Bankovní regulace a dohled

Bankovní regulace a dohled

Regulace – stanovení pravidel chování bank. Pravidla, která stanovuje centrální banka, mohou sledovat dva základní cíle, které mohou být protichůdné:

  • podpora ekonomické aktivity bank = pozitivní regulace
  • zákazy některých druhů ekonomických činností = negativní regulace

V zemích s tržní ekonomikou dochází ke kombinaci pozitivní a negativní regulace, zpravidla však převažuje pozitivní regulace.

Míra regulace – tendence ve vyspělých tržních ekonomikách směřují k deregulaci. V bankách však musí být stanovena určitá základní pravidla. Na regulaci bankovnictví neexistuje jednotný názor:

  • bankovní regulace musí být
  • bankovní regulace nemusí být
  • bankovní regulace ano, otázná je však míra regulace

Shrnutí:

  • Finance a bankovní aktivity se liší od ostatních ekonomických činností, konkrétně platební styk je životně důležitý pro chod každé ekonomiky, proto nemůže být poruchovost platebního styku tolerována a nemůže být ponechán na svévoli jednotlivých bank.
  • Pokud dojde ke krachu banky, vyvolá to mnohem větší problémy než úpadek jiného podnikatelského subjektu.
  • Banky podnikají se specifickým druhem kapitálu – penězi, a především s cizími penězi, proto s nimi nemohou nakládat podle vlastního uvážení, ale musí být stanoveny základní rámce podnikání.
  • Banky a finanční sféra jsou oblastí vysoce ziskovou, a tak lákají podvodníky a spekulanty. Je nutné zamezit jejich vstupu do bank.
  • Jelikož jde o vysoce ziskovou oblast, neregulace by mohla vést k přílišné konkurenci a následně by banky mohly podstupovat příliš rizikové operace. Je třeba optimalizovat rizika, která banky podstupují.

Argumenty ve prospěch bankovní regulace a dohledu:

  • Bankovní aktivity jsou odlišné od jiných oblastí.
  • Bankovní aktiva a pasiva mají specifickou strukturu – pro banky je charakteristické, že krátkodobé pasiva transformují na dlouhodobá aktiva.
  • Asymetrie informací v bankovní sféře je mnohem větší a důležitější než v jiných odvětvích – klienti bank nemají možnost monitorovat zdraví banky. Instituce bankovní regulace a dohledu stanoví, jaké informace musí banky zveřejňovat.
  • Bankovní regulace snižuje riziko poklesu zprostředkování finančních transakcí prostřednictvím bank, z čehož vyplývá, že je zde zajištěna ochrana vkladů, banky jsou povinny vklady pojišťovat.
  • Bankovní regulace umožňuje regulovat množství peněz v oběhu.

Argumenty proti bankovní regulaci a dohledu – dvě skupiny:

  • zpochybňování současné míry a pravidel regulace – v tomto případě je cílem deregulace
  • argumenty proti jakékoliv regulaci bank – cílem je zrušit regulaci a ponechat bankovní systém bez bankovní regulace a dohledu
  • Finance sice odlišují od jiných ekonomických aktivit, ale právě proto je nutné upravit základní stavební kameny fungování bank, totiž platební styk a možnosti svěřování veřejných prostředků. Takto chápána regulace by měla zabránit úpadkům nesolventních bank a pomoci dočasně nelikvidním bankám.
  • Nevhodná časová struktura aktiv a pasiv je výsledkem regulace.
  • Asymetrie informací sice existuje, ale existuje i ochrana vkladů (Fond pojištění vkladů). Klienti bank se proto nemusí zabývat důvěryhodností bank, klient má spoluúčast 10 %.
  • Pokles zprostředkování není dostatečným argumentem pro nutnost bankovní regulace.
  1. První skupina odpůrců – regulace jako jedna z podmínek měnové politiky není zpochybňována.
  2. Druhá skupina odpůrců – odpor proti jakémukoliv systému regulace.

