Bitcoin (BTC) je digitální kryptoměna a platební systém vyvinutý v roce 2008 osobou nebo skupinou známou pod přezdívkou Satoshi Nakamoto. Transakce probíhají přímo systémem peer-to-peer, bez zprostředkovatelů, pouze se technickým způsobem ověří a potvrdí. Slovo Bitcoin označuje jak celý platební systém, tak jednotku měny, kterou celý systém používá. Často se používá Bitcoin s malým „b“ jako výraz pro samotnou měnu a Bitcoin s velkým „B“ pro celý platební systém. Jako zkratka pro měnu se používá BTC (či historicky XBT).
Bitcoin je decentralizovaná měna, kterou nelze žádným centrálním způsobem ovlivňovat, nedokážou do ní zasahovat státy, banky, autor systému ani ostatní uživatelé. Bitcoin jako elektronická měna není závislý na bankách ani jiných finančních institucích. To znamená, že nikdo nemůže zasahovat do kurzu měny. Výhodou je, že je předem známo, kolik Bitcoinu se celkem uvolní, a podle toho se dá s nimi spekulovat. Čím více je této měny v oběhu, tím pomaleji se vydává, resp. těží.
Podle Wikipedie je Bitcoin nezávislá internetová open-source peněžní měna, kterou je možné platit prostřednictvím zcela decentralizované P2P sítě. Hlavní unikátností Bitcoinu je jeho plná decentralizace. Je záměrně navržena tak, aby nikdo, včetně jejích autorů, zájmových skupin nebo vlád, nemohl měnu nijak uměle ovlivňovat, falšovat, aby vůbec nebylo možné zabavovat Bitcoin účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V síti neexistuje žádný centrální bod, ani nikdo, kdo by mohl o síti rozhodovat. Bitcoin je deflační měna. Celkové množství peněz je konečné a je dopředu známo, a jeho uvolňování do oběhu je definováno pouze matematickými zákony. V síti probíhají platby za minimální nebo žádné náklady.
Podívejte se na video v angličtině, které vám vysvětlí, jak to celé funguje:
Charakteristika Bitcoinu
V síti, která z Bitcoinu činí skutečné platební prostředky a zajišťuje všechny transakce, neexistuje žádný centrální bod. Žádné jednoznačné slabé místo, které by bylo možné napadnout. Naopak ji tvoří obrovské množství počítačů, tzv. uzlů, jež spolu komunikují a společným úsilím uskutečňují a verifikují platby. Za toto úsilí účastníci získávají odměnu, kterou není nic jiného než samotný Bitcoin. Tento proces je známý pod názvem těžba. Postupem času se však těžba stává stále náročnější. Zatímco na samém začátku nebyl problém na relativně pomalém počítači vytěžit i jeden Bitcoin denně, dnes dosahujete zisku z těžby pouze tehdy, pokud máte speciální CPU a přístup k levné elektrické energii.
Oběh a dělitelnost Bitcoinu
V současnosti je v oběhu přibližně 16,4 milionu Bitcoinů a toto číslo nebude růst navždy. Jednoho dne totiž narazíme na strop, 21 milionů Bitcoinových mincí. Je však otázkou, zda se k tomuto číslu skutečně dostaneme. Je dost pravděpodobné, že v budoucnu těžba Bitcoinu přestane být ekonomicky výhodná. Počet Bitcoinů lze zvýšit pouze vytvořením nové verze této kryptoměny. Hypotetický Bitcoin 2.0 může oživit prakticky kdokoli, nicméně je otázkou, jak by tuto novinku trh přijal. S největší pravděpodobností by se stala samostatnou kryptoměnou, která by šla vlastní cestou a s původním Bitcoinem by sdílela pouze název, resp. podobnou technickou infrastrukturu.
Bitcoiny jsou dělitelné – jako uživatel tak můžete mít například 1 BTC, 10 BTC, 0,0001 BTC, 123,4560007 BTC a podobně.
Aktuální kurz Bitcoinu (BTC/USD)
Používání Bitcoinu v praxi
V platebním systému Bitcoin má každý uživatel tzv. peněženku, která se skládá z několika adres (adresu lze zjednodušeně představit jako účet v bance, kterých však můžete mít neomezený počet), a na každé z adres máte zůstatek v Bitcoinech.
Ve skutečnosti není Bitcoin něco fakticky existujícího. Jediné, co opravdu máte, je peněženka, na které je zůstatek, a možnost tento zůstatek z peněženky odeslat jinam. Z toho vyplývá jedna důležitá konsekvence.
Cizí přístup k vašim bitcoinům je fatální. Pro srovnání: pokud například někdo získá přístup k vašim e-mailům, je to sice nepříjemné, ale vy k nim máte stále přístup. Nic vážného se neděje. Pokud ale někdo získá přístup k vašim bitcoinům, už je nemáte. Převody Bitcoinů jsou nevratné. Díky decentralizaci nemáte dalšího arbitra nebo soud, na který byste se mohli obrátit.
