Výrobková analýza
Výrobek jako výsledek činnosti podniku je složitou realitou, jednotou několika vlastností, kterými je schopen uspokojovat potřeby. Mezi hlavní vlastnosti výrobku patří:
- užitkové vlastnosti (technické, estetické, ekologické parametry)
- ekonomické vlastnosti (tvoří hodnotu výrobku)
Výrobce prioritně zajímá výrobek jako hodnota – hodnotí zejména ekonomické parametry výrobků (cena, náklady, energetická náročnost). Výrobková analýza je zaměřena na hodnocení ekonomické úrovně výrobků.
Metody výrobkové analýzy
Časově můžeme rozdělit výrobkovou analýzu na dlouhodobou výrobkovou analýzu a krátkodobou výrobkovou analýzu. Mezi základní metody výrobkové analýzy z pohledu finanční analýzy patří:
- Ukazatele ekonomické úrovně výrobků
- Absolutní výrobkové ukazatele
- Poměrové výrobkové ukazatele
- Metody stanovení výrobkových preferencí
- Na základě jednoho kritéria (analyzované výrobky)
- Na základě dvou kritérií (korelační tabulka a bodový diagram)
- Metoda multikriteriálního hodnocení (metoda váženého součtu pořadí, bodovací metoda, metoda normované proměnné, metoda vzdálenosti od fiktivního objektu)
Dlouhodobá výrobková analýza
Cílem dlouhodobé výrobkové analýzy je plánovat výrobní program a jeho inovaci tak, aby si podnik zajistil budoucí finanční stabilitu (zajištění příjmů na běžnou činnost podniku, jakož i jeho rozvoj). Využívá se BCG matice, která zohledňuje:
- ekonomické faktory: cyklus životnosti výrobků, charakter výrobních nákladů
- faktory působící na trhu: relativní podíl na trhu, růst trhu
Syntéza těchto skutečností vede ke konstrukci matice se 4 poli, přičemž každý kvadrant představuje určitou skupinu výrobků:
- HVĚZDY – podíl na trhu: vysoký a budoucí růst trhu: vysoký
- KRÁVY – podíl na trhu: vysoký a budoucí růst trhu: nízký
- RŮST – podíl na trhu: nízký a budoucí růst trhu: vysoký
- PROBLÉMY – podíl na trhu: nízký a budoucí růst trhu: nízký
Matice BCG definuje čtyři kvadranty:
- Růst: fáze zavádění výrobku, výdaje na výrobu a zavádění převyšují příjmy
- Hvězdy: fáze růstu, příjmy se rovnají výdajům
- Kravy: fáze zralosti, příjmy jsou vyšší než výdaje
- Problémy: příjmy se rovnají výdajům a s ohledem na nasycenost trhu a životnost výrobků končí
Ekonomické parametry při dlouhodobé výrobkové analýze vycházejí z cenové kalkulace založené na úplné kalkulaci nákladů – z dlouhodobého hlediska je nutné, aby všechny náklady podniku byly uhrazeny tržbami a byl dosažen zisk.
Krátkodobá výrobková analýza
Cílem krátkodobé výrobkové analýzy je hodnotit vyráběný sortiment výrobků z hlediska jejich přínosu k tvorbě podnikového zisku v sledovaném období. Jedná se o zhodnocení výrobků z hlediska jejich ekonomické výhodnosti, ale vždy v konfrontaci se situací na trhu a s požadavky potenciálních uživatelů výrobků.
