Burza cenných papírů
Burza cenných papírů je zvláštním způsobem organizované přímé nebo nepřímé shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a obchoduje se s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů:
- Soustřeďuje se zde nabídka a poptávka po CP (věcná koncentrace)
- Koncentrované na přesně určeném místě nebo v daném počítačovém systému (místní koncentrace)
- Nabídka a poptávka se realizují mezi profesionálně určenými osobami (koncentrace osobní)
Všichni účastníci burzy se mohou zúčastňovat obchodů za oznámené ceny. Burza CP měla velký význam v období vzniku (především při původní akumulaci kapitálu). Burza se stala jednou z nejdůležitějších institucí tržní ekonomiky, dodnes je považována za barometr ekonomiky.
Funkce burzy
Mezi hlavní funkce burzy patří tyto:
- obchodní funkce
- alokační funkce
- cenotvorná funkce
- spekulační funkce
Obchodní funkce burzy
Burza umožňuje vlastníkům volných finančních prostředků je investovat do volných CP a zároveň umožňuje transformovat finanční prostředky na likvidní prostředky. Burzovní trh znamená pouze změnu vlastníka CP.
Pro dobré fungování burzovního trhu je důležitá likvidita.
Likvidní trh
Likvidní trh by měl být:
- hluboký (trh, na kterém je snadné odhalit nákupní a prodejní signály nad a pod běžnou transformační cenu)
- široký (velký objem obchodů)
- pružný (na něm dochází k přísunu nových příkazů ihned, jakmile dojde ke změně tržní ceny)
- tenký (ani hluboký, široký a pružný; bez výrazných změn tržní ceny může být absorbován jen malý objem transakcí)
Alokační funkce burzy
Funguje pouze tehdy, pokud jsou cenné papíry emitovány prostřednictvím primárního nebo sekundárního trhu.
Cenotvorná funkce burzy
Při vyrovnávání nabídky a poptávky dochází k oceňování kapitálu. Kurzový vývoj ovlivňuje rozhodování makroinstitucí, ale i mikroekonomických subjektů.
Spekulační funkce burzy
Hlavním objektem spekulací na burze bývají akcie. Burzovní spekulace jsou podnikatelskou činností založenou na zvážení na burze vzniklých okolností, které způsobují změny tržní ceny akcií, a burzovní podnikatel je využívá ve svůj prospěch.
Spekulanti jsou parazity trhu (snaží se vydělat na burzovém pohybu). Spekulanti neustále nakupují a prodávají, čímž zvyšují obrat (čím vyšší obrat, tím větší likvidita burzovního trhu). Cílem spekulací není dlouhodobé investování.
Spekulativní obchody
Spekulativní obchody mají národohospodářský význam, protože přispívají ke stabilitě a vyrovnávání cen a jejich obchody jsou nezbytným předpokladem pro zajištění likvidity burzovního trhu. Přebírají na sebe riziko.
Spekulace zahrnuje nákup a prodej cenných papírů na několik dní či týdnů s cílem prodat nebo koupit se ziskem. Zisk je kurzový rozdíl mezi prodejním a nákupním kurzem bez zatížení daněmi a transakčními náklady.
Spekulace mohou být na vzestup (long position) nebo na pokles (short position). Bez spekulantů ekonomika nemůže existovat. Spekulanti přispívají ke stabilitě a vyrovnávání cen a jejich obchody jsou nezbytným předpokladem pro zajištění trhu.
Předpoklady spekulativních obchodů
Mezi hlavní předpoklady spekulativních obchodů patří:
- dostatek informací
- kvalitní obchodní systém burzy
- fungování vypořádání burzovních obchodů bez problémů
- nízké transakční náklady
- přiměřené daňové zatížení kapitálových zisků
Zlaté burzovní pravidlo
Zlaté burzovní pravidlo zní: „Kdo má málo peněz a těžce vydělaných a slabé nervy, ať na burzu nechodí.“
Burzy ztrácejí na svém významu, protože se prudce rozvinuly mimoburzovní obchody. Přesto však mají stále velký význam.