Bitcoinové směnárny
Takzvané bitcoinové směnárny (burzy) jsou služby třetích stran, na kterých je možné vyměnit Bitcoin za státem kryté měny (fiat měny) a naopak. Směnárna sama pouze zprostředkovává prodej a nákup mezi uživateli a funguje jako prostředník – nové Bitcoiny nevytváří.
Směnárny či burzy jsou součástí Bitcoinu v širším smyslu slova, ale pro samotnou technickou stránku věci (zajišťování a ověřování převodů) nejsou klíčové. Jedná se tedy o služby napojené na Bitcoin, které jsou pro popularitu měny důležité, ale bez nich by převody stále fungovaly – jen by bylo nutné hodnotu Bitcoinu určovat nějak jinak.
Většinou směnárny fungují tak, že uživateli umožňují nahrát na interní účet ve směnárně finanční částku ve státní měně a převést ji na kryptoměnu za kurz, na kterém se dohodne s jiným uživatelem. Poté umožňují kryptoměnu odeslat na uživatelovu peněženku. Směnárna je tedy pouze prostředníkem dvou uživatelů – identitu druhého uživatele však neznáte, takže můžete mít pocit, že obchodujete se směnárnou.
Převody Bitcoinů
Převod funguje logicky i druhým směrem – pokud chcete například peníze za 1 Bitcoin, pošlete 1 Bitcoin do směnárny a máte na interním účtu směnárny 1 BTC. Tento můžete vyměnit zpět na státní měny, případně ho tam držet nebo uskutečnit převod na vlastní bitcoinovou peněženku. V tom případě může směnárna fungovat jako určitá banka – Bitcoiny tam máte, jsou chráněny vaším jménem a heslem a můžete si je kdykoli vybrat.
Jak účtovat nákup a prodej Bitcoinů (BTC)?
Velkým problémem je v současnosti metodika účtování virtuálních měn. A to nejen v Česku, ale na celém světě. Pouze málo zemí uznalo Bitcoin jako digitální měnu (už v roce 2013 to bylo například Německo). Některé země používání této měny blokují nebo dokonce výslovně zakazují (v roce 2017 Čína). Vzhledem k tomu, že v mnoha zemích, včetně České republiky, úřady zatím virtuální měny oficiálně neuznávají, je velmi komplikované najít správný postup, jak účtovat operace s Bitcoinem.
Do úvahy přicházejí tyto varianty:
- účtovat Bitcoin jako zahraniční měnu – legislativa pro účtování existuje, ale problém je, pokud Bitcoin není uznávaná měna;
- účtovat Bitcoin jako zcela nový platební prostředek – virtuální měnu, v této oblasti však legislativa neexistuje;
- účtovat Bitcoin jako skladové zásoby – zde je problém s oceňováním;
- účtovat Bitcoin jako finanční investici;
- účtovat Bitcoin jako ceniny;
- účtovat Bitcoin jako umělecká díla a sbírky;
- účtovat Bitcoin tak, že se dá přímo do spotřeby;
- účtovat Bitcoin jako hmotný majetek a s tím související odpisování – Bitcoin ale nesplňuje definici hmotného ani nehmotného majetku;
- jiné přístupy, které však všechny nakonec vedou k bodu č. 2;
Satoshi Nakamoto
Bitcoinová síť funguje od roku 2009, kdy ji popsal a vytvořil člověk pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Pravděpodobně kvůli povaze projektu autor nikdy neuvedl svou skutečnou identitu a krátce po větším rozšíření Bitcoinu v roce 2010 se zcela odmlčel. Dodnes se vedou diskuze o tom, kdo je, či kdo jsou lidé stojící za skupinou Satoshi Nakamoto.
Celé to začalo 1. listopadu 2008. Příjemcům The Cryptography Mailing List přišla zpráva, která začínala následujícími slovy: „Pracuji na novém systému elektronických peněz, který je plně založen na peer-to-peer modelu, bez potřeby důvěryhodného prostředníka.“ Následoval odkaz na dokument, kterému se později začalo říkat Bitcoin white paper – ucelený teoretický návrh na vytvoření nového platebního systému a nového typu internetové databáze. Bitcoin a blockchain (neboli česky bločenka), poprvé popsány na osmi stránkách. Podepsáno – Satoshi Nakamoto.
Nakamoto udržoval s prvními bitcoinovými nadšenci aktivní diskusi; nejprve e-mailem, později na fóru Bitcointalk, které založil krátce po spuštění bitcoinového protokolu (první blok byl vytěžen 3. ledna 2009, fórum vzniklo o měsíc později). Veškerá komunikace ze strany Nakamota se týkala technických a ekonomických aspektů Bitcoinu; o své osobě uvedl pouze to, že pochází z Japonska a narodil se v roce 1975.
