Asertivita v manažerské práci

Asertivita v práci manažera

Otázka prosazení se úzce spojuje se sebevědomím, sebedůvěrou a pozitivním myšlením člověka. Velmi vhodnou pomůckou v rozvoji sebevědomí se stává asertivita. Pochází z angličtiny, ze slova „to assert“. Pokud mluvíme o asertivitě, máme na mysli sebeprezentaci, volné vyjadřování myšlenek, citové uvolnění. Asertivita představuje styl chování a jednání, v němž se upřednostňují tyto základní požadavky:

  • volné a otevřené vyjadřování vlastních myšlenek a pocitů
  • otevřená, upřímná a přiměřená komunikace s ostatními lidmi
  • chápat a tolerovat jednání druhých
  • rozhodovat sám za sebe
  • dohodnout se s lidmi prostřednictvím dohody a kompromisu

Pokud si manažer osvojuje asertivitu, získává schopnost, která mu umožní prosadit se v různých krizových situacích, pracovních i mezilidských či osobních vztazích. Stává se jistějším, spontánnějším ve svých projevech a vyjadřování. Asertivní člověk říká, co cítí a co si myslí, nedovolí, aby o jeho chování rozhodovali druzí, neponižuje se ani se nepovyšuje. Umí přijímat kritiku a neobviňuje druhé za své chyby.

Typy chování

  1. Asertivní chování se definuje jako jednání, které není ani pasivní, ani agresivní. Charakterizuje jej přímé vyjadřování, uvolněnost, oční kontakt, přiměřený hlas. Projevem asertivního chování jsou spokojenost, sebedůvěra a sebejistota. Asertivní člověk respektuje druhé a často dosahuje svého. Mezi lidmi je oblíbený.
  2. Pasivní chování je takové, kdy člověk ustupuje, vzdává se toho, o co mu jde, nevyjadřuje své přání. Pasivní člověk si neumí uvědomit své silné stránky, mluví tiše a obává se. Jeho chování může projevovat depresi, úzkost, bezmocnost, hněv, ale i strach ukázat tyto pocity.
  3. Agresivní chování je charakterizováno tím, že člověk prosazuje své potřeby i na úkor ostatních. Jeho úmyslem je dominovat nebo ponížit druhé. Zvyšuje hlas, drží si velký odstup od lidí. Ve svém chování usiluje o ponižování či ubližování ostatním.
  4. Manipulativní chování využívá člověk tehdy, když nesdělí přímo, co chce či potřebuje, ale neprávem nás k tomu donutí. Opírá se přitom o různé morální normy, jako je slušnost, lidskost apod. Oblíbeným trikem je učinit druhého zodpovědným za něco.

