Velmi důležitou složkou je vláknina ve formě celulózy (25 %).

Ovoce

Ovoce jsou lahodně chutnající dužnaté a šťavnaté plody mnoha stromů a keřů.

Členění ovoce

Jaké je tedy členění ovoce z tovarovědného hlediska? Podle struktury plodů rozlišujeme tyto druhy ovoce:

  • jaderné ovoce
  • peckové ovoce
  • bobulové ovoce (rybíz, angrešt)
  • skořápkové (ořechy)

Pozor, citrusové plody (fíky, banány, datle) zařazujeme do samostatné skupiny bez ohledu na obsah nebo strukturu plodu.

Co obsahuje ovoce

Podstatnou část ovoce tvoří voda (70 – 95 %). Kromě vody ovoce obsahuje organické kyseliny, sacharidy, dusíkaté látky, celulózu, pektinové látky, minerální látky, vitamíny a látky aromatické a chuťové. Mnohé z těchto složek jsou rozpustné ve vodě a tvoří ovocnou šťávu.

  • Organické kyseliny – organické kyseliny obsažené v ovoci jsou: jablečná kyselina, citronová kyselina, vinná kyselina, kyselina mléčná a kyselina salicylová. Dodávají ovoci osvěžující chuť.
  • Sacharidy – sacharidy nacházející se v ovoci jsou glukóza a fruktóza. Obsah sacharidů vzrůstá se stupněm zralosti ovoce.
  • Dusíkaté látky – dusíkaté látky v ovoci jsou přítomny v nepatrném množství.
  • Celulóza – celulóza představuje stavební materiál buněčných stěn ovoce. Celulóza je přítomna ve formě ligninu a hemicelulózy.
  • Pektinové látky – mezi pektinové látky v ovoci patří protopektin. Protopektin se štěpí na pektin a tím ovoce změkne.
  • Minerální látky – minerální látky, které se nacházejí v ovoci, jsou v zralém ovoci přítomny ve formě vápníku, draslíku, hořčíku a železa (Ca, K, Mg, Fe).
  • Vitamíny – ovocné vitamíny – C a beta-karoten, který se štěpí a v organismu mění na vitamín A.
  • Aromatické a chuťové látky – aromatické a chuťové látky v ovoci – různé silice a glykosidy. Měkčením ovoce obsah silic ubývá.
  • Tříslovina – tříslovina v ovoci – amygdalin – nachází se v peckách ovoce. Amygdalin je ve větším množství škodlivý, protože se enzymaticky štěpí na kyanoctovou kyselinu.

Zelenina

Zelenina je jedlá část nejčastěji kultivovaných rostlin, které se používají buď v čerstvém stavu, nebo v různě kuchyňsky upraveném stavu. Co obsahuje zelenina? Zelenina obsahuje: vodu (25 – 95 %), bílkoviny (4 %), sacharidy (2 – 25 %) + škrob a celulózu, tuk (0,1 – 1 %). Z minerálních látek obsahuje zejména železo, vápník, draslík, hořčík, sodík, fosfor, jód (Fe, Ca, K, Mg, Na, P, Cu, F, I). Zelenina obsahuje tyto vitamíny: C, A, B, K. Dále obsahuje enzymy, barviva a kyseliny a malé množství tříslovin.

Členění zeleniny

Podle struktury rozlišujeme tyto druhy zeleniny:

  • košťálová zelenina
  • kořenová zelenina
  • listová zelenina
  • cibulová zelenina
  • plodová zelenina
  • lahůdková zelenina

Skladování a vady ovoce a zeleniny

Vady ovoce a zeleniny

  1. živočišní škůdci, kteří napadají a znehodnocují zeleninu již během svého růstu (mšice, mušky, červíci, pásací, háďátka, hraboši)
  2. hniloba a plíseň, jejichž příčinou jsou různé mikroorganismy, které se mohou dostat infekcí z vnějšího prostředí do skladovacích prostor, a proto je důležitá kontrola před uskladněním. Velmi náchylné k hnilobě a plísním jsou mechanicky poškozené plody ovoce a zeleniny. Různými chorobami se mění barevnost (hnědá / černá).
  3. paření – způsobuje změnu chuti a vůně. Vzniká, když se zelenina nashromáždí do velké hromady.
  4. zamrznutí – černá barva ovoce a zeleniny
  5. zvýšený výskyt dusičnanů – z nadměrného přihnojování dusíkatými hnojivy.

Skladování ovoce a zeleniny

Při skladování ovoce a zeleniny probíhají v produktech různé biochemické procesy. Tyto však lze omezit a tím prodloužit použitelnou hodnotu produktu správným skladováním. Hlavní podmínky skladování ovoce a zeleniny jsou dodržení teploty a relativní vlhkosti ve skladovacích prostorách. Doporučená teplota je 0 – 1 °C (pro brambory 1 – 2 °C). Doporučená relativní vlhkost je 85 – 90 % (u cibulové zeleniny 70 %). Celkově nesmí být teplota jiná než 0 – 5 °C. Skladovací prostory je nutné pravidelně větrat. Produkty je třeba kontrolovat a přebírat. Ve velkoskladech musí být klimatizace jak pro teplotu, tak pro relativní vlhkost.