Svoji komunikaci ukončil v dubnu 2011, kdy v e-mailu tehdejším bitcoinovým vývojářům napsal, že projekt je u nich v dobrých rukou a on se bude dál věnovat něčemu jinému.
Plynuly roky a Bitcoin začal pronikat do obecného povědomí – vznikla a zanikla na Bitcoinu založená drogová burza Silk Road, přišel krach největší bitcoinové burzy Mt. GOX, cena Bitcoinu se postupně vyšplhala do desítek, stovek a tisíců dolarů. A čím dál více hlasů se ptalo: kdo je Satoshi Nakamoto?
Existuje minimálně jeden dobrý důvod, proč si tuto otázku klást: tajemný zakladatel, jako první bitcoinový těžař, má pod kontrolou přibližně milion Bitcoinů v aktuální hodnotě miliard dolarů; to představuje více než šest procent současné měnové zásoby Bitcoinů. Tyto prostředky se od svého vzniku nikdy nepohnuly – nikdy proto nebyly součástí reálné měnové zásoby a je pravděpodobné, že tržní cena s nimi nepočítá. Pokud by byla identita otce Bitcoinu odhalena, došlo by tak i k objasnění, jaké má s těmito prostředky záměry, případně zda klíče k nim nejsou nadobro ztraceny. (Zdroj: finmag.penize.cz)
Dnes pro platby existuje oficiální softwarový klient, o který se starají dobrovolníci z celého světa, a několik alternativních klientů. Od roku 2011 se o Bitcoinu, ekonomice, možnostech a důsledcích této měny konají konference, a to v New Yorku, v Praze a v Londýně.
V září 2012 vznikla Bitcoin Foundation, která se stará o infrastrukturu Bitcoinu, včetně hlavního klienta, sledování hrozeb a případně vylepšování protokolu, zajišťování konferencí a propagaci měny. Vzhledem k decentralizované povaze sítě nadace nemá žádné zvláštní pravomoci, v síti vždy rozhodne většina, bez ohledu na Bitcoin Foundation.
Jak získat Bitcoiny?
Těžba Bitcoinu – těžba Bitcoinu probíhá v internetovém prostředí. Bitcoin se těží na základě matematických algoritmů, program pro jejich dolování spotřebuje mnoho výkonu vašeho počítače. A také spoustu elektrické energie. Pokud tedy skutečně stojíte o těžbu této virtuální měny, potřebujete výkonný hardware, což nemusí být nejlevnější záležitost. Jako odměnu za poskytovaný výkon získáte právě zmíněný Bitcoin. Více se dozvíte na stránce Jak těžit Bitcoin, Ethereum, Litecoin a další kryptoměny?
Obchodování s Bitcoinem – Bitcoin můžete získat i obchodováním. Obchodovat s ním lze různými způsoby, klidně i na burze. Na burze můžete tuto internetovou měnu nakoupit za reálné peníze či ji vyměnit za jiný druh zboží. Jakými způsoby koupit Bitcoin? Burza je z tohoto hlediska skutečně velmi svobodným prostředím. Dávejte však pozor, hodnota této kryptoměny se mění z minuty na minutu.
Investice do Bitcoinu – Bitcoin žije vlastním životem, který dokonce ani tvorce kryptoměny nelze měnit. Kurzy Bitcoinu se pochopitelně různě mění, pokud nakoupíte Bitcoin v době, kdy je jeho kurz nízký, můžete svou investici i zdvojnásobit.
Prací – velmi často lze Bitcoin získat i za odvedenou práci v oblasti IT, především za programování a další činnosti. Touto kryptoměnou můžete čím dál častěji zaplatit za nejrůznější služby a zboží i v reálném prostředí. Pokud již vlastníte zavedený podnik, zkuste přidat možnost platby Bitcoinem.
Historie Bitcoinu a Cypherpunk
Bitcoin vznikl v komunitě tzv. cypherpunků (sloučení slov cyberpunk a cipher – šifra). Hnutí cypherpunku se přibližně od osmdesátých let (výrazněji však od devadesátých let) snaží o změnu světa pomocí kryptografie a na šifrování orientovaných nástrojů, přičemž jejich diskuze probíhaly zejména na tzv. Mailing listech (z nichž poslední donedávna fungoval na výstižné adrese al-Qaeda.net).
Manifest Cypherpunků z roku 1993, dostupný například na activism.net – začíná takto: „Soukromí je pro otevřenou společnost v elektronickém věku nezbytné.“ – a pokračuje: „Nemůžeme předpokládat, že vlády, korporace nebo jiné velké, beztvaré kor