Ukazatele ekonomické úrovně výrobků
Východiskem pro tvorbu výrobkových ukazatelů jsou údaje o nákladech na výrobu a prodejní cena. Výrobkové náklady jsou reprezentovány kalkulacemi. Výrobkové ukazatele a hodnocení ekonomické úrovně výrobků do značné míry závisí na způsobu kalkulace nákladů na výrobek. Známé jsou dvě základní možnosti tvorby kalkulací:
- úplné kalkulace
- neúplné kalkulace
Výpočty:
- Prodejní cena výrobku PC = Úplné vlastní náklady výrobku (UVN) + ZISK
- Úplné vlastní náklady výrobku (UVN) = Přímé náklady + Režijní náklady
- Přímé náklady = Mzdy PMZD + Materiál PMA + Ostatní OPN
- Režijní náklady = Výroba VR + Správa SR + Odbyt OR
- Úplné vlastní náklady výrobku (UVN) = Variabilní náklady + Fixní náklady
- Hrubé rozpětí (HR) = Režijní náklady + ZISK
- Příspěvkový zisk (PZ) = Fixní náklady + ZISK
Absolutní výrobkové ukazatele
Z krátkodobého hlediska jsou výrobky hodnoceny nejen podle zisku, ale i podle toho, jak přispívají v daném období k úhradě společných nákladů podniku. Čím větší je podíl zisku v ceně výrobku, tím je výrobek považován za výhodnější i z hlediska ekonomické úrovně podniku – jeho výnosnosti. Avšak pozor, výrobkový zisk je kalkulovaný, tzn. jeho výše je vypočítána ve vazbě na určitý objem výroby!
Hodnocení výrobků na základě úplných kalkulací vychází z toho, že prodejní cena výrobku má uhradit všechny náklady, a teprve potom lze kvantifikovat dosažený zisk. Postup:
Prodejní cena
– přímé náklady výrobku
– hrubé rozpětí (příspěvky na úhradu) výrobní režie
– hrubé rozpětí (příspěvky na úhradu) správní režie
– hrubé rozpětí (příspěvky na úhradu) odbytové režie
Zisk (ztráta)
Cena výrobku má nejprve uhradit náklady, které byly vynaloženy přímo na jeho výrobu, a potom přispívat k úhradě nákladů režijních. Hrubé rozpětí výrobku vystupuje jako výsledek z realizace daného výrobku, ale je předmětem dalšího dělení. Hrubé rozpětí ve vztahu k realizovanému objemu výrobků se chová proporcionálně, ale neplatí to o nákladech, které mají být z něj hrazeny. Režijní náklady zahrnují nejen variabilní složku, ale i fixní. Režijní náklady podniku se úplně uhradí až tehdy, je-li k dispozici potřebná suma výrobkových hrubých rozpětí (příspěvků na úhradu). Úplná kalkulace výrobku a kalkulovaný výrobkový zisk neposkytují pro krátkodobou výrobkovou analýzu kvalitní informace.
Víceúrovňový výpočet příspěvkového zisku
Základem nového postupu kalkulace nákladů bylo přísné rozdělení nákladů na fixní, které jsou považovány za náklady období, a variabilní, jejichž existence a vývoj souvisí s objemem výroby. Na výrobkovou úroveň se promítají pouze náklady variabilní, tj. přímé (jednotkové) náklady a variabilní složka režijních nákladů. Odtud pochází název – neúplné kalkulace. Fixní náklady se na výrobky nerozdělují, ale v daném období ovlivňují výši HV. To mění i pohled na tvorbu zisku. Zisk nevytváří každý vyrobený a realizovaný výrobek, ale začíná se tvořit až po úhradě fixních nákladů podniku.
Východiskovou veličinou, na jejímž základě posuzujeme ekonomickou úroveň a výhodnost jednotlivých výrobků, je ukazatel příspěvkový zisk (hodnota, kterou přináší výrobek k úhradě fixních nákladů a tvorbě zisku).
U výrobků je třeba hodnotit nejen ekonomickou výhodnost, ale také vyselektovat ekonomicky nevýhodné výrobky. V případě neúplných kalkulací se rozhoduje o nevýhodných výrobcích určených případně i k vyradení podle toho, zda příspěvkový zisk má kladnou nebo zápornou hodnotu. Za ekonomicky nevýhodný výrobek lze považovat pouze ten, jehož hodnota příspěvkového zisku je záporná. Výrobek s kladným příspěvkovým ziskem je pro podnik výhodný, protože přispívá k úhradě fixních nákladů. Jeho vyradení z výroby by znamenalo celkové snížení HV o fixní náklady, které zůstanou neuhrazeny.
Velikost příspěvkového zisku výrobku závisí na dosažené prodejní ceně a úrovni nákladů na výrobek. Výpovědní schopnost ukazatele je tím větší, čím přesněji jsou vypočítány variabilní náklady výrobků. Výpočet ukazatele tam, kde se vyrábí více výrobků, může mít i stupňovitou strukturu, např.:
Tržby z realizace výrobků
– variabilní náklady
Příspěvkový zisk I.
