Asertivita v práci manažera
Otázka prosazení se úzce spojuje se sebevědomím, sebedůvěrou a pozitivním myšlením člověka. Velmi vhodnou pomůckou v rozvoji sebevědomí se stává asertivita. Pochází z angličtiny, ze slova „to assert“. Pokud mluvíme o asertivitě, máme na mysli sebeprezentaci, volné vyjadřování myšlenek, citové uvolnění. Asertivita představuje styl chování a jednání, v němž se upřednostňují tyto základní požadavky:
- volné a otevřené vyjadřování vlastních myšlenek a pocitů
- otevřená, upřímná a přiměřená komunikace s ostatními lidmi
- chápat a tolerovat jednání druhých
- rozhodovat sám za sebe
- dohodnout se s lidmi prostřednictvím dohody a kompromisu
Pokud si manažer osvojuje asertivitu, získává schopnost, která mu umožní prosadit se v různých krizových situacích, pracovních i mezilidských či osobních vztazích. Stává se jistějším, spontánnějším ve svých projevech a vyjadřování. Asertivní člověk říká, co cítí a co si myslí, nedovolí, aby o jeho chování rozhodovali druzí, neponižuje se ani se nepovyšuje. Umí přijímat kritiku a neobviňuje druhé za své chyby.
Typy chování
- Asertivní chování se definuje jako jednání, které není ani pasivní, ani agresivní. Charakterizuje jej přímé vyjadřování, uvolněnost, oční kontakt, přiměřený hlas. Projevem asertivního chování jsou spokojenost, sebedůvěra a sebejistota. Asertivní člověk respektuje druhé a často dosahuje svého. Mezi lidmi je oblíbený.
- Pasivní chování je takové, kdy člověk ustupuje, vzdává se toho, o co mu jde, nevyjadřuje své přání. Pasivní člověk si neumí uvědomit své silné stránky, mluví tiše a obává se. Jeho chování může projevovat depresi, úzkost, bezmocnost, hněv, ale i strach ukázat tyto pocity.
- Agresivní chování je charakterizováno tím, že člověk prosazuje své potřeby i na úkor ostatních. Jeho úmyslem je dominovat nebo ponížit druhé. Zvyšuje hlas, drží si velký odstup od lidí. Ve svém chování usiluje o ponižování či ubližování ostatním.
- Manipulativní chování využívá člověk tehdy, když nesdělí přímo, co chce či potřebuje, ale neprávem nás k tomu donutí. Opírá se přitom o různé morální normy, jako je slušnost, lidskost apod. Oblíbeným trikem je učinit druhého zodpovědným za něco.
Asertivní práva
- Máš právo sám hodnotit své chování, myšlenky, emoce a nést za ně odpovědnost. – Je nutné, aby si každý člověk uvědomil, že jde o jeho život a že to, co se v něm stane, závisí pouze na nás, nikoli na druhých.
- Máš právo neuvádět žádné výmluvy a omluvy ospravedlňující tvé chování. – Jde o to, abychom nepoužívali sebeznevažující omluvy či zbytečné výmluvy pro své jednání. Nemusíme mít důvod se omlouvat.
- Máš právo posoudit, zda a do jaké míry jsi odpovědný za řešení problémů jiných. – Toto právo nám pomáhá zbavit se nutkavých tendencí řešit všechno za druhé a zároveň zbytečných pocitů vinny vůči ostatním, pokud se rozhodneme jinak.
- Máš právo změnit svůj názor. – Je pravda, že člověk by neměl měnit své názory zbytečně často, ale právo na to mít rozhodně má. Názory se formují celý život a s novými poznatky a zkušenostmi se mohou měnit.
- Máš právo dělat chyby a nést za ně odpovědnost. – Podstatou tohoto práva je naučit se zvládat vlastní chyby bez emocí. Chyby patří ke každé práci. Pokud je uděláme, nesnižuje nás to ani nás nedělá závislými na druhých.
