Zásoby
Zásoby jsou hmotné statky, které se nacházejí v podniku a dosud nebyly použity k určitému účelu. Překonávají časovou a prostorovou nesouladnost mezi jednotlivými fázemi reprodukčního procesu a zabezpečují plynulý chod podniku.
Zásobování
Zásobování představuje funkční činnost podniku, kterou začíná transformační proces probíhající v něm. Patří do oblasti materiálového hospodářství – tři dimenze vnímání materiálového hospodářství (MH):
- úzké vnímání MH (tzv. klasická oblast kompetencí) – zahrnuje pouze činnosti obstarávání (nákupu a dopravy) a skladování,
- širší vnímání MH (tzv. rozšířená kompetenční oblast) – obsahuje i činnosti spojené s rozmístěním materiálu na místa zpracování v podniku i pohyb materiálu mezi jednotlivými místy zpracování,
- nejširší vnímání MH (tzv. rozsáhlá kompetenční oblast) – MH se ztotožňuje s hmotným tokem v podnikovém transformačním procesu, tedy kromě již zmíněných činností zahrnuje také přípravu odbytu hotové produkce.
Předmět zásobování
Předmět zásobování je diferencován podle typu podniku. Nejčastěji se vymezují tři skupiny předmětů obstarávání:
- Vstupní materiály – podílejí se na podnikovém transformačním procesu. Člení se na:
- výrobkové materiály – stávají se součástí výrobku, dělíme je na základní (tvořící hmotnou podstatu výrobku) a pomocný materiál doplňující výrobek, například barvy,
- technologické materiály – provozní materiály podniku,
- Polovýrobky – podílejí se na kompletaci výrobku vyráběného v rámci vlastního výrobního procesu, např. meziprodukty, kompletizační díly, konstrukční dílce, součástky,
- Obchodní zboží – nepodílejí se na kompletaci vlastního výrobku, ale stávají se v původní podobě předmětem dalšího prodeje, například odběratel požaduje jeho dodání v souvislosti s koupí našeho výrobku (autorádio zabudované do automobilů u výrobce automobilů).
Úkoly zásobování
Úkoly zásobování vyplývají z jeho funkcí:
-
- recyklace surovin – souvisí se vzrůstem zájmu o ochranu životního prostředí. Zdůrazňuje se, že nejen komplexní zpracování surovin, ale i opakované využití různých pomocných přepravních prostředků, obalových materiálů či jiných znovupoužitelných materiálů může přispět ke ekologii podnikové činnosti.
Z těchto základních funkcí zásobování vyplývají i jeho dva základní cíle zásobování:
- zajištění materiálových potřeb (popř. potřeb obchodního zboží) = věcný cíl,
- snížení nákladů podnikové činnosti = ekonomický cíl.
Se zásobováním obecně souvisejí tři skupiny nákladů:
- přímé materiálové náklady (ceny surovin, materiálů, polotovarů …),
- náklady na vázaný kapitál (kalkulované úroky z cizího kapitálu vázaného v zásobách),
- vlastní náklady procesu zásobování (mzdy personálu, dopravní náklady, skladovací náklady, náklady na obchodní jednání …).
Zásobovací strategie
Zásobovací strategie podniku, jako jedna z funkčních strategií, vychází především z odbytkové strategie podniku.
- Odbyt výrobků, odvozený z poznatků o konečných potřebách, rozhodujícím způsobem ovlivňuje tvorbu výrobního programu, z něhož se odvozuje potřeba materiálu.
- Kromě znalostí o výrobcích a jejich odbytkové strategii vychází zásobovací strategie také z informací:
- o podmínkách výroby,
- o dostupnosti materiálových zdrojů na nákupních trzích,
- informace o podmínkách získávání zdrojů (cena, doprava apod.).
Prvky zásobovací strategie podniku
- Prvky související s předmětem nákupu tvoří:
- politika množství,
- politika kvality,
- cenová politika.
- Prvky související se zdroji nákupu tvoří:
- způsob dodání,
- počet dodavatelů,
- prostorové rozložení dodavatelů.
- Prvky spojené s tvorbou podmínek nákupu tvoří:
- budování dodavatelských vztahů,
- nákupní reklama,
- nákupní orgány,
- kooperace při nákupu.