– výrobkové fixní náklady
Příspěvkový zisk II.
– fixní náklady střediska
Příspěvkový zisk III.
– podnikové fixní náklady
Zisk (ztráta)
Uvedený víceúrovňový výpočet příspěvkového zisku má větší vypovědní schopnost, protože odděluje tu část fixních nákladů, kterou podle příčinnosti lze připočítat jednotlivým výrobkům, skupinám výrobků nebo středisku.
Postup při krátkodobé výrobkové analýze:
- pro každý výrobek vypočítat PZ (PC – variabilní náklady)
- vyřadit výrobky se záporným PZ
- vypočítat poměrové ukazatele
- použít metody stanovení výrobkové preference
Absolutní výrobkové ukazatele
Základní absolutní výrobkové ukazatele jsou:
- Ukazatele rentability
- ukazatele výrobkové rentability: PZ/T, PZ/PC
- materiálová rentabilita: PZ/PMA
- mzdová rentabilita: PZ/PMZD
- Ukazatele charakterizující přínos výrobku k plnění produktivity práce: PC/PMZD, PC/Nh
- Ukazatele charakterizující materiálovou, mzdovou, energetickou náročnost: PMAT/PC, PMZD/PC, EN/PC
Více o poměrových finančních ukazatelích naleznete na stránce Finanční analýza podniku.
Závěr analýzy výrobkových ukazatelů
Z uvedeného vyplývá, že výrobkové efekty můžeme hodnotit nejen na základě jednoho kritéria (PZ), ale manažer může zvolit podle potřeby větší počet kritérií.
Metody stanovení výrobkových preferencí
Výběr metod pro stanovení výrobkových preferencí závisí na počtu zvolených kritérií hodnocení výrobků:
- Na základě jednoho kritéria
- Na základě dvou kritérií
- Na základě více kritérií – multikriteriální hodnocení
Na základě jednoho kritéria
Stanovení výrobkových preferencí na základě jednoho kritéria – analyzované výrobky se seřadí podle hodnot zvoleného parametru – ukazatele.
Na základě dvou kritérií
Stanovení výrobkových preferencí na základě dvou kritérií má za cíl zvolit taková kritéria, která jsou navzájem nezávislá. Můžeme použít tyto metody:
- Korelační tabulka: obsahuje tolik řádků a sloupců, kolik výrobků hodnotíme. Výrobky se zapisují do políček (průsečíků): do řádků podle hodnoty 1. kritéria, do sloupců podle hodnoty 2. kritéria. Podle polohy v korelační tabulce stanovíme pořadí výrobků. Výrobek je tím výhodnější, čím je blíže políčku 1.1.
- Bodový diagram: na osu x nanášíme hodnotu jednoho a na osu y druhého kritéria. Průsečík graficky znázorňuje jejich vztah a na základě jeho polohy lze posuzovat ekonomickou úroveň jednotlivých výrobků. Ekonomickou úroveň výrobku lze vyhodnotit i na základě úseku spojujícího počátek souřadnicového systému s průsečíkem hodnot kriteriálních ukazatelů. Jeho velikost je určena vztahem pro výpočet přepony trojúhelníku podle vzorce: OX = √ (xa² + xb²)
Legenda:
- OX – velikost úseku (druhá odmocnina z xa² + xb²)
- xa, xb – hodnoty souřadnic odpovídající hodnotě kritéria
Posuzujeme-li výrobky podle ukazatelů, které mají být maximalizovány, nejlepší je výrobek s největší hodnotou OX. Přihlížíme také ke sklonu úseku, vyjadřujícímu podíl jednotlivých kritérií na dosaženém výsledku výrobku.
Metody multikriteriálního hodnocení
Při multikriteriálních metodách je pořadí výrobků stanoveno na základě vypočítaného integrálního ukazatele, který v sobě „obsahuje“ hodnoty zvolených ukazatelů komplexně charakterizujících ekonomickou úroveň hodnocených výrobků.
Metoda váženého součtu pořadí
Metoda váženého součtu pořadí je nejjednodušší metodou vedoucí ke konstrukci integrálního ukazatele. Výrobky v souboru seřadíme podle každého uvažovaného ukazatele. Výrobek, který v daném ukaz
