Bankovní systém a jeho typy

Bankovní systém

Bankovní systém v různých zemích není stejný. Známé jsou dva typy bankovních soustav:

  1. jednostupňová bankovní soustava
  2. dvojstupňová bankovní soustava

1. Jednostupňová – bankovní soustava, při které je charakteristická existence jediné instituce, která vykonává funkce centrální banky a zároveň i funkce komerčních bank. Obvykle funguje v jiné než tržní ekonomice, tedy v centrálně plánované ekonomice.

Příkladem takovéto bankovní soustavy byla i naše soustava do roku 1989, kdy existovala jedna banka – Státní banka československá (ŠBČS), která plnila následující funkce:

  • emise bankovek a mincí
  • řízení peněžního oběhu
  • realizace měnové politiky
  • financování firem

Kromě ní reálně existovaly také Slovenská státní spořitelna a Živnobanka, které přijímaly vklady a poskytovaly úvěry, a také ČSOB, která měla na starosti obchody se zahraničím.

Charakteristické znaky:

  1. nepřipouští se ani teoretická možnost inflace – ani v případě nadměrné emise peněz
  2. vznikají vynucené úspory – v důsledku nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou
  3. poskytování úvěrů na jiných než komerčních principech
  4. samostatné banky – možnost bankrotu těchto bank byla vyloučena, fungovaly, ale nikdo se nezajímal o jejich hospodářský výsledek
  5. ŠBČS měla pasivní charakter – evidovala finanční toky bez možnosti je ovlivňovat

2. Dvojstupňová bankovní soustava – standardní uspořádání, typické pro moderní ekonomiky

  1. stupeň – funkce centrální banky (CB)
  2. stupeň – síť komerčních bank (KB), funkce druhého stupně

Podle oddělení činností v KB existují tři subsystémy bankovního systému:

  1. systém univerzálního bankovnictví
  2. systém odděleného bankovnictví
  3. systém smíšeného bankovnictví

a) KB univerzálního charakteru

vykonává činnosti v oblasti investičního i komerčního bankovnictví – přijímá vklady, poskytuje úvěry a obchoduje s cennými papíry

  • převládá v Evropě
  • připouští možnosti specializace

b) Systém odděleného bankovnictví

předpokládá striktní oddělení investičního bankovnictví (emise a umístění cenných papírů) od komerčního bankovnictví (vklady a úvěry).

Po hospodářské krizi v USA, kdy zkrachovalo mnoho bank, se zjišťovaly příčiny tohoto krachu. Byl přijat Glass-Steagallův zákon. Řešením bylo právě striktní oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Toto oddělení fungovalo do nedávna, v 90. letech se však striktní rozdíly potlačují – investiční a komerční bankovnictví mají společné rysy. Systém oddělení dodnes funguje v Japonsku, avšak i tam se od něj pomalu ustupuje.

c) Systém smíšeného bankovnictví

Základním principem systému smíšeného bankovnictví je rovněž oddělení investičního bankovnictví od komerčního, přičemž rizikové činnosti vykonávají dceřiné společnosti.

Na Slovensku mají všechny banky univerzální charakter, s výjimkou specializovaných subjektů, jakými jsou stavební spořitelny.