Bankovní soustava je na Slovensku dvoustupňová. První stupeň tvoří centrální banka, druhý stupeň tvoří komerční banky. Bankovní systém na Slovensku, jak jej známe dnes, vznikal během dlouhého historického vývoje. Na počátku tržní ekonomiky, v době, kdy bankovnictví začínalo, Slovensko patřilo státněprávně do Uherska. Slovensko proto bylo zaostalé a mělo nedostatek kapitálu na zakládání bank.
Bankovní soustavy
Bankovní soustava je systém všech bank působících v národním hospodářství země. Typ bankovní soustavy závisí na konkrétním ekonomickém systému a může mít různou podobu. V centrálně řízené ekonomice byla bankovní soustava velmi omezená, zjednodušená a představovala ji jedna velká monobanka, která řídila všechny bankovní operace. V tržní ekonomice je decentralizovaná bankovní soustava, kterou tvoří široká škála bank různých velikostí a zaměření. Vrchol pyramidy bankovní soustavy tvoří centrální banka. Známé jsou tedy dva typy bankovních soustav: centralizovaná a decentralizovaná bankovní soustava.
Jednostupňová bankovní soustava (centralizovaná)
V tomto typu soustavy všechny operace vykonává jediná centrální banka. Ostatní banky, pokud existují, jsou velmi úzce specializované (např. na zahraniční obchod, investiční výstavbu apod.), nepředstavují samostatné tržní subjekty a jsou zcela závislé na rozhodnutích centrální banky. Tento typ bankovní soustavy se obvykle vyskytuje v jiných než tržních podmínkách.
Dvoustupňová bankovní soustava (decentralizovaná)
V této soustavě působí centrální banka jako vrcholný subjekt řízení měnové politiky a plní makroekonomické funkce. Centrální banka tvoří první stupeň bankovní soustavy, zatímco ostatní banky jsou označovány jako obchodní nebo komerční a tvoří druhý stupeň bankovní soustavy. Tyto banky se zaměřují na dosahování maximálního zisku a plnění mikroekonomických funkcí. Dvoustupňová bankovní soustava je charakteristická pro většinu vyspělých zemí.
Bankovní systém v Slovenské republice
Na Slovensku funguje dvoustupňový bankovní systém, který je tvořen na prvním stupni centrální bankou, kterou je Národní banka Slovenska (NBS), a na druhém stupni obchodními resp. komerčními bankami. Banky rozdělujeme z několika hledisek:
- z hlediska funkcí na ústřední (emisní, centrální) banky a obchodní banky
- podle zaměření činnosti na univerzální banky a specializované banky
- z teritoriálního hlediska na národní banky a mezinárodní banky
- podle druhu vlastnictví na soukromé banky a státní banky
Centrální banka
Národní banka Slovenska (NBS) jako slovenská centrální banka plní tyto úkoly:
- Určuje a řídí měnovou politiku
- Vydává bankovky a mince
- Reguluje množství peněz v oběhu
- Koordinuje platební styk a zúčtování
- Realizuje domácí i zahraniční platební styk
- Vede účty státního rozpočtu a státních fondů
- Provádí bankovní dohled nad činností komerčních bank
- Zastupuje SR v operacích na světových finančních trzích
Nástroje centrální banky
Nástroje centrální banky se dělí na přímé a nepřímé.
Přímé nástroje působí adresně, selektivně, administrativně a mezi ně patří zejména:
- Kreditní limity: limity úvěrů
- Pravidla likvidity
- Stanovení maximálních úrokových sazeb z vkladů
- Povinné minimální vklady
Nepřímé nástroje působí prostřednictvím tržního mechanismu plošně na všechny subjekty a zahrnují:
- Diskontní sazby
- Povinné minimální rezervy
- Operace na volném trhu
- Některé druhy úvěrů (aukční, lombardní)
Komerční banky
Komerční banky vykonávají obchodní činnost:
- pasivní operace – přijímání vkladů
- aktivní operace – poskytování úvěrů
- zprostředkovatelské operace
Pasivní operace (depozitní)
- Vklady na požádání (běžné účty)
- nejméně úročené
- bez časové fixace
- z hlediska likvidity představují pro banku velké riziko
- Úsporné vklady (vkladní knížka, stavební a pojistné spoření)
- slouží k dlouhodobějšímu uložení prostředků klienta
- pro banku představují stabilní zdroj
- vyšší úročení
- Termínované vklady (krátkodobé do 1 roku, střednědobé do 4 let a dlouhodobé nad 4 roky)
- dlouhodobě vázané vklady
- úročené vyšší úrokovou sazbou, která je odstupňována podle výše vkladu, doby splatnosti a trvání výpovědní lhůty
- Vkladové listy a bankovní obligace
- dluhopisy – úvěrové cenné papíry, komunální obligace
- Úvěry a půjčky od jiných bank
- od centrální a komerčních bank
Aktivní operace
- Úvěrové operace
- Investiční činnosti banky
- Leasing
Úvěry
Krátkodobé úvěry:
- Kontokorentní
- Diskontní – založené směnkou klienta
- Lombardní – zajištěné movitým majetkem
Střednědobé úvěry:
- Spotřebitelský
- Komunální
Dlouhodobé úvěry:
Zprostředkovatelské operace komerční banky
- směnárenská a poradenská činnost
- platební styk, finanční leasing, pronájem bezpečnostních schránek
U každé banky se zjišťují tři vlastnosti:
- solventnost – zda je banka schopna hradit své závazky a předcházet tak bankrotu
- likvidita – zda je banka schopna vyplácet vklady klientům
- rentabilita – zda je banka schopna dosahovat zisku
Bankovní rizika
Interní rizika, která banka ovlivňuje svou činností:
- manažerské riziko – neschopnost managementu řídit
- platební riziko – platby nejsou zúčtovány včas, chybně nebo vůbec
- likviditní riziko – ohrožení likvidity banky
- úvěrové riziko – neschopnost odhadnout bonitu klienta
Externí rizika – politická, vládní rizika – změna politického systému:
- měnové a kurzové riziko – změny kurzu a měny v důsledku inflace a jejích dopadů