Základní nevýhody bankovní regulace podle odpůrců:

  • růst nestability z důvodu nejistoty ohledně budoucích bankovních pravidel
  • regulace nutí banky k orientaci na mimobilanční operace
  • bankovní regulace vyžaduje náklady, pokud jsou příliš vysoké, banky buď zvýší poplatky za poskytované služby, nebo sníží svůj zisk o tyto náklady
  • systém regulace vede banky ne k dodržování špatných pravidel, ale k jejich obcházení
  • některá pravidla bankovní regulace nutí banky vykonávat riskantní operace. Banky jsou nuceny podstupovat morální hazard.

Porovnání argumentů zastánců a odpůrců

Obě strany soustřeďují svou pozornost na tyto oblasti:

  • míra, způsob a pravidla bankovní regulace a dohledu
  • vliv bankovní regulace na konkurenceschopnost trhu
  • efektivita bankovní regulace
  • možnosti snižování asymetrie informací
  • náklady spojené s regulací a dohledem bank a financování těchto nákladů
  • ochrana před nekalými praktikami
  • ochrana před úpadkem bank
  • nutnost regulace množství peněz v oběhu

Bankovní regulace a dohled jsou nutné, otázná je však míra, způsob a pravidla.

Cíle bankovní regulace a dohledu:

Regulace je součástí nástrojů makroekonomické politiky, nástrojem realizace měnové politiky.

  • zajištění spolehlivosti a bezpečnosti fungování bankovního systému v ekonomice
  • podpora efektivnosti fungování bankovního systému
  • zajištění potřebných informací pro investora
  • zajištění základní úrovně ochrany investorů
  • podpora efektivního uskutečňování měnové politiky

Formy bankovního dohledu a regulace:

  1. Podle dopadu na bankovní systém:
    • pozitivní – podporuje činnosti bank
    • negativní – zakazuje určité činnosti
  2. Z hlediska použitých nástrojů:
    • diskrétní – např. úvěry od centrální banky
    • smluvní – např. dobrovolné pojištění depozit
  3. Podle stupně závaznosti pravidel:
    • formální – explicitně založené na pravidlech ze zákona
    • neformální – dobrovolná, sebe (samoregulace), založená na vzájemné důvěře regulujících a regulovaných subjektů

Subjekty bankovní regulace a dohledu:

  • a) regulující
  • b) regulované

Složky bankovní regulace a dohledu:

  1. Regulace vstupu do bankovnictví
  2. Základní pravidla činnosti bank
    • Primeranost vlastních zdrojů – poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům vyjádřený v %. Tento poměr by neměl klesnout pod hranici 8 %. Ke každému aktivu jsou přiděleny rizikové váhy na úrovni 0, 20, 50 nebo 100 % podle toho, jak je příslušné aktivum pro banku rizikové, přičemž jsou striktně vymezeny. V případě, že poměr klesne pod 4 %, bankovní dozor ČNB je povinen na takovou banku uvalit nucenou správu. V případě, že poměr klesne na nebo pod 2 %, je bankovní dozor ČNB povinen bance odejmout licenci.
    • Majetková angažovanost – banka může soustředit svůj majetek pouze do určité výše svého vkladu.
    • Pravidla likvidity – aby banka byla likvidní v každém okamžiku.
    • Poskytování informací bankami.
    • Pravidlo nezajištěných devizových pozic – banka pravidelně každý den hodnotí objem devizových prostředků na straně aktiv a pasiv. Aktiv v cizí měně musí být kryto pasivem v cizí měně.
  3. Věřitel poslední instance – centrální banka, která může nemocné bance poskytnout úvěr na ozdravení, poslední záchrana banky.
  4. Povinné pojištění vkladů – zákon o Fondu pojištění vkladů – chráněny jsou neanonymní vklady fyzických osob a některých právnických osob, které jsou vyjmenovány v zákoně. Od 1. 7. 2002 do výše 40násobku průměrného měsíčního příjmu vyhlášeného Českým statistickým úřadem, do výše 90 % vkladu.