- Máš právo říct, že nevíš. – V životě nemusíme znát odpovědi na všechny otázky, které nám lidé kladou. Nikdo není povinen vědět vše.
- Máš právo být nezávislý na dobré vůli druhých. – Každý dospělý člověk sám rozhoduje, na kom mu záleží a na kom nikoli. Nemusíme vycházet se všemi. Snažme se vycházet dobře s těmi, které si vážíme a které máme rádi. S každým se dobře vycházet nedá, ať se snažíme jakkoli.
- Máš právo dělat nelogická rozhodnutí. – Někdy opravdu neumíme logicky vysvětlit, proč se nám něco nelíbí nebo proč něco nechceme udělat. Prostě cítíme, že je to správné, a máme na to právo.
- Máš právo říct, že ti nerozumím. – Tato schopnost je také formou sebeobrany slušného člověka. Nemusíme bezpodmínečně předpokládat, co má někdo jiný na mysli.
- Máš právo říct, že je ti to jedno. – Někdy při výměně názorů se nás někdo snaží přesvědčit přehnaným prosazováním svého stanoviska. Asertivní člověk může říci: „Možná máte pravdu a myslíte to dobře, ale já to vidím jinak.“
Asertivita není povinností, ale možností chování. Nemusíme být vždy asertivní. Záleží to na naší náladě a celkové situaci.
Techniky asertivity
- Porouchaná gramofonová deska. Klidně, slušně, jasně a zřetelně několikrát poprosíme o to, co chceme, nebo odmítneme to, co nechceme, opakovaně jednou, dvakrát i vícekrát. Metoda je založena na tom, že když něco žádáme, náš oponent obvykle nemá více než dvě odmítnutí v záloze. Když o to požádáme potřetí, většinou vyhoví, protože ví a cítí, co máme právo požadovat.
- Otevřené dveře. Tato technika spočívá v tom, že nepopíráme kritiku, nebráníme se, pokud nás někdo kritizuje, a nereagujeme protikritikou. („Zase jsi nestihl včas udělat zprávu.“ „Ano, opravdu jsem to nestihl.“)
- Mlčení. Z praxe je vnímáno jako určitá forma souhlasu. V některých situacích lze tuto techniku vhodně použít, hlavně když nevíme, jak odpovědět.
- Negativní aserce. Podstatou této metody je, že člověk plně přizná svou chybu, případně se ještě sám kritizuje.
- Negativní dotazování. Tato metoda spočívá v tom, že místo konstatování vlastní kritiky se snažíme tuto kritiku ještě prohloubit a vyvolat tak pocit viny u toho, kdo nás kritizuje.
- Parafrázování. Známe z běžných situací, kdy jednoduše opakujeme přesně to, co jsme slyšeli.
- Kompromis. Je důležitý v obchodování, diplomacii, pracovních vztazích i v manželství. Není vždy vhodné tvrdohlavě trvat na svém požadavku. Člověk musí umět respektovat požadavky i druhých. Kompromisy však děláme vždy jen malé.
Význam asertivity
Asertivita v práci manažera pomáhá vytvářet systém chování, jednání a myšlení, který vede k sebeakceptaci člověka a k otevřené a konstruktivní komunikaci. Manažer, který používá asertivní chování, obvykle dosahuje toho, co potřebuje a chce. Asertivita umožňuje získat dobrý vnitřní pocit, že jsme pro svou věc udělali vše, co jsme mohli a chtěli. Asertivní člověk je méně zranitelný, je kreativnější a ochotnější riskovat.
Rady na závěr
- Nenechte se manipulovat
- Vyjadřujte své názory klidně, bez zvyšování hlasu
- Naučte se říct ne
- Nenuťte své pravdy ostatním lidem
- Chovejte se jako dospělí
- Nenechte se zastrašit nebo zatlačit do kouta
- Neberte si věci příliš osobně