Bankovní sektor SR a měnová politika v 90. letech
Články o bankovním sektoru na Slovensku se soustřeďují na popis současné situace a možnosti ozdravení a restrukturalizace vybraných bank za účasti státu a kapitálového vstupu zahraničního strategického partnera.
Navrhovaná řešení často prosazují postupy, které nevedou k minimalizaci výdajů ze státního rozpočtu na ozdravení bank. V návrzích na ozdravení a restrukturalizaci bankovního sektoru často chybí pohled potenciálního strategického partnera, pro kterého vstup kapitálu do banky, která prochází procesem restrukturalizace, představuje rizikovou investici. Potenciální strategický partner zvažuje požadavky na čas a investice, náklady a velikost trhu, předpokládané výnosy apod. Předmětem zájmu strategického partnera je zpravidla vstup do zdravé banky, která má všechny předpoklady dynamického rozvoje.
Potřeba restrukturalizace bankovního sektoru na Slovensku souvisí s vývojem po roce 1989. Kořeny tohoto procesu však sahají hluboko do minulosti. Skutečností je, že při nedostatku domácího kapitálu se bankovní sektor na Slovensku formoval a vyvíjel na principech svépomoci a družstevnictví. Po vzniku první Československé republiky a během druhé světové války za účasti zahraničního kapitálu. Po roce 1945 byl vývoj bankovního sektoru na principech tržní ekonomiky přerušen přechodem k centrálně řízenému hospodářství. Nová etapa ve vývoji bankovního sektoru začala v letech 1989/90 přechodem k tržnímu hospodářství.
Z hlediska formování a funkčnosti bankovního systému můžeme vývoj po roce 1989/90 rozdělit do tří etap:
- roky 1990 – 1993 se vyznačují formováním bankovního sektoru
- roky 1994 – 1996 nárůstem počtu úvěrově-peněžních institucí a jejich činností
- roky 1997 – dosud snižováním počtu úvěrově-peněžních institucí a nutností restrukturalizovat bankovní sektor
Z tohoto pohledu je předmětem našeho zájmu vývoj bankovního sektoru v 90. letech.