Konzervování zeleniny

Mezi hlavní způsoby konzervování zeleniny patří:

  1. Sterilizace
  2. Mléčné kvašení (fermentace)
  3. Sušení
  4. Zmrazování
  5. Nakládání do octa

Sterilizace

Konzervování sterilizací (80 °C, 15–20 min.) – celé kusy nebo drobně nakrájené kousky zeleniny zalité slaným, kyselým nebo sladkokyselým nálevem, ochucené kořením a sterilizované v kovových nebo skleněných obalech. Je třeba je skladovat v chladných, suchých, čistých, dobře větratelných prostorách, které jsou chráněné proti mrazu a mají tlumené světlo.

Mléčné kvašení (fermentace)

Konzervování zeleniny mléčným kvašením – konzervujeme okurky, zelí, celer, řepu, fenykl, kadeřáb, květák či papriku. Mléčné kvašení zajišťuje několik druhů kyselino-milných bakterií, které v procesu kvašení přeměňují sacharidy v zelenině na kyselinu mléčnou, navíc vytvářejí i další vitamíny B-komplexu, mezi kterými je i malé množství životně důležitého vitamínu B12.

Sušení

Konzervování zeleniny sušením – sušená zelenina je nadrobno nakrájená, zbavená vody (její obsah může být max. 12 %). Má nízkou biologickou hodnotu, protože se teplem ničí vitamín C.

Zmrazování

Konzervování zeleniny zmrazováním – celé nebo nakrájené plody (mrkev, hrášek, kukuřice), které se zmrazují při teplotě –36 °C a v obchodě se udržují při teplotě –18 °C. Zmrazování je z hlediska zachování užitné hodnoty produktu nejvhodnější způsob konzervování zeleniny. Zachovává se tak chuť, barva a další vlastnosti.

Nakládání do octa

Konzervování zeleniny nakládáním do octa – celé nebo nakrájené plody (okurky, cibulky, česnek, kukuřičky…).

Konzervování ovoce

Mezi hlavní způsoby konzervování ovoce patří:

  1. Kompoty
  2. Marmelády
  3. Marmelády ze 2 druhů ovoce
  4. Marmeládové směsi
  5. Džemy
  6. Lekváry
  7. Ovocné sirupy
  8. Ovocné šťávy
  9. Ovocné protlaky
  10. Zmrazené ovoce
  11. Lyofilizace – sušení mrazem

Kompoty

Kompoty, celé nebo dělené plody zalité cukrovým nálevem a sterilizované.

Marmelády

Marmeláda je výrobek z rozvařeného, propasírovaného ovoce vařeného s určitým podílem cukru do želatinovité až tuhé konzistence.

Marmelády ze 2 druhů ovoce

Marmeláda může být také ve formě marmelády ze 2 druhů ovoce – z jablek a některého druhu tzv. ušlechtilého ovoce (třešně, borůvky, jahody …) v poměru 1:1. Vůně a chuť musí pocházet z ušlechtilého ovoce.

Marmeládové směsi

Marmeládová směs je vyrobena z 80 % jablečného protlaku, 10 % protlaku ušlechtilého ovoce a 10 % protlaku přísadového ovoce. Přísadové ovoce: angrešt, hrozny, kdoule, angrešty, švestky apod. Má mít tuhou konzistenci. Dá se krájet nožem. Má červenou barvu.

Džemy

Džem je produkt připravený povařením jednoho druhu ovoce, čerstvého nebo mraženého, vařeného s cukrem do želatinovité konzistence. Na rozdíl od marmelády obsahuje džem nerozvařené ovoce.

Lekváry

Lekvár je výrobek připravený zahušťováním hrubě pasírovaného protlaku s cukrem. Konsistence má být polotuhá až tuhá. To je hlavní rozdíl mezi džemem a lekvárem. Další rozdíl je samozřejmě chuť.

Ovocné sirupy

Ovocný sirup je vyčištěné, filtrované, cukrem konzervované ovocné šťávy.

Ovocné šťávy

Ovocná šťáva je kapalina bez sedimentů. Výjimku tvoří šťávy z citrusových plodů, které mohou obsahovat zbytky dužiny. Do obchodní sítě dodávány z jednoho druhu ovoce nebo z mixu ovoce.

Ovocné protlaky

Ovocný protlak je sterilizovaný výrobek, který obsahuje propasírované, rozvařené ovoce, obvykle s malým přídavkem cukru. Má kašovitou konzistenci. Rovněž se vyrábí z jednoho nebo více druhů ovoce.

Zmrazené ovoce

Zmrazené ovoce – podobně jako zelenina – celé nebo nakrájené plody (borůvky, maliny, jahody), které se zmrazují při teplotě –36 °C a v obchodě se udržují při teplotě –18 °C. Zmrazování je z hlediska zachování užitné hodnoty produktu nejvhodnějším způsobem konzervování ovoce. Zachovává se tak chuť, barva a další vlastnosti.

Lyofilizace – sušení mrazem

Lyofilizace představuje proces odpaření (odstranění) vody ze zmrazených produktů (ovoce). Využívá sublimaci – odstraněním vody z potraviny se zabraňuje množení bakterií. Ve finálním produktu je obsah vody velmi nízký, což vede k přirozenému způsobu konzervace. Takto sušené potraviny si zachovávají přibližně 90 % původních charakteristik: tvar, barvu, aroma i výživovou hodnotu. Proces lyofilizace zajišťuje dlouhou trvanlivost produktu.