Základní dodací podmínky, na které nakupující podnik přihlíží, jsou především
- cena obstarvaného materiálu,
- množství obstarvaného materiálu,
- kvalita obstarvaného materiálu.
Volba dodavatele
Při volbě dodavatele respektujeme obecné znaky:
- riziko nákupu se sníží, pokud se materiál nakupuje od více dodavatelů,
- malá množství materiálu je výhodnější nakupovat ve velkoobchodě než přímo od výrobce.
Dodací podmínky
- skupina podmínek týkajících se způsobu platby za dodávku materiálu (okamžitá platba, dodavatelský úvěr, platba dokumentárním akreditivem apod.),
- podmínky související s úhradou dodacích nákladů (zda jdou celé na účet nakupujícího podniku, nebo část z nich hradí dodavatel),
- podmínky související se sladěním objemových a časových požadavků na dodávky od odběratele s možnostmi dodavatele (tím se ovlivňuje výše nákladů na skladování na obou stranách).
Tvorba zásobovací strategie
- je v podstatě rozhodování o kombinaci nástrojů (prvků) zásobovací strategie,
- zásobovací strategie se vytvářejí především pro ty skupiny materiálů, které mají podstatný vliv na uvedené charakteristiky podnikové činnosti,
- jako metoda k odvození modelových zásobovacích strategií se stále častěji používá portfoliová analýza.
Portfoliová strategie
- Prvním krokem při tvorbě zásobovací strategie je určení relativně homogenních skupin materiálů, které mají strategický význam z pohledu prosperity podniku (vliv na náklady a výkony).
- Druhým krokem portfoliové analýzy je určení dimenzí (rozměrů) faktorů.
- Třetím krokem je zobrazení portfoliové matice. Jde o třírozměrné založení portfoliové analýzy na dvou strategických faktorech: – na riziku nákupního trhu (faktor z okolí podniku), – na flexibilitě potřeb (podnikový faktor).
Riziko nákupního trhu vyjadřuje pravděpodobnost poruch v zásobování z hlediska množství, kvality a času. K nejdůležitějším indikátorům tohoto rizika patří: – konkurence (případně monopol) na straně dodavatelů materiálů, – kapacita (pohotovost) dodávek, – vývoj poptávky na nákupním trhu a další faktory.
Otázka zásobovací strategie
Otázka zásobovací strategie vychází z výrobků i z podmínek zásobování materiálem pro tyto výrobky.
- Stanovuje se pro skupinu nejdůležitějších materiálových zdrojů, u které je nutné zvažovat výši nákladů na dodání a nákladů na skladování.
- Základem pro tvorbu zásobovací strategie je vypracování matice zásobovací strategie (zásobovací portfolio) a aplikace metody ABC.
Matice zásobovací strategie
- vychází z vnitřních podmínek podniku – projevují se na ose x v podobě flexibility potřeb,
- zahrnuje vnější podmínky ve faktoru na ose y – riziko nákupního trhu – představuje možnosti získání materiálových zdrojů,
- na základě těchto dvou faktorů se hodnotí malá, střední a velká možnost situace z pozice flexibility a z pozice rizika nákupního trhu,
- průsečík možností označuje typ zásobovací strategie.
Na základě této matice lze určit odčerpávací, investiční a selektivní strategii.
- Odčerpávací strategie – zdrojově nenáročná, úsporná strategie, která umožňuje podniku aktivní cenovou politiku a aktivní politiku kvality. Prioritou při jejím uplatnění je úspora nákladů.
- Investiční strategie – zdrojově náročná, vyžaduje dodatečné investice a jistotu zásobování zabezpečuje zvýšenou skladovací kapacitou.
- Selektivní strategie – u nich je riziko nákupního trhu i flexibilita na stejné úrovni a individuálně se u každého výrobku určí na základě výpočtů potřeba materiálu.
Metoda ABC
- Metoda ABC vychází z rozdělení materiálových vstupů podle jejich relativního podílu na celkové hodnotě nakupovaných materiálů.
- materiály s nejvyšším relativním podílem kolem 70–80 % tvoří skupinu A, obvykle jejich početní podíl nepřesahuje 10–20 % položek,
- skupinu B tvoří materiály s relativním podílem na hodnotě 15–20 %, ale s podílem na celkovém počtu položek 20–40 %,
- skupinu C tvoří materiály s relativním podílem na hodnotě 5–15 %, ale s podílem na počtu položek 50–70 %.