Asertivní práva

  1. Máš právo sám hodnotit své chování, myšlenky, emoce a nést za ně odpovědnost. – Je nutné, aby si každý člověk uvědomil, že jde o jeho život a že to, co se v něm stane, závisí pouze na nás, nikoli na druhých.
  1. Máš právo neuvádět žádné výmluvy a omluvy ospravedlňující tvé chování. – Jde o to, abychom nepoužívali sebeznevažující omluvy či zbytečné výmluvy pro své jednání. Nemusíme mít důvod se omlouvat.
  1. Máš právo posoudit, zda a do jaké míry jsi odpovědný za řešení problémů jiných. – Toto právo nám pomáhá zbavit se nutkavých tendencí řešit všechno za druhé a zároveň zbytečných pocitů vinny vůči ostatním, pokud se rozhodneme jinak.
  1. Máš právo změnit svůj názor. – Je pravda, že člověk by neměl měnit své názory zbytečně často, ale právo na to mít rozhodně má. Názory se formují celý život a s novými poznatky a zkušenostmi se mohou měnit.
  1. Máš právo dělat chyby a nést za ně odpovědnost. – Podstatou tohoto práva je naučit se zvládat vlastní chyby bez emocí. Chyby patří ke každé práci. Pokud je uděláme, nesnižuje nás to ani nás nedělá závislými na druhých.
  1. Máš právo říct, že nevíš. – V životě nemusíme znát odpovědi na všechny otázky, které nám lidé kladou. Nikdo není povinen vědět vše.
  1. Máš právo být nezávislý na dobré vůli druhých. – Každý dospělý člověk sám rozhoduje, na kom mu záleží a na kom nikoli. Nemusíme vycházet se všemi. Snažme se vycházet dobře s těmi, které si vážíme a které máme rádi. S každým se dobře vycházet nedá, ať se snažíme jakkoli.
  1. Máš právo dělat nelogická rozhodnutí. – Někdy opravdu neumíme logicky vysvětlit, proč se nám něco nelíbí nebo proč něco nechceme udělat. Prostě cítíme, že je to správné, a máme na to právo.
  1. Máš právo říct, že ti nerozumím. – Tato schopnost je také formou sebeobrany slušného člověka. Nemusíme bezpodmínečně předpokládat, co má někdo jiný na mysli.
  1. Máš právo říct, že je ti to jedno. – Někdy při výměně názorů se nás někdo snaží přesvědčit přehnaným prosazováním svého stanoviska. Asertivní člověk může říci: „Možná máte pravdu a myslíte to dobře, ale já to vidím jinak.“

Asertivita není povinností, ale možností chování. Nemusíme být vždy asertivní. Záleží to na naší náladě a celkové situaci.

Techniky asertivity

  • Porouchaná gramofonová deska. Klidně, slušně, jasně a zřetelně několikrát poprosíme o to, co chceme, nebo odmítneme to, co nechceme, opakovaně jednou, dvakrát i vícekrát. Metoda je založena na tom, že když něco žádáme, náš oponent obvykle nemá více než dvě odmítnutí v záloze. Když o to požádáme potřetí, většinou vyhoví, protože ví a cítí, co máme právo požadovat.
  • Otevřené dveře. Tato technika spočívá v tom, že nepopíráme kritiku, nebráníme se, pokud nás někdo kritizuje, a nereagujeme protikritikou. („Zase jsi nestihl včas udělat zprávu.“ „Ano, opravdu jsem to nestihl.“)
  • Mlčení. Z praxe je vnímáno jako určitá forma souhlasu. V některých situacích lze tuto techniku vhodně použít, hlavně když nevíme, jak odpovědět.
  • Negativní aserce. Podstatou této metody je, že člověk plně přizná svou chybu, případně se ještě sám kritizuje.
  • Negativní dotazování. Tato metoda spočívá v tom, že místo konstatování vlastní kritiky se snažíme tuto kritiku ještě prohloubit a vyvolat tak pocit viny u toho, kdo nás kritizuje.
  • Parafrázování. Známe z běžných situací, kdy jednoduše opakujeme přesně to, co jsme slyšeli.
  • Kompromis. Je důležitý v obchodování, diplomacii, pracovních vztazích i v manželství. Není vždy vhodné tvrdohlavě trvat na svém požadavku. Člověk musí umět respektovat požadavky i druhých. Kompromisy však děláme vždy jen malé.

Význam asertivity

Asertivita v práci manažera pomáhá vytvářet systém chování, jednání a myšlení, který vede k sebeakceptaci člověka a k otevřené a konstruktivní komunikaci. Manažer, který používá asertivní chování, obvykle dosahuje toho, co potřebuje a chce. Asertivita umožňuje získat dobrý vnitřní pocit, že jsme pro svou věc udělali vše, co jsme mohli a chtěli. Asertivní člověk je méně zranitelný, je kreativnější a ochotnější riskovat.

Rady na závěr

  • Nenechte se manipulovat
  • Vyjadřujte své názory klidně, bez zvyšování hlasu
  • Naučte se říct ne
  • Nenuťte své pravdy ostatním lidem
  • Chovejte se jako dospělí
  • Nenechte se zastrašit nebo zatlačit do kouta
  • Neberte si věci příliš osobně